20.11.2001 | 10:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Umíme odchovat holštýnské jalovice?

Holštýnský skot jako nejrozšířenější dojné plemeno na světě prošel během svého vývoje různými fázemi vývoje. Putoval z Evropy za moře a zase zpět, potkal se v různých státech s domácími plemeny, která přetvořil do dnešní podoby a ani v současné době se vývoj nezastavil.

Dnešní ideál holštýna je známý, jsou známé i zákonitosti chovu od telat přes odstav, chovu jalovice až k zapuštění, chov vysokobřezích krav až k dojicím zvířatům.
V našich klimatických podmínkách jsou možnosti vytvořit ideální podmínky jak pro správný vývoj mladých zvířat,tak pro chov dospělých. Přesto je úroveň chovů značně rozdílná. Podle mého názoru jsou největší rezervy právě v odchovu jalovic od telete až po vysokobřezí zvíře.. Řada chovatelů se začne naplno věnovat holštýnkám až po otelení. To už je ale pozdě a prvotelky jsou velmi často poznamenány vážnými chybami v odchovu.Začne se projevovat nedostatečná péče o paznehty, probíhají těžké dietetické poruchy, jako jsou acidóza, ketóza, posunutí slezu atd. Tyto problémy nastartoval nesprávný vývoj zapříčiněný špatnou
výživou.
Jak jsem řekl na začátku, chov holštýna má své zákonitosti. V grafu 1 jsou uvedeny
ideální hmotnostní a velikostní parametry podle věku v měsících od narození až po VBJ (zdroj VEPRO Holland).
Při svých návštěvách chovů v rámci své činnosti bonitéra často s chovateli na toto téma hovoříme a většinou jsme ve shodě, že rezervy v odchovu jsou. Argumentem na svou obhajobu je stále přetrvávající nesoulad rostlinné a živočišné výroby v podnicích. Všude ve světě se chovatelé potýkají s problémem vyrobit kvalitní objemné krmivo jako základ krmné dávky. Rozdílné klimatické podmínky, někde nedostupná kvalitní technika, špatné skladovací prostory, chronický nedostatek financí a v neposlední řadě také lidský faktor.
Přesto všechno je ale dobré vědět, jaký je ideál a neustále se mu snažit přiblížit. Jsou u nás samozřejmě chovy, které umí odchovat kvalitní jalovice, a naštěstí jich rok od roku přibývá, ale jsou také chovy, kde se ještě dnes platí za přírůstky u vysokobřezích jalovic . Jalovice jsou pak před otelením obalené lojem a po otelení se zootechnik diví, proč jsou tak zbídačené a se samými problémy.
Doporučuji chovatelům zakreslit si svá zvířata do grafu podle různého věku. A právě překvapení zootechniků, jak jsou často vzdáleni od ideálu mě také vedlo k napsání tohoto článku. V grafu 2 je porovnání našeho výzkumu, který prováděl Výzkumný ústav živočišné výroby v Praze - Uhříněvsi ve spolupráci se Svazem chovatelů holštýnského skotu, s ideálem , který vydal VEPRO Holland ve svém měsíčníku. Výsledky tohoto výzkumu je publikován v metodice Hodnocení růstu,tělesného vývinu a zevnějšku holštýnských jalovic.
Jak je z grafu 2 zřejmé, v hlavní části odchovu jalovic je náš ideál totožný se zahraničím, ve věku 18 měsíců jdeme mírně pod úroveň hmotnostní a ve věku 21 měsíců i pod úroveň velikostní. V tomto věku jsou ale rozdíly nedůležité a spíše se projevuje rozdílná genetika v porovnání se zahraničím.
Z obou grafů je zřejmé, že vývin jalovic musí směřovat rovnoměrně, bez propadů v přírůstcích
zaviněných různými zdravotními problémy, nevhodnými přesuny a s tím potřebnou aklimatizací
a hlavně nesprávnou výživou jednotlivých kategorií. Jalovice do jednoho roku musí intenzivně růst při denním přírůstku kolem 900 g, po roce a hlavně po zjištění březosti ale jenom kolem 500 g.
V chovech se ovšem často děje pravý opak. Po všech útrapách do jednoho roku věku , kdy jsou přírůstky slabší, začíná jalovice mohutně zvyšovat přírůstky a ztuční. Pak nás po otelení čekají velké problémy, o kterých jsem se již zmínil – špatná reprodukce, nemocné
končetiny a hlavně neekonomické zvíře. Vysoká brakace u prvotelek určitě nevede k dobrým ekonomickým výsledkům chovu.
Cílem mého příspěvku není objevit cosi revolučního v odchovu, ale poukázat na správný směr, kterým by se odchov měl ubírat.Chovatelé si často uvědomují, že chybují. Je ale obtížné tyto zásady uvádět do praxe a nebát se změn v myšlení celého podniku. Všechny naše snahy musí směřovat k chovu zdravých, konkurenceschopných zvířat. Obstát na trhu je těžké a jestliže někdy vstoupíme do EU, bude to ještě těžší. Pojďme se zkusit připravit a začněme u jalovic, protože právě ony jsou v našich chovech to nejcennější.

Rostislav Škrabal,
ČMSCH, a. s., Hradištko pod Medníkem

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down