05.11.2006 | 10:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Uplatní se ten, kdo modernizuje

V dnešní silné konkurenci není lehké najít na evropském trhu uplatnění. Bojovat o svá odbytiště musí jak malé tak i velké podniky. Jednoduché to není pro nikoho, neboť těch, co produkují zemědělské komodity je mnoho, ale trh s nimi je omezený a výkupní ceny nízké. Bez investování do modernizace provozů a snižování výrobních nákladů se dneska v zemědělství podnikat nedá. Tak to vidí ředitel akciové společnosti Bonagro, která hospodaří v Jihomoravském kraji.

Zemědělský podnik Bonagro, a. s. sídlící v Blažovicích se zabývá základní zemědělskou prvovýrobou. Společnost vznikla v roce 1994 transformací ze Zemědělského družstva Šlapanice. V následujících letech se společnost sloučila s několika dalšími okolními podniky a v současnosti provozuje činnost v katastru třinácti obcí – jsou to Blažovice, Jiříkovice, Bedřichovice, Šlapanice, Kobylnice, Ponětovice, Prace, Dvorska, Tvarožná, Sivice, Pozořice,Viničné Šumice a Koválovice. S výměrou zemědělské půdy přes čtyři tisíce hektarů je největším zemědělským subjektem v okrese Brno-venkov. V živočišné výrobě se podnik zaměřuje na chov skotu s tržní produkcí mléka a prasat. V rostlinné výrobě se specializuje na produkci obilovin a cukrovky. Ročně se v podniku vyprodukukuje 1200 tun jatečných prasat, 7,5 miliónů litrů mléka, 22 tisíc tun cukrové řepy, 14 tis tun obilovin a 3,5 tis tun kukuřice.

Obiloviny a cukrovka vedou
Společnost Bonagro, a. s. hospodaří na celkové výměře zemědělské půdy 4250 hektarů, z toho jen 100 hektarů představují trvalé travní porosty a zbytek je půda orná. Na ozimou pšenici přitom připadá 1650 hektarů, jarní ječmen se pěstuje na 650 hektarech a cukrová řepa na 400 hektarech. Z dalších plodin se na 270 hektarech pěstuje kukuřice na siláž a na ploše 390 hektarů je zaseta kukuřice na zrno. Z víceletých pícnin se pěstuje vojtěška, která slouží k výrobě senáží, sena a bílkovinných úsušků. Menší plochu okolo 54 hektarů zaujímá slunečnice. Veškerá vyprodukovaná cukrovka míří do Moravskoslezských cukrovarů, pro které je Bonagro největším dodavatelem. Pro příští pěstitelský rok nabídla bez obavy společnost cukrovaru výměru cukrovky zvýšit na 500 ha. Vyrobenou potravinářskou pšenici odebírá společnost Delta Mlýny s.r.o. Kyjov, patřící pod skupinu Unimills. Většina sladovnického ječmene se dodává zpracovateli Souflet Agro, s. r. o., a část nakupují pivovary Bernard, Prazdroj a Gambrinus. „Náš trend je zaměřit se na takové odvětví které jde co nejvíce zprůmyslnit a podílí se na něm co nejméně lidské práce. Toho lze snadno dosáhnout u obilí a cukrovky,“ prozrazuje ředitel společnosti Antonín Studený. Letos to prý ale s úrodou vypadalo kvůli špatnému počasí nejistě. Nakonec vše dopadlo nad očekávání dobře díky zvýšeným výkupním cenám. Hektarový výnos u ozimé pšenice byl 5,63 tun a u ječmene 6,01 tun. U kukuřice se předpokládá výnos kolem 10 tun z hektaru. Deštivé počasí v průběhu srpna však znehodnotilo část množitelských porostů obilovin a část krmné pšenice. Obilí se ale dosušilo na vlastní horkovzdušné sušárně bez větší újmy na kvalitě.
Ke zpracování produkce obilovin podniku slouží vlastní příjmová linka obilí a nová sila ve středisku Šlapanice. Ty byly postaveny před třemi lety. Jejich kapacita je zatím 7 tis tun, nicméně ředitel společnosti už teď plánuje přistavět sýpky na dalších 9 tisíc tun, čímž se zajistí uskladnění veškerého obilí, které se v podniku vyprodukuje.
K účelům zpracování své produkce podnik využívá sušičku a míchárnu krmiv v Jiříkovicích, které jsou sdružením podnikatelů, kde má Bonagro, a. s. největší podíl a dohlíží tak na jeho chod. Míchárná krmiv ročně vyprodukuje 12 tis tun krmných směsí – z toho je sedm tisíc tun pro prasata, tři tisíce tun pro skot, jeden tisíc pět set tun pro jatečné krůty. Vyrábí se zde také bílkovinné úsušky, na které podnik pobírá dotační příspěvek, a medikovaná krmiva. Zhruba sedmdesát procent vyrobených krmiv podnik využívá pro vlastní potřebu, zbytek je pro ostatní podílníky. Menší část se prodává také okolním podnikům..

Jablka pro lidi i pro zvířata
V rostlinné výrobě nelze opomenout také 70 hektarů ovocných sadů a 20 hektarů vinné révy , které podnik rovněž obhospodařuje, ačkoliv – jak ředitel přiznává – je tato oblast výroby ztrátová. „Po fúzi s Agrocomem Viničné Šumice jsme stáli před těžkou otázkou zda v pěstování vinné révy pokračovat. Vzhledem k vinařské tradici Viničných Šumic jsme se nakonec rozhodli, že vinohrad o výměře 20 hektarů budeme i nadále obnovovat. Je to od nás takový dar ekologii,“ říká. Největším odběratelem hroznů je v současnosti společnost Vinium, a. s. Velké Pavlovice. Ovocné sady jsou vysázeny ve dvou lokalitách. Jednak na úpatí Prateckého kopce, na kterém je postavena mohyla míru připomínající bitvu Tří císařů a také ve Viničných Šumicích. Jsou zde zastoupeny jablečné odrůdy Golden, Idared, Šampion a Spartan. Téměř celá jejich produkce se letos prodala na lisování. Jablečná drť, kterou podnik nakupuje zpátky se pak dosouší a pro svoje příznivé dietetické vlastnosti používá jako komponent do krmných směsí pro mláďata a plemenný materiál. To co nestačíme sušit se dává také přímo do směsné krmné dávky pro skot.

Raději nové výstavby než rekonstrukce
Jak prozrazuje ředitel společnosti, v rostlinné i živočišné výrobě došlo v podniku v posledních letech k velmi progresivní výměně technologií. „Od transformace ročně investujeme zhruba 35 miliónů korun do obnovy a modernizace jak strojového parku, tak technologií v živočišné výrobě,“ říká. Stavy skotu se v podniku pohybují okolo 2500, z toho je 1000 až 1050 dojnic. Ty jsou ustájeny na třech farmách – ve Šlapanicích, Blažovicích a Viničných Šumicích. Havní produkční stádo je přitom ve Šlapanicích, kde je ustájeno 700 krav holštýnského plemene. Před pěti lety tu investovali do vytvoření kejdového hospodářství a také se zrekonstruovalo ustájení pro všechny kategorie krav i stávající dojírna. Přestavby už ale podle ředitele nejsou dostačujícím řešením. „Nechceme už nic řešit žádnými rekonstrukcemi, jelikož se stávají dražší než nová výstavba. Kompromisy už se nedají dělat. Vše se musí podřídit pohodlí zvířat, protože jedině tak lze dosáhnout maximální produkce,“ je přesvědčen ředitel. Ve Viničných Šumicích se tak právě dokončuje stavba nové stáje pro 400 krav a dojírna, jejichž kolaudace by měla proběhnout v prosinci tohoto roku. Podnik při své činnosti využívá celou řadu dotačních titulů. Zejména díky PGRLF, který využívali od samého začátku, si mohli dovolit vybavit podnik novými stroji a technologiemi. „ Investovali jsme přednostně do těch výrob kde byl podíl lidské práce největší,“ sděluje.

Chtějí více mléčné kvóty
Průměrná mléčná užitkovost dojnic za laktaci se pohybuje kolem 7500 litrů. Ve Šlapanicích je přitom produkční stádo s lepším genetickým potenciálem než v ostatních střediscích, kde se mléko vyrábí. „Využíváme dotační titul na zušlechtění stáda a přenos embryí od uznaných dárkyň. Těch máme momentálně asi 15, a jsou to zvířata se špičkovou užitkovostí (nad deset tisíc litrů mléka za laktaci) a velmi dobrou genetikou,“ informuje vedoucí živočišné výroby Ing. Jan Vojta. Embrya získaná od dárkyň se používají pro zkvalitnění potomstva a zušlechtění vlastního stáda. V loňském roce se uskutečnilo kolem 35 přenosů. Na těch společnost spolupracuje s přenosovým týmem z Vysoké školy veterinární a farmaceutické v Brně. Obchodním partnerem pro odběr mléka je společnost Milkagro, a. s. Ačkoliv je mléčná kvóta podniku stanovena na sedm miliónů litrů, jeho produkce byla o půl miliónu vyšší. „Mléko je sice naší nosnou komoditou, jeho výroba je ovšem kvůli klesající ceně na hraně rentability. Za překročení kvóty jsme navíc zaplatili pokutu 350 tisíc korun. Nyní čekáme na přerozdělování rezerv. Jsem přesvědčen že větší zmodernizované podniky budou moci ve výrobě mléka pokračovat za ty, které kvůli klesající ceně mléka z trhu odstoupí. My jsme podnikem, který se chce rozvíjet,“ zdůrazňuje ředitel.

Výroba prasat zatím není rentabilní
Druhou část živočišné výroby představuje výkrm prasat s vlastním odchovem selat, které se provozují na střediscích Šlapanice, Blažovice, Prace, Dvorska a Tvarožná. Zhruba 550 až 600 prasnic ročně vyprodukuje 12 000 selat. Inovací prošla i toto odvětví zemědělské výroby. Před dvěma lety byly v rámci projektu Sapard vybudovány ve Šlapanicích jímky na kejdu a moderní ustájení pro 380 prasnic. Aby však podnik mohl zajistit roční produkci vepřového masa 1200 tun bude nutno postavit ještě jednu novou stáj pro 350 prasnic, která by měla být v Blažovicích. „Pokud budeme chtít udržet objem produkce vepřového jako doposud, měli bychom rovněž postavit nové střediska na výrobu selat. V současnosti se rozhodujeme zda do toho jít, nebo ne. Pokud ale chceme obstát v této tvrdé ekonomice, ve starých stájích pokračovat nemůžeme,“ shrnuje Ing. Vojta. Produkce vepřového masa v současnosti rentabilní není. Jeho odbyt podnik zajišťoval přes masokombinát Martinov, momentálně však hledají odbytiště, tam kde to jde. Maso se prodávalo také do Olešnice na Moravě, Ivančic, Bučovic nebo do Poličky. Kromě prasat se v podniku vykrmuje ještě 300 býků českého strakatého a holštýnského plemene. Polovina z nich se v kategorii telat vyváží do zahraničí, zbytek zůstává do porážkové hmotnosti 635 kg. Podle Ing. Vojty s odbytem hovězího masa zatím problémy nejsou. Od ledna 2006 se součástí Bonagra stala i výkrmna krůt v Pozořicích s roční produkcí 400 tun. Toto odvětví je nyní v ekonomickém propadu a podnik řeší, zda má vůbec ve výrobě pokračovat. Na vině jsou podle ředitele prodloužené lhůty splatnosti drůbežího masa.

Závislost na dotacích
Společnost, jejíž roční obrat činí 250 miliónů korun a zaměstnává 210 lidí, hospodaří od doby svého vzniku se ziskem. Horší situace nastala podle ředitele pouze v letech 1999, kdy přišel obrovský propad cen v mase a v roce 2000, kdy kvůli suchu vznikly velké ztráty na produkci. I přesto, že se podniku daří pohybovat v kladných číslech, ředitel přiznává, že bez dotací by to šlo těžko. Netají se ale také tím, že je zklamaný výší naší dotační politiky. „V porovnání se zeměmi staré EU- 15 jsou naše dotační tituly mnohem menší. Tento obrovský rozdíl podstatně snižuje naši konkurenceschopnost na společném evropském trhu,“ konstatuje. Přesto se podle jeho slov podnik bude i nadále snažit udržet takový objem produkce jako dosud a nepřestávat se rozvíjet.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down