Inovace – magické slovo čím dál tím více skloňované v Evropské unii, ale i u nás ve všech pádech, většinou ještě ruku v ruce s výzkumem a vývojem. Neobešla se bez něj ani nástupní řeč nového předsedy Evropské komise Jean-Paula Junckera a také nastupujícího komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Phila Hogana. Právě inovace by totiž měly unii zajistit do budoucna hospodářský růst, vytvořit nová pracovní místa a vrátit Evropu na světovou technologickou špičku.
O tom, že inovace v zemědělství jsou klíčovou prioritou jeho mandátu, ujistil komisař Phil Hogan účastníky znalostního a inovačního summitu, který proběhl v listopadu v Evropském parlamentu. Podle Hogana bylo zemědělství vždy inovativní odvětví. Svědčí o tom, jak uvedl, srovnání současných evropských farem s těmi, které hospodařily na stejném území v roce 1950. A subjekty, které zde budou v roce 2050, se opět budou, jak předpokládá, výrazně lišit od dnešních. V roce 2050 by však podle odhadu mělo na Zemi žít až 9,6 miliardy lidí, které bude nutné nakrmit. „Světové potravinové systémy budou muset zvýšit efektivitu a produktivitu, aby zajistily přístup lidí k potravinám,“ uvedl Hogan s tím, že zároveň bude třeba chránit životní prostředí a snížit náročnost na zdroje. Důraz klade na omezení plýtvání a zvýšení recyklace. V čele těchto snah by měla stát Evropská unie. Mimo jiné bude podle Hogana nutné podporovat zejména mladé inovátory tak, aby v zemědělství viděli atraktivní profesi využívající špičkové technologie a dobře placenou kariéru. Zemědělství a venkov musí být součástí záměrů nové komise zvýšit zaměstnanost, investice a konkurenceschopnost.
Pomoci by měly programy rozvoje venkova, které podle komisaře musí stimulovat posílení a diverzifikaci ekonomické aktivity.
