Dvaadvacátého února probíhal v Olomouci seminář o silážích uzavřený vyhlášením výsledků dalšího ročníku soutěže Silážní liga. Akci pořádala společnost ACE Agro s. r. o. Jeden z přednášejících se věnoval problematické fermentaci siláží s tvorbou látek, které ničí jejich kvalitu.
Zahraniční host Dr. David Davis (ředitel Silage Solutions Ltd) popisoval vznik nežádoucích metabolitů ve špatně fermentovaných silážích a také eliminaci jejich vzniku při výrobě siláží. Tématem jeho přednášky bylo „Nežádoucí fermentační produkty v silážích a jak je mít pod kontrolou.“ Nežádoucími fermentačními produkty vznikajícími během silážování vznikajícími z cukru y bílkovin obsažených v silážované hmotě mohou být alkoholy, etanoly, propanoly, propan1, 2 diol na jedné straně, dále kyselina octová a kyselina máselná, nebo etylestery i amoniak a také biogenní aminy. Pokud jde o rozklad bílkovin, uvedl přednášející, že proteolytické klostridie rozkládají aminokyselin a aminy na čpavek, oxid uhličitý a vodu. Vysoké koncentrace amoniakálního dusíku v silážích mají vliv na reprodukci skotu. Neúspěšné zabřezávání po otelení se prodlužuje o 2,5 dne za každé objemové procento amoniakálního dusíku v silážích. To znamená navíc 38 dní, pokud se krmí senáže s 20 % NL oproti senážím s 5 % NL.
Působením proteolytických klostridií v silážích (C. sporogenes, C. bifermentans) se aminokyseliny přeměňují na problematické metabolity. Arginin na citrulin a dále na orinhtin + 2CO2 + H2O. Serin se mění na 2 molekuly pyrohroznové kyseliny a dále na acetoin a 2CO2. Lyzin se rozkládá na „mrtvolný jed“ kadaverin a CO2.. Ornithin se přeměňuje na podobný „mrtvolný jed“ putresin a CO2.
Vzniknou dvě mléčné kyseliny. Ztráty sušiny v jámě jsou pak nulové a celkové energie 0,7 %. Přitom použití inokulantu s 1 milionem bakterií na gram bude mít vždy náskok a inokulace s nižším počtem mléčných bakterie bude mít pak zpoždění.
Homofermentativními mléčnými bakteriemi jsou Lactobacilus plantarum, L. lactis, L. salivarius, L. casei, L. rhamnosus, Pediococcus pentosaceus, P. acidilactisi, Enterococcus faecium, Streptococcus faecium, Lactococcus faecium. Heterofermentativními jsou: Lactobacillus buchneri, L. brevis, L. fermentum, L. kefira, L. hilgardi, L. diolivorans.
Homofermentativní mléčné bakterie jako inokulant podle literatury zvýšil užitkovost mléka (průměrně o 0,37 kg denně) díky zvýšenému příjmu a snížení výroby nežádoucích fermentačních produktů.
Kyselina mléčná v bachoru rychle fermentuje na kyselinu propionovou, která je slabší. Propionát zvyšuje pH bachoru, postupně dochází k navýšení bakterií využívajících kyselinu mléčnou, dochází k lepšímu využití škrobu a cukrů a je nižší riziko acidóz, dále poskytuje energii pro bachorovou proteolýzu, snižuje produkci metanu a ztráty energie u dojnic, zvyšuje příjem krmiva, zlepšuje využitelnost dusíku díky nižšímu rozpadu bílkovin. Kyselina octová v bachoru nefermentuje, je to silnější kyselina, nesnižuje kyselost, pH zůstává beze změny, nepomáhá využitelnosti škrobu a cukrů, zvyšuje se riziko acidóz.
Neposkytuje energii pro proteosyntézu bachorového mikrobiálního proteinu, nemá vliv na snížení emisí metanu a ztrát energie. Snižuje příjem krmiva a nezlepšuje využití dusíkatých látek, protože umožňuje rozklad bílkovin proteolýzou.
Otevření a vybírání siláže pro krmení dojnic má podle dr. Davise jistá úskalí. Záleží na stupni odebírání pro TMR. Vzduch prochází stěnou siláže několik dní, i týdnů v závislosti na detailech techniky zatěsnění.
Nezbytná je správná technologie naskladňování silážních jam, kvalitní udusání, rychlé naplnění jámy a také rychlé a správné utěsnění silážované hmoty. Důležité je správné vybírání, aby stěna – čelo siláže bylo čisté a odebírala se odpovídající část pro zkrmení. Důležitá je šířka jam v souvislosti se zkrmovaným množství siláže. Pokud doplňujete aditiva, nikdy nepoužívejte heterofermentativní inokulanty, ať už samotné nebo v kombinaci s homofermentativními, varoval dr. Davis. Použijte chemické nebo kombinaci chemické + biologické homofermentativní inokulanty.*
Podle přednášky
