Počet koní v ústřední evidenci České republiky narůstá. Po období, kdy chov koní v českých zemí upadal nebo stagnoval, je to pro jejich chovatele příznivá zpráva. Z hlediska plemenného zastoupení najdeme v naší zemi nejvíce českých teplokrevníků.
Nejen to, že počet koní u nás roste, zaznělo na mezinárodním semináři chovatelů starokladrubských koní v jejich domovském hřebčíně. Podle slov Zdenky Dykové z Národního hřebčína Kladruby nad Labem se v současnosti v českých zemích chová 58 plemenných hřebců (31 běloušů, 27 vraníků) a 443 plemenných klisen (220 bělek, 223 vranek). „Registrováno je celkem 143 chovatelů starokladrubských koní,“ poznamenala.
Alergie u koní
Známému chovatelskému problému, alergickému ekzému, se ve své přednášce věnoval prof. RNDr. MVDr. Petr Hořín, CSc., z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Alergická onemocnění jsou podle jeho slov komplexní nemoci způsobené současným účinkem různých faktorů prostředí a genetickým založením jedince. Reakce organismu na výskyt alergenů v prostředí je dána nejenom aktuálním stavem zvířete, ale také jeho individuálním genetickým založením. „Možnosti šlechtit na odolnost vůči alergickým podnětům je v první řadě založena na schopnosti člověka rozpoznat odolné a vnímavé jedince. Současná genetika se zaměřuje nejen na poznávání jednotlivých genů, ale také celkového genetického založení – na analýzu genomů. Těmito novými imunogenomickými postupy jsme se pokusili analyzovat genetické příčiny vzniku alergického ekzému a využít je ve šlechtění starokladrubského koně,“ uvedl prof. Hořín.
Plodnost klisen
Tématem reprodukce se v Kladrubech zabýval prof. MVDr. Zdeněk Věžník, DrSc., z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně. „Plodnost je výsledkem řady dějů probíhajících za endogenně řízených podmínek, které jsou výrazně ovlivňovány vnějšími faktory,“ konstatoval. Proto musí chovatel v první řadě zajistit odpovídající chovné prostředí. Přesto se u všech druhů hospodářských zvířat setkáváme se situací, kdy při zcela normálním průběhu pohlavních funkcí samice, provedeného připuštění ve vhodnou dobu a s použitím oplození schopného semene, určité procento zvířat nezabřezne. Podle slov Zdeňka Věžníka se tato situace objevuje u klisen asi v 10 až 20 procentech všech oplodnění. „Spontánní ukončení gravidity mezi 11. až 40. dnem březosti se u normálních klisen vyskytuje v rozsahu 1,1 až 2,1 procenta. U subfertilních samic se potom setkáváme s embryonální mortalitou až ve 32 procentech případů,“ dodal přednášející.
Funkční poruchy plodnosti klisen se nejčastěji projevují na začátku sezónního připouštěcího období po dlouhém zimním nestru. Patří sem například anovulační cykly, atrézie a perzistence folikulů, ovariální cysty nebo nymfomanie. „Další skupinu problémů tvoří zánětlivé procesy, třeba vulvovaginitida, endometritida, záněty vejcovodů nebo vaječníků,“ uvedl řečník.
Genom koně
Se zajímavou zprávou vystoupila Ing. Barbora Hofmanová z České zemědělské univerzity v Praze. Sdělila přítomným, že v dubnu loňského roku byla popsána kompletní sekvence genomu koně, která se skládá ze 2,7 bilionů bází. „Praktické využití znalosti genomu se nabízí třeba u zbarvení srsti koně,“ podotkla.
Důležitý je bezesporu i výskyt geneticky podmíněných poruch, ať již dominantně nebo recesivně založených. Příkladem může být třeba těžká kombinovaná imunitní nedostatečnost nebo deficience enzymu štěpícího glykogen. Zajímavá je potom skladba genů koně, více než 90 procent z nich se shoduje s geny člověka.
Klíčové informace
• Počet koní v České republice roste.
• V dubnu 2007 byl popsán genom koně.
• Praktické využití znalosti genomu se nabízí například u zbarvení srsti
