Statistiky prozatím evidují 40 tisíc ovcí, 92 tisíc kusů skotu, 258 tisíc prasat a 5,7 milionu drůbeže. Právě tolik zvířat bylo zabito na Ukrajině od počátku války – nikoliv však kvůli produkci masa. Ruské rakety a bomby totiž dopadají nejen na ukrajinská města, ale i na vesnice a místní farmy.
Data zveřejnilo ukrajinské ministerstvo zemědělství s tím, že pokud bude válka pokračovat, Ukrajině bude hrozit vážný nedostatek hospodářských zvířat, což se pochopitelně odrazí i na produkci masa a mléčných produktů.
Dopad války na živočišnou produkci na Ukrajině ale není tím hlavním problémem, který musí evropský zemědělský sektor v dnešní době řešit. Ukrajina s Ruskem jsou totiž předními světovými producenty obilovin a kukuřice. A zatímco obchodování s Ruskem je v dnešní době nežádoucí, Ukrajina má kvůli okupaci jen omezenou schopnost zásobovat okolní země pšenicí, kukuřicí a dalšími klíčovými komoditami. Ukrajinská zemědělská pole se proměnila v pole minová, farmáři jsou terčem útoků, a když už se podaří něco vypěstovat a sklidit, vyvézt potraviny ven ze země je nadlidský úkol. Rusko sice už některým nákladním lodím povolilo opustit ukrajinské přístavy, dohoda o vývozu obilí uzavřená pod dozorem Turecka a mezinárodních organizací je však velmi chatrná.
Výpadek ukrajinské produkce se pak pochopitelně přelévá i do dalších koutů světa. Evropská unie, včetně České republiky, je sice potravinově zabezpečená a nedostatek obilí jí na rozdíl od Afriky či Asie nehrozí, ruce pryč od problémů ale nedává a snaží se pomoci.
Evropa má sice potravin dost, evropské zemědělské trhy ale čelí v důsledku války jiným výzvám, například nedostatku krmiva pro hospodářská zvířata. Ta potřebují především obiloviny a kukuřici – tedy typické ukrajinské produkty. Téma je natolik vážné, že se dostalo i na půdu Evropského parlamentu.
„Když se podívám na živočišnou výrobu, hrozí nám katastrofa,“ zdůraznil německý europoslanec Martin Häusling (Zelení). „Zemědělci již nyní využívají své zimní zásoby krmiva ke krmení hospodářských zvířat,“ upozornil politik, který je členem výboru pro zemědělství Evropského parlamentu. Otázkou podle něj je, co nastane, až zásoby krmení dojdou. Häusling varoval, že některé temné scénáře počítají s vybíjením dobytka a poklesem živočišné produkce v EU, další hovoří o bankrotu zemědělců.
Válka na Ukrajině však není jediným faktorem, který dostupnost krmiv pro zvířata v Evropě ovlivňuje. Zásadním problémem je také sucho. Přestože některé dny byly obzvláště deštivé, evropský kontinent v létě zasáhla série dnů bez deště, která způsobila úrodě neodvratitelné škody. Například obiloviny nemají dostatečně hluboké kořeny, aby mohly čerpat vláhu ze spodních vrstev půdy, pár dní sucha tak pro ně může představovat fatální problém.
Zdroj: EurAktiv
