30.05.2022 | 11:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Účinek tepelného stresu na produkční a reprodukční vlastnosti skotu

Stres je biologickou odpovědí organismu na podnět označovaný jako stresor, který dokáže narušit stálé vnitřní prostředí těla, homeostázu. Na základě změn v hormonální, parakrinní a nervové soustavě stres negativně ovlivňuje produkční a reprodukční parametry u dojnic a býků.

V důsledku globálního oteplování vzrostla za posledních deset let teplota prostředí o 0,2 °C a do roku 2100 se očekává, že dojde k oteplení o 1,4–4,8 °C. Kromě nárůstu teploty vyvolává u zvířat tepelný stres také zvýšení vzdušné vlhkosti. Při tepelném stresu jsou v těle aktivovány termoregulační mechanismy, které mají za úkol udržet stálou teplotu tělesného jádra. Tyto mechanismy zahrnují jak fyziologické změny, tak změny v chování zvířat. Fyziologické změny jsou spojeny se zvýšením frekvence dýchání, nárůstem slinění a naopak poklesem reprodukčních vlastností. Tepelný stres u skotu ve velmi obecné rovině nastává, pokud teplota prostředí překračuje 20 °C. V přesném slova smyslu by měl každý chovatel pracovat s tzv. teplotně vlhkostním indexem (THI), který v sobě zahrnuje nejen teplotu prostředí, ale také její relativní vlhkost. Pokud hodnota THI stoupne nad 72, je dojnice ohrožena tepelným stresem. THI roste nad hodnotu 72, především pokud se zvyšuje teplota a klesá vzdušná vlhkost.

Termoneutrální zóna

Termoneutrální zóna je rozsah teplot prostředí, při kterých není nezbytné, aby byly aktivovány termoregulační mechanismy v těle zvířete. U skotu se jedná o rozmezí teplot –2 až 20 °C. Jakmile okolní teplota stoupá nebo klesá mimo termoneutrální zónu, musí zvíře využívat svou metabolickou energii na produkci nebo uvolňování tepla, čímž se snižuje množství energie, které je k dispozici pro ostatní tělesné funkce. Vysoké teploty bývají mnohem větším problémem než teploty nízké, protože skot nepatří mezi živočišné druhy s nadprůměrně vyvinutou termoregulací. Příliš se nepotí a většinu tepla odvádí zrychleným povrchovým dýcháním, tzv. termickou polypnoí. Faktor, který u skotu a dalších přežvýkavců násobí vliv nepříznivých klimatických podmínek, je fermentační proces v bachoru vytvářející spoustu tepla, kterého se zvíře potřebuje zbavit. Termoregulace a zvládání tepelného stresu se liší zvíře od zvířete, např. těžší kusy jej zvládají hůře než ty lehčí, protože vyšší tukové zásoby regulaci tělesné teploty znesnadňují.

Účinek tepelných stresorů na produkční vlastnosti

Tepelný stres snižuje příjem krmiva, dochází zároveň ke snížení mléčné produkce někdy až o 25 % a poklesu tělesné hmotnosti. Tepelný stres může také snížit v kravském mléku procento tuku a proteinu, zatímco procento mléčného cukru, laktózy, se většinou nemění. Vlivem tepelného stresu narůstá také počet somatických buněk v mléce, čímž klesá jeho kvalita a zvyšuje se pravděpodobnost mastitid. Vysokoužitková zvířata jsou více náchylná k tepelnému stresu oproti zvířatům s nižší užitkovostí.

Doc. Ing. Eva Chmelíková, Ph.D.,

Ing. Lenka Hackerová,

Ing. Kateřina Havlíková,

Katedra veterinárních disciplín,

Fakulta agrobiologie potravinových a přírodních zdrojů,

ČZU v Praze

Celý článek najdete v Našem chovu 6/2022.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down