Menu
e-shop
Na semináři pro chovatele masného skotu, který v Hotelu Tři Věžičky ve Stříteži zorganizovaly společnosti CRV Czech Republic, spol. s r. o., a NTG Agri, s. r. o., měl velmi zajímavou přednášku prof. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D., z Mendelovy univerzity Brno. Tématem jeho vystoupení byly předpoklady úspěšného odchovu telat masného skotu, v jejichž rámci reprezentant Ústavu výživy zvířat a pícninářství Agronomické fakulty vypíchl zejména roli minerální výživy.
Z předpokladů úspěšného odchovu telat masného skotu profesor Pavlata jmenoval optimalizovanou výživu a zdraví matky a dále kolostrální výživu a rozvoj mikrobioty a bachorového trávení u telat, včetně opatření na podporu imunity a prevenci zdraví.
„Je potřeba si uvědomit, že odchov telete začíná už v období intrauterinního vývoje v děloze. Pokud v tomto období něco zanedbáme, později již nemůžeme napravit. Jestliže například nebude matka optimálně zásobena selenem, který je součástí mnoha systémů na biochemické úrovni, kdy v buňkách vytváří enzymy a podobně, tak logicky ho nemůže mít ani vyvíjející se plod, což samozřejmě přivodí komplikace na buněčné úrovni. Proto je důležité myslet při úspěšném odchovu na optimalizovanou výživu, možnosti jsou a můžeme mít situaci pod kontrolou,“ řekl na úvod reprezentant Ústavu výživy zvířat a pícninářství Mendelovy univerzity.
Jak v prezentaci dále zaznělo, výživě v období vývoje v děloze a v nejranějším období života mláděte se věnuje řada oborů. Například nutrigenomika a metabolické programování, které posuzují vliv výživy na expresi genů. Dnes jsou známé nutriční složky, které ovlivňují projevy určité genetické vlastnosti. To umožňuje optimalizovat výživu matek, ale i mláďat a tím využít genetický potenciál pro růstovou schopnost a odolnost, ale i další důležité vlastnosti.
„Velké téma je imunomodulace, kterou lze dramaticky ovlivňovat nutričně. V tomto směru hrají důležitou roli vitamíny, které by matky měly mít k dispozici. Zejména pak vitamíny A, D, E, které významně ovlivňují tvorbu protilátek. Vitamíny sice nepřestupují přes placentu nebo jen velmi omezeně, ale koncentrují se v mlezivu a mléce a tele je tak přijme po narození. Proto je důležité věnovat maximální pozornost tomu, aby tele přijalo dostatečné množství mleziva a následně nativního mléka,“ navázal dále profesor.
Ohledně minerální výživy přednášející uvedl, že pro zdraví matky a správný vývoj telete a jeho fyziologických funkcí jsou důležité zejména vápník, fosfor, zinek, selen, jód, měď, mangan a kobalt.
„Vzhledem k tomu, že minerální látky přestupují přes placentu, můžeme přímo ovlivňovat, kolik se jich dostane do organismu vyvíjejícího se plodu. Pokud jde o stopové prvky, které se nacházejí v organismu ve velmi nízkých koncentracích, nepůsobí osamoceně, ale jsou součástí nějakého enzymu nebo hormonu a plní tak funkci regulátorů na buněčné úrovni. Nevýhoda je, že tělo nemá mnoho mechanismů, jak hladinu stopových prvků v krvi regulovat.
Saturace organismu stopovými prvky je určována geografickou lokalitou a krmnou dávkou. Například obsah selenu v půdě a v geologickém podloží je v různých částech světa diametrálně odlišný. Jsou ve světě území, kde kvůli vysokému množství selenu nejen v půdě, ale i v rostlinách, nelze chovat zvířata. Na druhou stranu je obrovské množství částí světa, kde je extrémní nedostatek tohoto prvku a hledají se možnosti, jak selen dostat do populace živočichů. Pokud jde o Českou republiku, patříme spíše do oblastí s nízkým množstvím toho prvku v půdě, potažmo i v rostlinách. Pro chovatele masného skotu je tohle klíčová informace, protože základem výživy je pastva. Dnes už je přesně zmonitorovaný obsah jednotlivých prvků v půdách. Každému doporučuji, aby si udělal analýzu, jak na tom z hlediska stopových prvků jeho zvířata jsou. A na základě výsledků přijal ať už preventivní, či cílená opatření zabraňující jejich nedostatku. Ale protože stopové prvky jsou zároveň na seznamu cizorodých a toxických látek, musíte dávat pozor na jejich předávkování, abyste si zvířata neotrávili. Pravděpodobně nejsnadněji by se vám to mohlo podařit selenem, kde je toxická dávka jen desetinásobně vyšší. Další problém je v tom, že mezi prvky jsou různé interakce, což na úrovni vstřebávání může znamenat, že vyššími dávkami jednoho prvku omezíte vstřebávání jiného prvku,“ vysvětlil dále přednášející.
Více se dočtete v časopisech Náš chov a Krmivářství.*
