V zemědělském družstvu Bohuňovice, s. r. o., které se specializuje na chov skotu, vyřešili problémy s přebytečným hnojem ekonomicky nejpřijatelnější alternativou. Vyměnili technologii ustájení a místo slámy podestýlají separovanou kejdou. Od loňského roku se tak družstvo hospodařící v okrajové oblasti Hané řadí mezi desítku dalších podniků, kde využívají separát z kejdy skotu.
„Ke kompletní výměně technologie ustájení nás přiměl zejména celkově havarijní stav stájí pro dojnice, ale i tlak na zvýšení efektivnosti výroby mléka a snaha omezit produkci hnoje. Chtěli jsme stlát, jen jsme se rozhodovali, jakým materiálem. Po návštěvě několika chovů nás zaujala varianta stlaní separátem, jenž pro nás s ohledem na bezorební hospodaření, které praktikujeme již šestým rokem, znamenala vyřešení problémů s nadprodukcí hnoje. Po zralé úvaze jsme kombinované boxy se slamnatou podestýlkou nahradili volným boxovým ustájením přistýlané separátem,“ řekl na úvod vedoucí živočišné výroby Ing. Miroslav Hampl.
Prioritou živočišné výroby podniku, který hospodaří na necelých 2000 ha zemědělské půdy v oblasti mezi Olomoucí a Šternberkem v nadmořské výšce okolo 200 m, je IBR prostý chov holštýnského skotu. Je rozdělen do dvou středisek, a to v Bohuňovicích, kde je část jalovic (120 kusů) a výkrm býků, a ve Štarnově, kam je soustředěna veškerá výroba mléka. Ve druhém středisku je rekonstruovaná stáj pro dojnice, ustájovací kapacita pro odchov jalovic a porodna krav s výběhem.
Podle výsledků kontroly užitkovosti za loňský rok byl průměr u 460 dojnic 8420 kg mléka za normovanou laktaci při složkách 3,85 % tuku (325 kg) a 3,38 % bílkovin (284 kg). Z celkového stavu 1190 kusů skotu družstvo dále eviduje kolem 300 jalovic a přibližně 200 kusů skotu ve výkrmu. Zbývající do počtu jsou telata, z nichž jalovičky slouží výhradně pro vlastní potřebu. Býčci se většinou vykrmují, jen výjimečně putují v hmotnosti 70 kg do zahraničí.
Stlaní čerstvým separátem
Přestože podle výsledků výzkumu uvedená technologie negativně neovlivňuje zdravotní stav zvířat – mléčnou žlázou počínaje a končetinami a reprodukčními schopnostmi konče – ani stájové prostředí, v problematických stádech se nedoporučuje. Je to zdůvodněno tím, že prostřednictvím kontaminovaného separátu by mohlo docházet k přenosu patogenních mikroorganismů. Nízká vlhkost separované kejdy je pak zásadním kritériem pro zabezpečení jejich nízké koncentrace. Čerstvý separát se po zvlhčení výkaly nebo močí stává ideálním substrátem pro pomnožení různých patogenů, které nabírá na obrátkách zejména při vyšší vlhkosti a kolísavých teplotách ve stáji.
„Zdravotních rizik se neobáváme. Po čtyřech měsících provozu mám ze zvolené alternativy, která navodila pohodu ve stáji, příjemný pocit. Při pohledu na čistá zvířata je vidět, že jim separovaná kejda vyhovuje,“ pochvaloval si M. Hampl a pokračoval: „Zatímco v zahraničí mohou používat separát ke stlaní až po fermentaci, u nás lze nastýlat čerstvým separátem. Někde do pevné frakce kejdy ještě za účelem jejího vylepšení přidávají mletý vápenec, kterým zvyšují pH i obsah sušiny. Do toho se ale pouštět nebudeme, spíše podnikáme další kroky pro případ, že by používání separátu bylo podmíněno jeho předchozí fermentací.“
Rekonstrukce ustájení za provozu
Ve spolupráci s táborskou firmou Farmtec, a. s., oblastním ředitelstvím v Hradci nad Moravicí, která zpracovala kompletní projektovou dokumentaci a dalšími partnery – generálním dodavatelem stavby byla akciová společnost Prefa Troubelice, dodávku a montáž technologií (mimo lopat od Schauera) zajišťovala olomoucká firma BCB technik, s. r. o. – byla zahájena rekonstrukce dvou hal pro dojnice v červenci loňského roku. Za necelých pět měsíců od zahájení stavebních úprav, jež zahrnovaly zbourání obvodového zdiva a odstranění původních kombinovaných boxů, úpravu podlah a vybudování loží, byla vybudovaná a zkolaudovaná stáj pro 372 dojnic.
Obvodové zdivo nahradily sítě s rolovacími plachtami. Kompletně přestavěná stáj byla vybavena velkoplošnými a vyhřívanými napajedly, k zajištění pohody zvířat v letním období slouží 30 nainstalovaných ventilátorů. Jednotlivá boxová lože jsou od sebe oddělena stranovými zábranami Wisconsin od firmy Racek, a. s., které se pomocí speciálních držáků montují přímo na podkladní beton, takže v zóně zvířete není žádná překážka. Vyhrnování kejdy zajišťuje šest samostatných kompletů shrnovacích lopat s počítačovým řízením do kejdového kanálu zakončeného přečerpávací jímkou o kapacitě 40 m3.
Separování kejdy v praxi
Z přečerpávací jímky se kejda odvádí do separátoru Bauer S 650 umístěného v půdním prostoru stáje nad jímkou. Separát volně padá do prostoru vedle jímky, odkud se rozváží ke stlaní do boxů nebo na venkovní úložiště.
„S uložením separátu na volné ploše není problém. Dokonce ani nevadí, když do hromady pevné frakce kejdy bez zápachu prší. Vytvoří se asi deseti až dvaceticentimetrová vrstva, která dešťovou vodu již nepropustí. Separujeme jen část kejdy, denně asi kolem čtyř metrů krychlových. Přebytečnou kejdu včetně fugátu dopravujeme do povrchové ocelové jímky s kapacitou 5000 metrů krychlových. Koncovkou kejdového hospodářství je velkoobjemový fekální vůz Anaburger s objemem 21 metrů krychlových s radličkovým zapravovačem do půdy,“ prozradil vedoucí živočišné výroby.
V Bohuňovacích přistýlají čerstvým separátem dvakrát týdně. K jeho rozvozu a nastýlání zatím slouží upravený krmný vůz, ale hledají další alternativu rozvozu separátu do boxů. „Celý projekt, který vyšel asi na 21 miliónů korun, by nebylo možné realizovat bez podpor z prostředků unie, díky kterým je možné zajistit ekonomickou návratnost v reálném čase. V rámci pravidel pro poskytování finanční pomoci z programu EAGGF máme vedle již schválené dotace na fekální vůz Anaburger zažádáno ještě o podporu na vybudovanou nadzemní nádrž na kejdu a na rekonstruovanou stáj pro dojnice,“ konstatoval na závěr Ing. Miroslav Hampl.
