Precizní technologie v chovu hospodářských zvířat jsou používány k přesnějšímu řízení chovu na individuální nebo skupinové úrovni. Cílem výzkumu bylo zmapovat míru využívání vybraných technologií automatizovaného a precizního zemědělství v chovech prasat v České republice. Data byla získána pomocí dotazníkového šetření u podniků, provozujících živočišnou výrobu. Chovatelé prasat nejvíce používají automatické krmné systémy u březích prasnic a automatizované systémy topení. Méně jsou využívány individuální systémy sledování zdravotního stavu (3D kamery a systémy pro sledování aktivity) a některé systémy pro řízení mikroklimatu (systémy rekuperace tepla a systémy pro úsporu energie). Ochota subjektů k zavedení automatizovaných a precizních technologií v nejbližších letech bude záležet na vývoji situace v sektoru.
Koncept precizního zemědělství v živočišné výrobě má svá specifika. Precizní zemědělství lze definovat jako plně automatizované nepřetržité sledování a obsluhování zvířat s důrazem na individualitu (v případě chovu prasat na úrovni kotce) s využitím technologických pokroků (Berckmans, 2014; Berckmans, 2017). Tyto pokroky aplikované na úrovni produkce mají za cíl zvýšit schopnost farmářů nepřetržitě sledovat každodenní život prasat navzdory velikosti stáda (Vranken a Berckmans, 2017). Se zvyšující se koncentrací prasat, chovaných v jednom zemědělském podniku, se snižuje možnost sledování každého zvířete zvlášť. Na druhou stranu, spotřebitelé očekávají, že potraviny živočišného původu budou vyráběny s ohledem na dobré životní podmínky zvířat. V řešení těchto problémů by mohlo pomoct zavedení nástrojů precizního zemědělství.
Výsledky dotazníkového šetření ukazují, že nejvíce používanou technologií v chovech prasat jsou automatizované systémy topení. Automatické krmné boxy jsou rozšířeny v chovech prasnic. Tyto dvě technologie má téměř desetina respondentů. Pro sledování zdravotního stavu prasat chovatelé využívají systémy sledování aktivity a kamerový systém bez individuálního sledování jednotlivých zvířat. Tyto systémy sledování jsou implementovány na určité kategorie prasat, rozšířeny jsou zejména, podle dat z dotazníků, v chovech prasnic. Další pokročilejší technologie, jako např. 3D systémy sledování zvířat, systémy rekuperace tepla, systémy pro úsporu energie teprve čekají na větší uplatnění.
Každý pátý respondent s chovem prasat uvažuje do budoucna o zavedení nových technologií. V zavedení automatizovaných a precizních technologií chovatelům nejvíce brání nedostatek investičního kapitálu. Tato překážka se zmiňuje i v zahraniční literatuře. S tímto souvisí obavy z návratnosti investic kvůli nejistému budoucímu vývoji v sektoru chovu prasat. Zahradničtí farmáři se obávají i složitosti nových technologií a jejich následné údržby. Zmiňují mimo jiné obavu ze ztráty pečovatelského vztahu. Tyto překážky mohou být zapříčiněny vysokým věkem farmáře, který zmiňují čeští zemědělci v dotazníkovém šetření.
Článek byl odborně recenzován.
Literatura k dispozici u autorek.
Tamara Rudinská, Ph.D.,
Ing. Iveta Bošková, Ph.D.
UZEI Praha
Celý odborný článek je publikován v Našem chovu 5/2024.
