Výživa a krmení hospodářských zvířat patří mezi nejdiskutovanější témata. Na zvládnuté výrobě a kvalitě krmiv závisí do značné míry úspěšnost celého chovu. A výrobu krmiv ovlivňuje především počasí, jehož průběh v posledních letech práci spíše komplikuje, a to nejenom v Česku. Na celém světě tedy řeší otázku, jak to zvládnout co nejlépe za tak náročných podmínek.
Otázky, které si často kladou chovatelé skotu, se týkají především produkce objemných krmiv, ale ani koncentrovaná krmiva se neobejdou bez příznivého průběhu počasí v době vegetace. Počasí v posledních letech nepatří mezi faktory, které by zemědělcům práci zjednodušovaly, ale spíše naopak. Když se k tomu přidá ještě konkurence o půdu i vyprodukované plodiny, např. ze strany developerů nebo producentů biopaliv, tak pomalu nezbývá nic jiného, než hledat nějaké náhradní zdroje krmiv.
V některých zemích si chovatelé vystačí s tím, že skot vyženou na pastviny, ale většině stád pastevní porost nestačí, a to nejenom kvůli vyšší potřebě živin. Když pastva nedostačuje, musí chovatelé vyrobit dostatek konzervovaných a koncentrovaných krmiv. Konkurence v „boji o zrno“ je obrovská. Provozovatelé bioplynových stanic, výrobci bioetanolu či bionafty přece jen mnohdy nabídnou zajímavější ceny, než si mohou dovolit chovatelé. I to je důvodem, proč obliba „odpadních“ či vedlejších produktů stoupá. Cukrovarské řízky nebo pivovarské mláto se v krmných dávkách „zabydlely“ již dávno, ale ne všude jsou stále ve stejné míře využívané. S ohledem na změny struktury průmyslu se musí výživáři rozhlížet po dalších možnostech, které zajistí zvířatům získat dostatek živin a energie a udrží cenu za krmnou dávku v přijatelných mezích.
V důsledku stoupající produkce biopaliv došlo ke zvýšení poptávky po obilovinách i kukuřici, což se promítlo i do jejich ceny. Chovatelé se s tímto ne příliš příznivým vývojem potřebovali a potřebují vypořádat. Díky tomu mají vědci o témata studií postaráno. Ti z University of Illinois poukázali na to, že zkrmování slámy z obilovin a kukuřice může do určité míry nahradit seno a zlevnit krmnou dávku. Vypadá to, jako by objevili Ameriku? Sláma v krmné dávce přece není ničím novým! To sice není, ale na druhou stranu ji většinou najdeme u zvířat, která nemají tak vysoké nároky, třeba u suchostojných krav. Ale u zvířat v plné produkci? Ale jistě, že by to šlo. Jen je potřeba do krmné dávky doplnit bílkoviny a energii. Dva experimenty se skupinami anguských a simentálských krav vědcům ukázaly, že lze šetřit a přitom zvířata dobře nakrmit, a to díky lihovarským výpalkům. Ty také nejsou českým chovatelům neznámé, ale možná by si zasloužily větší pozornost.
