Tuzemská populace mateřských plemen prasat zařazených do národního šlechtitelského programu CzePig zahrnuje české bílé ušlechtilé a českou landrase. Jejich plemenné standardy a chovné cíle byly aktualizovány před třemi roky a v porovnání s předchozími parametry se počet kritérií více než ztrojnásobil, z původních pěti na aktuálních šestnáct ukazatelů. U mateřských plemen nadále hrají důležitou roli reprodukční vlastnosti a vynikající růst. Kromě mléčnosti a počtu struků u prasnic se nově sledují také vitalita a zdraví selat ve vrhu, dále spotřeba krmiva na kilogram přírůstku, výška hřbetního tuku a výška svalu. Pozitivem je, že u většiny sledovaných znaků jsou vypracovány metodické postupy genetického hodnocení, jež jsou součástí aktuálně využívaných selekčních indexů mateřských a otcovských plemen prasat. Tím je vytvořen základní předpoklad pro jejich uplatnění v selekci a šlechtění tuzemské populace prasat.
Zmapováním úrovně základních ukazatelů užitkovosti mateřských plemen prasat (ČBU, ČL) ve šlechtitelských chovech zapojených do národního šlechtitelského programu CzePig se zabývali specialisté z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze – Uhříněvsi. Kolektiv vědců (Ing. Zuzana Krupová, Ph.D., Ing. Eliška Žáková, Ph.D., Ing. Emil Krupa, Ph.D.) vyhodnocoval úroveň užitkovosti nejen u prasnic (věkovou strukturu, dlouhověkost, brakaci a plodnost), ale také u ostatních kategorií prasat – selat, v odchovu a u kanců.
Vitalita selat jako nová součást šlechtitelského cíle je posuzována průměrnou hmotností selat při narození a dále podílem selat s hmotností pod jeden kilogram (tj. indikátor vyrovnanosti vrhu). Průměrná porodní hmotnost selete byla v loňském roce podle evidence shodně 1,28 kg u obou mateřských plemen, což znamená, že u ČBU byl šlechtitelský cíl naplněn na 95 % a u ČL z 91 %. Podíl selat s hmotností pod jeden kilogram dosahoval 6,7 % u ČBU a 1,8 % u ČL, tj. v průměru 5,5 % za obě plemena. Vyrovnanost vrhů plemene ČBU tedy není uspokojivá a šlechtitelský cíl (do 3 %) zatím není naplněn. Nicméně, je potřebné zmínit, že v porovnání s předchozím vyhodnocením mateřské populace došlo k trojnásobnému navýšení podílu prasnic a vrhů zařazených do super plodné linie (SPL) a tím i počtu měření týkajících se vitality selat.
Výskyt vrozených vývojových vad (kýla, kryptorchizmus, roznožka) nebývá v populacích naštěstí tak výrazný (u 1 až 8 % vrhů), ale vzhledem k tomu, že tyto poruchy způsobují chovatelům ekonomické ztráty, stávají se nedílnou součástí mnoha šlechtitelských programů. V roce 2023 se vrozené vývojové vady vyskytovaly přibližně u 1 % vrhů, přičemž nejvíce selat bylo postiženo tříselnou kýlou a kryptorchismem.
Průměrný denní přírůstek v testu vlastní užitkovosti byl na úrovni 1150 g (ČBU) a 1220 g (ČL). Hodnoty tohoto základního ukazatele výkrmnosti u plemene ČBU byly přibližně 3 % pod hranicí definovanou ve šlechtitelském cíli pro rok 2030 a odpovídaly 1180 g. Avšak u plemene ČL byla 2 % nad hodnotou šlechtitelského cíle, respektive dosahovala 1200 g.
Co se týče kvalitativních parametrů masné produkce, podíl libového masa převyšoval 58 % limit definovaný ve šlechtitelském cíli – u ČBU 60,5 % a u ČL 60,4 %. Selekce by se proto měla více zaměřit na zvýšení hřbetního tuku na cílových 8 mm.
Průměrná spotřeba krmiva u testovaných kanečků byla na úrovni 2,22 kg (ČBU), respektive 2,25 kg (ČL) na kilogram přírůstku, což je 1 % až 2 % pod hodnotou definovanou ve šlechtitelském cíli těchto plemen.
Ukazatele konverze krmiva se již nyní blíží nebo naplňují šlechtitelské cíle obou mateřských plemen prasat stanovené do roku 2030. Snaha by dále měla být zaměřena na zlepšování kvalitativních parametrů masa, na plošné zaznamenávání informací ohledně vitality a výskytu vrozených vývojových vad u selat, stejně jako o spotřebě krmiva a kvalitě spermatu.
Více si přečtete v zářijovém čísle časopisu Náš chov.*
