Ve spojení s chovem prasat si většina představí vepřový řízek, nebo pořádný kus šunky či slaniny. Ale prasata nemají svůj význam jen v produkci potravin. Ať se to komu líbí nebo nelíbí, mají toho s člověkem mnoho společného, a tak jsou často využívána při celé řadě studií, které mají svou použitelnost i u člověka.
Ti, kteří chovají prasata jako zdroj svých příjmů se musí v první řadě postarat o to, aby dobře prospívala, protože tak jako u jakéhokoliv jiného živočišného druhu, člověka nevyjímaje, souvisí jeho výkon se zdravím a pohodou. Moderní stáje pro prasata musí splňovat celou řadu požadavků na welfare a stejně tak musí odpovídat i krmení a management.
Samozřejmě, pokud chce chovatel dosáhnout odpovídajících příjmů, musí odchovat dostatek selat v takové kondici, která je příslibem odpovídajících přírůstků ve výkrmu. K tomu v první řadě potřebuje, aby byly prasnice schopné tato selata přivést na svět a odchovat do odstavu. Čím delší je doba, po kterou prasnice selata kojí, tím méně času zbývá na další zabřeznutí a porod. U prasnic totiž obvykle nepřichází říjový cyklus, dokud kojí selata a do říje se dostávají až poté, co jsou selata odstavena. V komerčních chovech prasat to znemaná, že selata jsou odstavována co nejdříve, aby se maximalizoval počet vrhů, které může prasnice za rok přivést na svět. Bohužel, příliš časně odstavená selata často trpí průjmovými onemocněními a v důsledku toho také nerostou tak, jak by mohla a měla.
Více si přečtete ve Farmáři č. 1/2018
