V období odchovu jalovic se rozhoduje o její plodnosti a budoucí užitkovosti. Že je nezbytné se této fázi života skotu maximálně věnovat a jak zajistit ty nejlepší výsledky se posluchači dozvěděli na trojici seminářů. Stalo se totiž již tradicí, že firma Alltech pořádá vždy na podzim sérii seminářů a ty letošní se zaměřovaly právě odchovu jalovic.
Pohledem veterináře se na odchov jalovic podíval MVDr. Martin Vlček a zástupci pořádající firmy představili svůj proteinový program pro jalovice.
Se svými zkušenostmi s odchovem telat a jalovic a praxí ve svém podniku seznámili posluchače na semináři zootechnici Ing. Jaromír Vlček z Dobrosevu a. s., Dobronín, a Martin Chmelík z Agrodružstva Záhoří.
Zahraničním hostem byl prof. Jud Heinrichs z Pensylvánské státní univerzity, který se v první přednášce věnoval otázce růstu jalovic a managementu jejich odchovu a jeho vlivu na produkci v první laktaci.
Ekonomická efektivnost
Nejvyšší podíl nákladů na odchov tvoří náklady na krmení a další položkou jsou osobní náklady a cena jalovic. Abychom snížili náklady na období odchovu jalovic, musí se snížit náklady na krmiva. Velmi důležité je podle prof. Heinrichse zjišťovat obsah živin v objemných krmivech, protože ta tvoří 80–90 % krmné dávky jalovic.
Jalovice do puberty rostou rychle a mají velmi dobrou konverzi živin, po dosažení puberty tvoří přírůstek hmotnosti hlavně tuk a je nutné snížit podíl bílkovin v krmné dávce.
Do osmi týdnů věku by měla telata zdvojnásobit svoji hmotnost, kterou měla při narození, a od odstavu do puberty by měl být denní přírůstek 800 g.
Při odchovu jalovic je tedy hlavní zásadou mít správné a optimální přírůstky a včas je zapouštět. Rozhodujícím důvodem drahého odchovu je vysoký věk při prvním otelení
Výživa jalovic
V druhé části přednášky mluvil prof. Heinrichs o zásadách krmení jalovic. Důležité je, zopakoval přednášející, znát živinové složení objemných krmiv a sledovat potřebu energie. Také požadavky na podíl bílkovin v krmné dávce se liší podle věku jalovic. Přednášející doporučuje 14–15 % dusíkatých látek (NL) pro prepubertální jalovice a pro jalovice po pubertě 13–14 % NL.
Se stoupající velikostí těla stoupá potřeba energie a bílkovin pro záchovnou dávku. Krmení větších jalovic je dražší a tlusté jalovice mají nižší efektivitu využití krmiva.
Jak má vypadat zdravá jalovice
MVDr. Ondřej Bečvář si připravil přednášku o tom, jak odchovat zdravé jalovice a kterým fázím odchovu je třeba věnovat zvláštní pozornost. Kritériem pro hodnocení kvality odchovu jalovic je velikost tělesného rámce, respektive růst, zdravé končetiny včetně paznehtů a správě vyvinutá mléčná žláza. Jalovice musí mít také vysokou kardiovaskulární kapacitu. Důležitá je optimální činnost srdce, které zajišťuje tok krve v těle, protože produkce mléka velmi úzce souvisí s průtokem krve mléčnou žlázou. Na produkci jednoho litru mléka musí protéci mléčnou žlázou 400 l.
Infekční choroby
Nejčastějšími nemocemi telat – jalovic jsou respirační a průjmová onemocnění a také onemocnění reprodukčního aparátu. Původci respiračních chorob jsou adenoviry, koronaviry, virus parainfluenzy (PI3), herpesvirus způsobující IBR, syncitiální respirační virus (BRSV), virus virového průjmu-nemoci sliznic (BVD), ale také Pasteurella multocida, Mannheimia haemolytica.
Snížené zabřezávání způsobují infekční nemoci jako IBR, BVD a původcem průjmových onemocnění jsou kokcidie, BVD nebo může jít o dietetické průjmy.
Jalovice odchovávané na pastvě mohou trpět plicní či střevní červivostí a nezbytné je po návratu z pastvy použít prostředek na odčervení.
Zdraví telat zajistí to, že jejich obranyschopnost je vyšší, než je úroveň infekčního, patogenního tlaku.
Strategie prevence
Při onemocnění jalovic je nezbytné identifikovat patogena a zjistit, zda hraje v onemocnění zvířat nějakou roli. Dále je třeba stimulovat imunitu zvířat vakcinací, ale také optimální výživou a správným ustájením. Infekční tlak se dá relativně snadno snížit dodržováním zásad zoohygieny. Významně a nejefektivněji se sníží ustájením zvířat v otevřených stájích a využitím pastvy při odchovu jalovic.
Novým trendem v prevenci průjmových i respiračních chorob infekcí je zajištění proudění vzduchu pomocí tubové ventilace, a to dokonce i v otevřených stájích. Prof. Ken Nordlund (University of Wisconsin – Madison), který tento způsob větrání pozitivní tlakovou ventilací vedením čerstvého vzduchu z vnějšího prostředí do stájí instaluje ve stájích pro telata a jalovice, zjistil, že správnou ventilací se dosahuje velmi podobných výsledků jako jiní při vakcinaci proti infekčním průjmovým a respiračním chorobám.
Reprodukce u jalovic
Cílem odchovu jalovic je mít všechna zvířata březí do 15. měsíce věku. Toho lze dosáhnout podle MVDr. Bečváře tak, že se začnou připouštět ve dvanácti měsících. Jako příklad uvedl model, jak by to mohlo ve stádě jalovic vypadat. Ve skupině 100 jalovic při 60% zabřezávání a intervalu mezi inseminacemi 21 dní s tím, že inseminovat se bude maximálně čtyřikrát, to vypadá následovně: 100 jalovic – 40 (60 % jich zabřezlo) – 16 (60 % zabřezlo) – 6 (60 % zabřezlo) – 2 (dvě nebřezí jalovice zbydou po 4 inseminacích). Pokud se tedy inseminovalo po 21 dnech, došli jsme k číslu 428 dní (365 + 63), což je asi 14,3 měsíce.
Bohužel, ve skutečném chovu není situace tak ideální, zabřezávání jalovic není 60% a interinseminační interval není přesně 21 dní. Důležité ale je, aby se zapouštěly mladé jalovice, protože starší jalovice tloustnou, a proto špatně zabřezávají. Řešením je pustit takové jalovice do výběhu či na pastvu.
Zdraví paznehtů
Paznehty jalovic se dříve neupravovaly, ale v posledních letech se musí strouhat. Nutnost úpravy paznehtů je podle MVDr. Bečváře způsobena chybami v managementu, v ustájení a výživě zvířat. Rychlost růstu paznehtní rohoviny je ovlivněna bílkovinou energií krmné dávky. Energeticky bohatá krmná dávka způsobí tloustnutí jalovic a také rychlejší růst jejich paznehtů. Také proto je velmi zásadní využívat při odchovu jalovic pastevní výběhy.
Klíčové informace:
· Sérii seminářů Jalovice 2013 uspořádala 24–26. října firma Alltechnology C.Z. s.r.o.
· Na semináři přednášeli prof. Jud Heinrichs z Pensylvánské státní univerzity, MVDr. Ondřej Bečvář, MVDr. Martin Vlček a o výsledcích odchovu jalovic ve svých podnicích přišli informovat zootechnici Ing. Jaromír Vlček z Dobrosevu a. s., Dobronín a Martin Chmelík z Agrodružstva Záhoří.
Překvapením pro účastníky semináře byla ochutnávka grilovaného hovězího (biochov aberdeen angus z Mitrovského dvora na Vysočině) a telecího masa ( mléčná telata – býčci vykrmovaní mléčnou směsí do hmotnosti 200 kg – ZS Sloveč, a. s., a Polabské mlékárny a. s. Poděbrady).
