Chovatelé ZD Chyšky u Jistebnice se zaměřují na výrobu mléka, hovězího masa, zástavových selat i vepřového masa. Ani současná nepříznivá situace okolo zpeněžování prasat v tuzemsku neovlivnila podnikatelský záměr jmenovaného družstva na Milevsku, jehož vedení není zastáncem přílišné specializace.
Uvedený zemědělský podnik, který byl v roce 1992 transformován ze sloučených JZD v Chyškách, Ratiboři a Květuši, hospodaří na necelých 1900 ha zemědělské půdy v bramborářské a horské výrobní oblasti v okrese Písek. Struktura výroby odpovídá místním přírodním podmínkám se zařazením pozemků do méně příznivých oblastí LFA. Vzhledem k zaměření živočišné výroby slouží většina produkce obilovin k výrobě vlastních krmných směsí. Výroba krmných plodin navazuje na zajištění krmivové základny a zahrnuje pěstování kukuřice na siláž (140 ha) a pícnin na orné půdě (150 ha). Celých 1026 ha pak představují trvalé travní porosty.
Živočišná výroba podniku
„Živočišná výroba našeho podniku je zaměřena na mléko, produkci selat i výrobu vepřového masa. Ve stavech máme 340 dojnic českého strakatého plemene s průměrnou užitkovostí 5500 kg mléka a složkami 3,65 procenta bílkovin a 4,20 procenta tuku. Mléko obchodujeme přes Mlékařské hospodářské družstvo JIH Tábor do Madety, a. s., České Budějovice. Mimo to ještě chováme dvě stě kusů masného skotu plemene limousine, hereford a aberdeen angus. Zatímco od hereforda zcela upouštíme, zbývající dvě plemena převádíme na charolais. Kompletní rekonstrukcí ustájovacích kapacit pro prasata se nám uvolní přebudovaná K96 na výkrm prasat, kterou s pomocí prostředků z EAFRD plánujeme využít jako zimoviště pro masný skot,“ řekl na úvod předseda ZD Chyšky Ing. Bohumil Málek.
„Nejsme příznivci tvrdé specializace, každý rok totiž ekonomicky vychází něco jiného. S chovem prasat počítáme i nadále. Omezili jsme stavy prasnic na polovinu, takže dnes jejich počet nepřesahuje 100 kusů. Přistoupili jsme k chovu v uzavřeném obratu stáda a veškerou produkci vykrmujeme výhradně ve vlastních ustájovacích kapacitách do průměrné porážkové hmotnosti 110 až 115 kg. S využitím evropských podpor jsme investovali do modernizace provozu, která by nám měla přinést potřebnou míru konkurenceschopnosti,“ pokračoval.
Pro užitkovost i pohodu prasat
Rekonstrukce stájí na farmě Ratiboř zahrnovala celoroštové ustájení včetně odklizu kejdy, dále automaticky řízenou ventilaci stájí a nakonec systém centrálního krmení pro všechny kategorie prasat. Na základě výběrového řízení podnik oslovil třeboňského specialistu na technologie pro prasata - firmu Agrico. Rekonstrukce původních částečně zaroštovaných stájí s odklizem kejdy lopatou v kejdovém kanálu byla dokončena po necelých osmi měsících letos v březnu a podnik přišla na přibližně 11 miliónů korun. Část, asi 37 %, by měla být hrazena z evropských prostředků v rámci operačního programu.
Současnou kapacitu pro všechny kategorie prasat – prasnice, prasničky, selata i vykrmovaná prasata tvoří dvě stometrové haly spojené šatnou pro zaměstnance a přípravnou krmení. Celkové uspořádání odpovídá progresivnímu systému třítýdenního reprodukčního cyklu, který umožňuje sestavit četnější skupiny pro výkrm, zjednodušuje organizaci práce a zvyšuje produktivitu obsluhy.
Individuálně i ve skupinách
Porodnu tvoří dvě samostatné sekce oddělené stěnami z polypropylénových fošen. V každé sekci je individuální mikroklima, které je řízeno automaticky plynule regulátorem. V sekci je patnáct individuálních porodních kotců s vanou typu Agrivan. Součástí každého kotce je porodní klec, koryto a napáječka; selata mají k dispozici topnými podlážkami vyhřívané doupě a krmítko k přikrmování. Podlaha v kotci je celoroštová s litinovými rošty pod prasnicí a plastovými pod selaty. Plastová vana na kejdu je pod porodním kotcem umístěná na žárově pozinkové konstrukci, což zvyšuje její životnost. Vanový systém snižuje zápach ve stáji a současně zamezuje průvanu pod kotci. Odvádění kejdy je vyřešeno centrálním svodným systémem do stávající jímky.
Po odstavu selat se prasnice z poroden přemisťují do tzv. eroscentra, kde jsou zpočátku ustájeny v malých skupinách po pěti kusech v kotcích. Asi za sedm až deset dnů se plemenice převádějí do individuálních kotců, kde se inseminují. Čtyři týdny po inseminaci se březí prasnice převádějí do velkých skupinových kotců pro 55 kusů a týden před očekávaným porodem jdou opět na porodnu.
Krmení pro všechny kategorie
Podle Ing. Dušana Svědíka z dodavatelské firmy bylo zavedení automatického centrálního krmení tou nejdůležitější technologickou změnou. Ústředním prvkem tekutého multifázového krmení Spotmix rakouské provenience jsou dvě nádrže. V jedné se míchá krmná dávka z jednotlivých komponentů podle v počítači zadané krmné křivky a počtu zvířat určité hmotnostní kategorie. Ve druhé nádrži se potom rozděluje.
„Jednotlivé komponenty krmné dávky se dopravují proudem vzduchu v suchém stavu až ke krmnému místu a teprve před svodem do koryta se směs zvlhčuje vodou. Vlhkost krmné dávky, potažmo obsah sušiny, lze upravovat, a to je důvod, proč má Spotmix tak široké uplatnění. Jinými slovy Spotmixem lze připravit individuální krmnou dávku pro každé koryto,“ pokračoval zástupce firmy Schauer pro Českou republiku Stefan Dieplinger.
Krmení prasnic ustájených ve velkých kotcích pak zajišťuje průchozí automatická krmná stanice Compident, která je také z dílny rakouské firmy Schauer. Výdej krmiva je řízen počítačem, který pracuje na principu automatické identifikace zvířat prostřednictvím ušního vysílače. To umožňuje u každé prasnice ovlivňovat krmnou dávku podle krmné křivky v závislosti na dni březosti. Díky možnosti ukládání dat v řídícím počítači po dobu pěti dnů, je možné kontrolovat na monitoru návštěvu stanice, respektive příjem dávky jednotlivých zvířat. Podle nastavení v počítači lze přes výstupy krmné stanice také oddělovat jednotlivá zvířata ze skupiny do selekčního kotce.
Tím ale modernizace provozu chovu prasat na farmě v Ratiboři rozhodně nekončí. Zbývá ještě dotáhnout kejdové hospodářství, které chovatelé zemědělského družstva nedaleko Milevska plánují realizovat ještě v tomto roce. „Do chovu prasat investujeme celkem 14 miliónů korun. Musím ale dodat, že bez přislíbených evropských podpor bychom do toho nešli,“ řekl na závěr první muž zemědělského podniku v Chyškách.
