Ustájení pro telata a jalovice může přispět k odchovu kvalitních zvířat pro obnovu stáda, ale i na prodej. Komplexní zařízení pro odchov musí splňovat řadu podmínek, aby se mladá zvířata mohla optimálně vyvíjet, a to od narození po první připuštění. Podívejme se aspoň na několik z nich.
Existuje několik klíčových faktorů, které je třeba vzít v úvahu při plánování ustájení pro telata. Jsou to např.: Pohodlí a pohoda telat, což znamená, že je třeba zajistit dostatek prostoru, pohodlné a suché podestýlky, a dobře větrané prostředí, které minimalizuje stres a podporuje zdraví telat. Ustájení by mělo být dále navrženo tak, aby bylo možné dodržovat základní zásady hygieny a zdravotní standardy, a proto musí být vše snadno čistitelné s vhodnými odtokovými systémy, což pomáhá předcházet šíření nemocí. V rámci kontroly mikroklima je třeba zajistit, aby byla telata co nejlépe chráněna před extrémními teplotami, silnými větry či srážkami. Proto se v případě nutnosti pracuje nejenom s izolací, ale i různými typy ventilátorů, topných těles nebo klimatizace. A samozřejmě se nesmí zapomenout na přístup k vodě a krmivu, kdy musí mít telata i další kategorie neustálý přístup k čerstvé vodě a kvalitnímu krmení. Automatické napáječky a vhodné krmné zařízení mohou celý odchov usnadnit. Z hlediska bezpečnosti musí být ustájení navrženo tak, aby nebyla telata ohrožena na zdraví a životě, ale zároveň sloužila jako bezpečný pracovní prostor i pro obsluhu. K tomu patří zejména zdravotně nezávadné a vhodně dimenzované prvky hrazení, které nesmí nikomu způsobit žádné zdravotní problémy či být zdrojem úrazů či stresu. Důležitou součástí hodnocení odchovu je efektivita práce, přičemž se zohledňuje plynulost a pohoda pracovního toku či ergonomie pracovních úkonů pro pracovníky, kteří se o telata starají. A v neposlední řadě se zkoumají ekologické aspekty a možnost aplikace některé z nových technologických inovací, které se integrují do moderních technologií, jako jsou systémy monitorování zdraví, automatické krmné systémy a jiné chytré zemědělské technologie, které mohou zlepšit efektivitu a zdraví telat.
Právě narozená jalovička by měla pro chovatele znamenat ten nejvyšší genetický potenciál, pro budoucí efektivitu chovu a tomu by tedy měla odpovídat péče. Přičemž není vždy nejdůležitějším to, co je k dispozici, ale jak se s danými prostředky umí pracovat. Budovy a technologie mohou být staré, renovované či zbrusu nové, vycházející z nejnovějších poznatků a inovátorských dílen, nebo úplně jednoduché, spoléhající na přirozenost prostředí a kvalitní ošetřovatele. V každém případě však musí po celý rok vytvořit vhodné prostředí pro telata a jalovice. Jelikož se potřeby rostoucích zvířat mění, mělo by se tomu přizpůsobovat i ustájení a vybavení, a to zejména z hlediska velikosti podlahové plochy či hrazení. V optimálním případě projdou stejné skupiny zvířat celým odchovem beze změny osazenstva, protože každá změna ve skupině znamená stresující faktor navíc. Flexibilní technologie, kterou je možné přizpůsobit aktuálním požadavkům, je velké plus. Začíná to porodem a ten by měl vždy probíhat v odpovídajícím porodním kotci, který je pro dobrý začátek odchovu důležitým prvkem. Přičemž třeba v chovech s pastevním systémem může při příznivém počasí posloužit část i pastviny (či travnatý výběh) určená výhradně pro telení. V každém případě by porodní kotec by měl být odděleně od ostatních zvířat; čistě a hojně podestlaný, nejlépe slámou, mít protiskluzovou podlahu; velikost aspoň 3,5 x 3,5 metrů, aby se v něm všichni účastníci mohli volně a bezpečně pohybovat. Také by měl být vybavený vším potřebným, např. zařízením pro fixaci zvířete a mít k dispozici pitnou vodu. Brány a průchody musí být dostatečně široké, aby se jimi bez problému dalo projít či projet při čištění kotce nebo při odvážení zvířete, které z nějakého důvodu nedokáže vstát či uhynulo. Na každých 20 až 25 krav by měl být k dispozici samostatný porodní kotec, který by se neměl využívat k ošetřování nebo ustájení nemocných zvířat. Musí-li se k ustájení nemocného zvířete použít porodní kotec, mělo by dojít k jeho důkladnému vyčištění a desinfekci před tím, než je do něho umístěna kráva před otelením.
Vstup telat do života je potřeba co nejvíce podpořit a minimalizovalo riziko přenosu chorob. K tomu pomáhá důsledné prostorové a provozní oddělení od starších zvířat, a to v suchých a bezprůvanových kotcích, jejichž dispozice umožňuje snadné podávání krmiva, monitoring chování a další nezbytné úkony. Za tím účelem lze pořídit různé typy venkovních individuálních boxů, kotců pod přístřešky či speciálně uzpůsobené stáje. Zkušenosti ukázaly, že odpovídající výměna vzduchu je pro udržení dobrého zdraví telat mimořádně důležitá. Odpovídajícím způsobem ošetřené a kvalitně živené tele na vhodné, suché podestýlce zvládne i velmi nízké teploty bez problémů.
Ať už se jedná o venkovní skupinový box nebo jakýkoliv jiný kotec pro ustájení skupiny telat, který slouží pro socializaci zvířat a zvládnutí doby odstavu a přechodu na rostlinnou stravu, měl by poskytovat nepřetržitý přístup k dostatku pitné vody, odpovídající plochu pro ležení, ale i dostatečný počet míst u krmného žlabu. Jakmile se tele přizpůsobí počáteční skupinovému ustájení a zvládne příjem krmiva ze společných krmítek a vody z napáječek či napajedel, nabízí se řada dalších možností, jak si usnadnit a zefektivnit odchov. Klíčový je dostatek prostoru, který musí vyhovovat intenzivnímu růstu, odpovídající mikroklima a výživná krmná dávka. Stejně jako u všech ostatních kategorií platí, že musí být zároveň vytvořeno bezpečné pracovní prostředí pro ošetřovatele a další pracovníky, jejichž úkolem je péče o zdraví a růst zvířat. Jak se blíží termín prvního připuštění, je vhodné mít zvířata v dalších specifických podmínkách, které představují např. prostorné kotce pro každou věkovou/hmotnostní skupinu s možností přirozeného pohybu a dostatkem míst k odpočinku. Ošetřovatelé by měli mít k dispozici místo k bezpečnému pozorování zvířat (zejména kvůli monitoringu říjových projevů u starších kategorií jalovic). Proto je dobré mít v této sekci odchovny možnost fixace, která poslouží nejenom při inseminaci, ale i pro bezpečné provádění preventivních, léčebných a chovatelských zákroků. V ideálním případě by měla být zvířata odchovávána v podobné technologii, v jaké budou působit v dospělosti.
Při použití stávajících budov je nezbytné zajistit, aby byly vhodné pro normální růst a vývin jalovic. Nepohodlné či dokonce nebezpečné, špatně větrané konstrukce v kombinaci s vyšší vlhkostí mohou mít výrazný podíl na špatném růstu jalovic, vyšší četnosti zdravotních problémů, což ve spojení s vyšší pracností redukuje efektivitu odchovu a zvyšuje náklady celého chovu. Proto je při rekonstrukcích potřeba dobře zvážit mnoho faktorů, např. umístění budovy, stav a velikost, aby náklady na přestavbu starší budovy na odchovnu jalovic nebyly vyšší než při výstavbě nové budovy. Náklady na opravy a údržbu také nemusí být zcela zanedbatelnou položkou. Nejobtížnějším krokem při renovaci staré budovy je realisticky posoudit její hodnotu, která se nemusí podstatně zvýšit ani po rozsáhlé a nákladné rekonstrukci. Běžně se mladší telata dochovávají ve venkovních individuálních boxech (VIB, boudičky), jež jsou osvědčenou technologií pro odchov telat od prvních dnů. Velkou výhodou je možnost dobrého sledování příjmu vody a krmiva, redukce zdravotních problémů, např. v důsledku sání pupečního pahýlu jiným teletem. Nicméně nevýhody se mohou projevovat zejména při nesprávném umístění (průvan, srážky, sluneční úpal), ztížené podmínky pro obsluhu při nepříznivém počasí či možné znehodnocení krmiva. Bouda by měla být umístěna na takovém místě, aby zde nedocházelo ke hromadění tekutin (moči, srážek). K tomu je často nutný základ z písku nebo štěrku. Dispozice vůči světovým stranám by měla zajistit oslunění během chladných měsíců, avšak ochranu proti přílišnému záření v létě či převládajícím větrům. Prostor by měl být prostorově a provozně oddělen od ustájení pro starší zvířata – vhodné je pamatovat i na přenos aerosolů či prachu větrem. Jako podestýlka se hodí dostatečná vrstva slámy, hoblin či jiného vhodného materiálu. Nádoby na vodu, mléko a starter (či jiné jadrné krmivo) by měly být umístěny tak, aby byly chráněny před povětrnostními vlivy, kontaminací výkaly či škůdci. Když jsou telata převedena do jiné kategorie a typu ustájení, je třeba celý prostor, vč. boudiček, důkladně očistit a desinfikovat, což poskytuje dodatečnou ochranu před šířením onemocnění. Není-li možné nechat boudičky i prostor nějakou dobu neobsazené, je vhodné aspoň jejich přemístění. V případě individuálních kotců lze využívat různých dispozic. Dělicí stěny mezi jednotlivými kotci musí být vyrobeny z pevného materiálu a přesahovat přední krmnou plochu, aby se zabránilo fyzickému kontaktu mezi telaty. Přístup do kotce zajišťuje přední branka, na kterou bývají umístěny držáky na kbelíky či jiné nádoby využívané ke krmení a napájení telat. K tomuto účelu lze postavit nové budovy nebo využít stávající kůlny na stroje, stodoly na uskladnění sena nebo jiné hospodářské budovy či přístřešky. Hlavním kritériem je udržení odpovídajícího mikroklima – dostatečná cirkulace vzduchu, avšak bez průvanu, nízké riziko kondenzace vlhkosti či špatný odtok – a bezpečné prostředí pro ošetřovatele, kteří o telata pečují a starají se v odchovně o čistotu. Přenosné kotce, které lze rozebrat a vyčistit a poté použít na jiném místě, umožňují, aby stáj zůstala prázdná po delší dobu, což pomáhá omezovat infekční tlak. Stodoly a kotce by měly být důkladně vyčištěny, jakmile jsou telata přesunuta, a ponechány co nejdéle bez obsazení, tj. turnusový provoz. Ideálním pomocníkem jsou např. čelní nakladač či čisticí přístroj využívající tlakovou vodu. Při přechodu na rostlinnou stravu mohou chovateli posloužit tzv. kotce na odstav pro 3–5 telat, jež by byly dostatečně velké a vybavené tak, aby všechna telata mohla přijímat potravu současně. Krom toho i v této kategorii by pevné strany kolem odpočinkové zóny redukovaly průvan a žádoucí je také venkovní výběh. Na druhou stranu by u skupinových kotců již mělo být zařízení pro omezení pohybu zvířete, kvůli vyšetření či veterinárnímu ošetření. Dalším vyhovujícím zařízením pro odstav telat jsou otevřené přístřešky s výběhem nebo bez, jenž mohou být nové, speciálně postavené k tomuto účelu, či upravené ze zrekonstruované kůlny nebo třeba části stávající stodoly. Z hlediska mikroklima se doporučuje přirozené světlo i větrání stáje, což může zredukovat náklady nejen na výstavbu, ale i provoz. Otevřené stáje s dostatečnou kubaturou dobře fungují i během horkého počasí. I když pořízením ventilátorů se chyba obvykle neudělá. Ke kvalitě vzduchu a podmínkám pro udržení zdraví paznehtů přispívá pravidelné čištění. Pokud je k dispozici dostatek podestýlkového materiálu, je stavba a provozování odchovu ve stáji s hlubokou podestýlkou levnější, než je výstavba technologie s boxovými loži, které jsou známé z produkčních stájí dospělých krav. A samozřejmě je třeba zmínit, že čistě stájový odchov není jedinou variantou. V odchovu jalovic dojených plemen se také celkem často využívá „minimalistické“ řešení, jehož součástí jsou pastviny a přístřešky sloužící zvířatům k úkrytu před nepřízní počasí.Při pastvě starších zvířat, většinou jalovic před zapuštěním, zapuštěné a březí lze využít ze tří stran otevřené přístřešky, které chrání před srážkami, sluncem, ale i dalšími vlivy.
Než dojde na první návrh na stavbu vlastního zařízení pro telata a jalovice, je vhodné se ujistit, že je všem zúčastněným osobám jasné, jakými výhodami a nevýhodami se každý systém vyznačuje. Určitě se vyplatí nejenom konzultace s odborníky, ale i návštěva některého podobného zařízení v okolí s žádostí o osobní zkušenost chovatele a dalších osob, kteří předvybrané stavby a technologie v současnosti využívá. Důkladné plánování s dostatečným předstihem není nikdy ztrátou času. Pomáhá ujasnit si požadavky a možnosti, aby se ve finále neskončilo se systémem, který nebude fungovat optimálně. Každá rekonstrukce by měla být pečlivě naplánována a konzultována s odborníky, aby byla zajištěna nejlepší možná péče o novou generaci plemenic a efektivita provozu.*
Ing. Anna Mikšovský Marcinková
