09.09.2018 | 11:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Uplatnění čirokové siláže v krmných dávkách pro dojnice v souvislosti se změnami klimatu

Čirok, resp. čiroková siláž se začíná v souvislosti s výraznými klimatickými změnami stále více využívat ke krmení dojnic i v podmínkách ČR. Čirok je zejména snadno silážovatelný, má dobře degradovatelnou vlákninu, vysoký podíl hemicelulózy a pozitivní vliv na bachorový metabolismus a tím i užitkovost.

Čirok je teplomilná plodina. Botanicky patří do čeledi lipnicovitých (Poaceae) a podobně jako kukuřice má rychlou C4 fotosyntézu. Dnes se vyskytuje několik typů a odrůd, které se liší nejen chemickým složením a nutriční hodnotou, ale i způsobem sklizně.

 

Přednosti čiroku jako plodiny

Ke krmným účelům lze používat nové odrůdy čiroku zrnového, čirok cukrový (zejména k silážním účelům) a kříženci čiroku súdánského a zrnového (jako pastevní pícnina), nebo pro dvou fázovou sklizeň a silážování. Čirok je primárně samosprašný, ale může se objevit i určité procento cizosprašných rostlin. Čirok vytváří latu a nikoliv palici jako kukuřice. Proto obsahuje čirok v 1 kg sušiny hmoty nižší koncentraci škrobu, obsah dusíkatých látek se pohybuje v závislosti na druhu a způsobu sklizně v rozmezí 13 až 18 %, 4 až 8 % cukrů a nad 16 % hemicelulózy. Z agrotechnického hlediska se čirok vyznačuje dobrou asimilací živin a je více rezistentní na sucho než kukuřice. Erozní koeficient je oproti kukuřici asi o 1/2 až 1/3 nižší. Tato vlastnost souvisí s mohutně vyvinutým kořenovým systémem. Vzhledem k celkovému mohutnému habitu a kořenovému systému a při dodržení správné agrotechniky může poskytnout srovnatelnou produkci energie z jednotky plochy s kukuřicí. Čirok se tak vyznačuje vysokým potenciálem biomasy (asi 20 t/ha). V sušších podmínkách může být čirok ještě výnosnější. Díky mohutnému kořenovému systému mohou rostliny čiroku získat z půdy více vody než kukuřice. Například Yadav a kol. (2011) uvádějí, že čirok potřebuje 332 kg vody na vytvoření 1 kg sušiny, zatímco kukuřice potřebuje 368 kg, ječmen až 434 kg a pšenice dokonce 514 kg vody. Odhaduje se, že listy čiroku mají o 50 % více průduchů na jednotku plochy než kukuřice. Tyto průduchy jsou však menší a hodnoty evapotranspirace u čiroku jsou v průměru o 15 % nižší než u kukuřice (Brant a kol., 2010). Z literatury je dále doložena srovnatelná i produkce bioplynu a metanu v bioplynových stanicích u energetické kukuřice a energetických odrůd čiroku. Také siláže zrnových hybridů připravených přímou sklizní (při sušině hmoty okolo 30 %) má téměř srovnatelný obsah energie se silážní kukuřicí.

Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc., 1)

Ing. Jitka Filipčíková, Ph.D., 1)

MVDr. Ing. Jan Dvořáček2),

Prof. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D., 1)

Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc., dr.hc., 1)

dr.hab. Inź. Katarzyna Szwedziak, prof., 3)

 Ing. Oldřich Duchoň, 4)

1) Mendlova univerzita v Brně

2) Sdružení odborných služeb, s. r. o., Skalice nad Svitavou

3) Politechnika Opolska, Opole, Polsko

4) Školní zemědělský podnik Mendelu Žabčice

Kontakt: petr.dolezal@mendelu.cz

Celý článek v Krmivářství 5/2018

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down