V příjemném, otevřeném údolí potoka Rtyňky, v místě s pravostrannými přítoky potoků Petrovického, Mariánského a Markoušovického, na rozmezí Rtyňské brázdy a Trutnovské pahorkatiny je rozložena obec Batňovice. Obec s osmi sty obyvateli a na návrší malebně umístěným pseudorománským kostelem svatého Bartoloměje je místem, kde rod Jaroslava Rosy seniora z Asociace soukromého zemědělství Trutnov hospodaří od roku 1889.
Jaroslav s rodinou je již sedmou generací hospodařící na gruntě. Rodinné hospodaření bylo po roce 1948 násilně přerušeno bolševickou kolektivizací a rodina se mohla k hospodaření na zdevastovaném statku vrátit až po roce 1990. Hospodář si začal plnit svůj sen o práci na „vlastním“, a to na vydaných 14 hektarech zemědělské půdy a třech hektarech lesa. Začátky nebyly snadné, avšak síla rodové tradice a nezdolná vůle nedat se přemohly všechny těžkosti.
Prodej masa z automatu
Dnes rodina hospodaří na 150 hektarech zemědělské půdy, z toho je 60 hektarů vlastních. Nadmořská výška obhospodařovaných pozemků se pohybuje okolo 370 metrů.
Téměř dvě třetiny výměry tvoří louky a pastviny, na kterých se volně pase až 100 kusů skotu masného plemene limousin. Na orné půdě při největším půdním bloku 13 hektarů pěstují Rosovi pšenici, ječmen, žito, triticale, hrách, vojtěšku, kukuřici a zeleninu. Kromě chovu skotu se věnují chovu prasat, slepic, v areálu mají také ustájeno 13 jezdeckých koní s odborným smluvním výcvikem. Navazující součástí živočišné výroby je vlastní bourárna masa a jeho prodej z vlastního prodejního automatu.
Pestrou zemědělskou činností však aktivity rodinné farmy nekončí. Nabízí provádění oprav strojů, zemní práce, výrobu a prodej palivového dřeva a dále provozují chráněnou krejčovskou dílnu na výrobu pracovních oděvů a ochranných pomůcek. V dílně pracuje až 30 zaměstnanců.
Pestrá krajina
Hospodář Jaroslav Rosa při tak neuvěřitelném rozsahu aktivit stihl ještě založit honební společenstvo a vybudovat čtyři rybníky, první je v areálu statku a další tři jsou kaskádovitě
nad sebou na pastvině. Nádrže přerušují staré meliorační zařízení vedoucí údolnicí,
a efektivně tak zadržují vodu, která v minulosti z území rychle a bez užitku odtékala. Efektivním zadržením vody došlo k významnému navýšení hladiny podzemní vody na pastvinách, což hospodáři umožnilo vybudovat studnu s větrným čerpadlem a zásobníkem, který slouží k napájení skotu. Přebytečná čistá voda se vrací zpět do pramene.*
