Zemědělské družstvo Sloupnice by mělo v květnu tohoto roku začít naskladňovat novou stáj pro předvýkrm selat o hmotnosti sedm až třicet kilogramů. Moderní provoz vybavený technologií společnosti Agrico Třeboň vzniká přestavbou původního kravína K 96, s kterou začali v listopadu loňského roku a svou kapacitou by měl navázat na již zrekonstruovanou vedlejší stáj pro výkrm prasat. O podrobnostech jsme si povídali s předsedou družstva Ing. Oldřichem Vašinou.
Při modernizaci stájí začíná většina chovatelů u matek a selat. Proč to sloupnické družstvo vzalo z druhého konce?
Naše provozy pro chov a výkrm prasat byly značně roztříštěné, což se odráželo nejen na horší ekonomice výroby vepřového, ale i vysoké zátěži životního prostředí. Nejhorší stav byl ale ve výkrmu. Proto jsme s celkovou rekonstrukcí stájí začali před léty právě u této kategorie zvířat a z původního starého kravína K 200 vybudovali moderní provoz k zajištění produkce 500 tun jatečních prasat, která byla roztříštěna ve třech ekologicky a technologicky nevyhovujících provozech. Na něj by měla navázat nová stáj určená k předvýkrmu. Nakonec chceme zrekonstruovat provoz pro 300 prasnic s tím, že do dvou let budeme mít uzavřený obrat stáda a všechna prasata ustájena v moderních stájích s odpovídající technologií. Současná kapacita našich poroden zatím neumožňuje uzavřený obrat stáda a jsme nuceni selata nakupovat. To přináší řadu problémů ve výkrmu, neboť nemůžeme ovlivňovat genetiku, zdraví a výživu zvířat v rozhodující fázi jejich života.
Čím vás zaujala technologie Agrico?
Základním zadáním bylo vybrat technologii s požadovanými technickými parametry za přijatelnou cenu. Před vlastní rekonstrukcí stáje pro předvýkrm prasat jsme navštívili mnoho obdobných provozů a posuzovali jsme vyzkoušené technologie, které se chovatelům osvědčily. Brzy jsme si udělali představu o roštech, hrazení či krmení, dilema jsme však měli při volbě větrání. Váhali jsme, zda použít vrchní či spodní odsávání. Na stájové prostředí jsou právě selata velice citlivá a jakýkoli problém se okamžitě odrazí na jejich zdraví a užitkovosti. Po poradě s doc. MVDr. Pavlem Novákem, CSc., z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně jsme se rozhodli, že půjdeme cestou spodního odsávání. Provádíme kompletní rekonstrukci, a proto jsme mohli systém podroštového větrání využít. Posuzovali jsme tři projekty, které náš požadavek akceptovaly a nejlepší byl od třeboňské společnosti Agrico.
O jakou technologii tedy jde?
Selata budou ustájena na celoroštové podlaze, pod níž se nacházejí záchytné betonové vany na kejdu, která se bude vypouštět až po vyskladnění selat z kotce. Odsávání vzduchu zajišťuje podroštový kanál, takže při sedimentaci a kvašení kejdy nepronikají škodlivé látky do prostoru se zvířaty. Spodní odsávání je určitě nejlepším řešením, a to i přesto, že jsme se vzhledem k chybějící výšce dostali v původní stáji do obrovských problémů. Studený nebo ohřátý vzduch se bude přivádět děrovaným stropem.
A co krmení …
Vybrali jsme automatické krmení Spotmix, které míchá, rozděluje a proudem vzduchu dopravuje krmivo v suchém stavu na příslušné místo. Teprve krátce před svodem do koryta se směs zvlhčí vodou. Zootechnik si podle kategorie zvířat a jejich hmotnosti nastaví obsah sušiny krmné dávky a celé zařízení pak pracuje bez vlivu obsluhy. Zvlášť budeme krmit prasničky a kanečky, neboť samčí a samičí populace má odlišnou růstovou křivku. Pro každou skupinu je stanovena individuální krmná dávka, takže lze současně všechna zvířata v kotci medikovat. Spotmix zároveň celý chov vyhodnocuje. Při hmotnosti třicet kilogramů se všechna zvířata z kotce přemístí do jiného společného kotce ve výkrmu. Celá skupina tak zůstává pohromadě až do porážky, nedochází ke stresu zvířat a negativnímu vlivu na jejich zdraví a užitkovost.
Na kolik vyjde tato investice?
Rozpočet přestavby stáje pro předvýkrm včetně technologie vychází na deset milionů korun. U každého podnikatelského záměru si ověřujeme, kolik peněz si můžeme půjčit a kolik musíme zaplatit sami. Většinou padesát až šedesát procent rozpočtu řešíme úvěrem a zbytek, abychom se finančně otužovali, platíme z vlastních zdrojů. Bylo tomu tak i v tomto případě. Velké množství finančních prostředků jsme investovali také do rekonstrukce výkrmny. Nová stáj, včetně vybudování společné jímky na kejdu, přišla na 20 milionů korun, z toho deset milionů korun jsme si půjčili, čtyři miliony korun jsme získali z prostředků Sapard a zbytek šel z vlastních zdrojů.
Kdy se vám vynaložené prostředky vrátí?
Návratnost prostředků investovaných do nové výkrmny je spočítána na 6,5 roku, pokud bude výkupní cena prasat na úrovni 34 až 36 korun za kilogram a nějakým výrazným způsobem nevzrostou náklady. Tři miliony zisku ročně by neměl být problém, obzvlášť, když si krmné směsi mícháme z vlastních obilovin sami. Návratnost vynaložených prostředků do předvýkrmu se na rozdíl od předešlé investice velice špatně počítá. Pro nás nebyla rozhodující, tím jsou očekávaná zlepšení v odchovu mladé kategorie prasat.
Co tedy od nové technologie v předvýkrmu očekáváte?
Především maximální zlepšení zdravotního stavu zvířat, snížení jejich úhynu, který se v některých starých stájích pohyboval až kolem deseti procent, zvýšení produktivity práce a úsporu lidi. Ve výkrmu kdysi pracovalo šest lidí, dnes je na to vyčleněno půl pracovní síly a v nové stáji to bude obdobné. Očekáváme také nižší spotřebu krmiva a jeho lepší konverzi. Pokud jde o užitkovost, tu jsme měli v předvýkrmu vždycky dobrou a nová technologie tento ukazatel určitě nezhorší. Příznivě se určitě projeví i přirozená návaznost mokrého krmení ve výkrmu na zkrmování vlhčené krmné směsi v předvýkrmu.
