Specializovaná výstava strakatého skotu pořádaná již tradičně jednou za dva roky v Radešínské Svratce Svazem chovatelů českého strakatého skotu, místním zemědělským podnikem ProAgro, a.s. a dalšími spolupořadateli je přehlídkou skotu s kombinovanou užitkovostí, který spolehlivě zabezpečuje produkci mléka, hovězího masa a zástavového skotu.
Náročnou přípravou a přísným výběrem zvířat na tuto významnou chovatelskou akci je za Svaz chovatelů českého strakatého skotu pověřen jeden ze šlechtitelů, pan Josef Zapletal, který zodpověděl našemu časopisu několik aktuálních otázek:
Proč Svaz chovatelů českého strakatého skotu spolu s a.s. ProAgro Radešínská Svratka a ostatními spolupořadateli tuto chovatelskou přehlídku organizuje?
Jedná se, jak jste již sám naznačil, o přehlídku plemenného skotu z nejlepších chovů českého strakatého plemene z více jak poloviny České republiky. Při takové přehlídce je odborníky i širokou chovatelskou veřejností posuzován vývoj plemene na nejlepších jedincích – převážně plemenicích. Odborný hodnotitel přihlíží k zevnějšku, užitkovému typu, tělesnému rámci i připravenosti zvířat a úrovni chovatelů, kteří zvířata předvádějí. Nejlepší předvedená zvířata a kolekce jsou v jednotlivých kategoriích oceněna a ohodnocena.
Stále široká chovatelská veřejnost diskutuje, které ze současných plemen chovaných běžně v ČR vhodnější. Jaký je Váš názor na rozdíl v ekonomice chovu kombinovaného strakatého plemene a dojného holštýnského skotu?
Rozdíl tržeb za mléko mezi dojným a kombinovaným plemenem je ukazatel, který chovatel často porovnává, ale který ve své podstatě nevystihuje celkovou ekonomiku chovu. Tak například: rozdíl v užitkovosti mezi černostrakatým a českým strakatým plemenem je více jak 1 000 kg mléka za laktaci, což v tržbách znamená cca 7 500 Kč a podle tohoto hodnocení by se tedy zdálo výhodnější chovat dojné plemeno. Pouze seriozním ekonomickým rozborem nákladovosti celého chovu skotu lze provést objektivní ekonomické hodnocení, a to nejen výroby mléka, ale i dalších produktů chovu skotu, jako např. hovězího masa a zástavového skotu, který je zvláště v poslední době u českého strakatého plemene velmi vyhledávaným a dobře zpeněžitelným obchodním artiklem. Při započtení nezanedbatelné nižší náročnosti strakatého skotu na krmení a lepší úrovně reprodukce a zdraví zjistíme, že původních 7 500 Kč za laktaci ve prospěch dojného plemene není tak pádným argumentem, mluvícím jednoznačně pro jednostranně užitkové plemene.
Obecně však lze říci, že nezáleží ani tak na chovaném plemeni, ale hlavně na tom, zda je chovatel schopen se dostat s náklady při započtení vedlejšího produktu, případně dotací, pod realizační cenu výrobku. Se zvyšující se užitkovostí rostou zákonitě především náklady na nakupovaná krmiva. Potom záleží už jen na chovateli, kolik dalšího produktu – hovězího masa, v jaké kvalitě a za jaké výrobní náklady, je schopen vyrobit. Podle zjištěných výsledků stačí k vážné konkurenci kombinovanému plemeni vyrobit navíc 40 kg masa na krávu a rok a mít vyšší realizační cenu za kilogram o 2 Kč. Tento cenový rozdíl ve prospěch kombinovaného plemene je, po očekávaném zavedení normy SEUROP, naprosto reálný. Všeobecně však lze říci, že obě plemena lze chovat s úspěchem.
Skot, ať již kombinovaný nebo jednostranně zaměřený, by měl být chován podle společenské objednávky dané poptávkou na trhu a vycházející i z koncepce zemědělské výroby a výhledu do budoucnosti. Jak lze tyto požadavky v současném nelehkém období odhadovat?
Nikdo z chovatelů není dnes schopen s určitostí předpovědět o jaké komodity bude zájem např. za 5 let. V chovu skotu je nutné znát alespoň pětiletou prognózu (tj. generační interval skotu). Již dnes je jasné, že díky neustále klesajícím stavům skotu dochází k nedostatku jatečných zvířat a následně i kvalitního hovězího masa. Dá se tedy očekávat, že hovězí maso bude za 5 let velmi žádanou komoditou. I po zavedení prémií na chov krav bez tržní produkce mléka a chov masných plemen se dá očekávat, že převážná část hovězího masa bude produkována z dojených krav, tzn. z krav kombinovaného užitkového typu. U mléka je stav stabilní, v každé zemi EU se dnes více či méně potýkají s nadbytkem a velmi striktně jeho produkci regulují kvótami. Chovatel pak logicky hledá cesty jak prakticky z regulovaného stavu krav zpeněžit další produkt a to je v daném případě maso nebo zástavový skot.
Jaký je Váš názor na optimální úroveň mléčné užitkovosti ve vztahu k ekonomice výroby?
Předpokladem pro ekonomickou výrobu mléka je samozřejmě dosažení určité úrovně užitkovosti, kdy se minimalizují pracovní a další náklady i přesto, že významně rostou náklady na nakupovaná krmiva. Bohužel ještě dnes, kdy celorepubliková užitkovost je 5 759 kg mléka existuje řada zemědělských podniků s podprůměrnou užitkovostí, kde dochází k výrazně záporné rentabilitě výroby. Takoví chovatelé často hledají viníka např. v nedostatečném genofondu, ale přitom jsou jejich krávy, při odpovídajících podmínkách vnějšího prostředí, schopny meziročně zvýšit užitkovost i o 1 000 kg. Zárukou odpovídajícího genofondu je selekční program, který zaručuje, že každým rokem přichází do stád to nejlepší z daného ročníku, ať jsou to testovaní býci či býci vyhlášení za zlepšovatele.
Ale k podstatě vaší otázky - kolik mohou krávy českého strakatého plemene dojit? Úspěšné chovy plemene jsou již dnes na úrovni cca 7 000 až 7 500 kg mléka při zachování dobré masné užitkovosti. Přední stáje pak dojí i přes 8 000 kg mléka. Další předností strakatého plemene je cca o 0,10 % vyšší obsah mléčné bílkoviny, přičemž je třeba říci, že proměnlivost obsahu mléčných složek závisí hlavně na úrovni výživy.
Názor většiny delegátů nedávno skončeného jednání výboru Evropského sdružení chovatelů strakatého skotu v Praze je takový, že od kombinovaného plemene není třeba požadovat závratně vysokou mléčnou užitkovost, ale že je potřebnější udržet dobrou (cca 6000 až 7000 kg) produkci kvalitního mléka s vysokým obsahem mléčných složek při bezpodmínečně dobré masné užitkovosti a produkci žádaného, vysoce kvalitního hovězího masa.
O ekonomice chovu však nerozhoduje pouze výživa, ale samozřejmě i zvolená technologie a úroveň managementu v jednotlivých podnicích. Ekonomika je naprosto nezávislá na chovaném plemeni i oblasti ve které se zemědělský podnik nachází. S úspěchem jsou chována obě plemena jak ve vyšších oblastech, tak i v oblastech úrodnějších. Velmi nepříznivé dopady na výrobu mléka je jeho výkupní cena. Bohužel se v nejbližší době nedá očekávat její nárůst a je proto naprosto nezbytné dosáhnout výrobních nákladů kolem 8,00 - 8,50 Kč na litr a poté, při započtení tržeb vedlejších výrobků a případných dotací udržet nákupní cenu 7,50 Kč/l. V úvahu totiž nepřipadá možnost, že by ztrátová výroba mléka mohla být dlouhodobě kompenzována z jiné zemědělské činnosti nebo, že v blízké době dojde k radikálnímu zvýšení nákupní ceny mléka. Kde tedy šetřit? První možností je úspora pracovních nákladů, tedy volba nové technologie. Další oblast je reprodukce skotu a v neposlední řadě musíme sáhnout i na úsporu nákladů na krmiva, jednak kvalitní produkcí a skladováním, ale především i uvážlivým nakupováním krmiv.
V jakém vztahu je zvyšující se mléčná užitkovost a reprodukce skotu?
Obecně lze říci, že úroveň reprodukce není v přímé závislosti s úrovní užitkovosti. V rámci republiky u obou plemen je řada podniků, které při vysoké užitkovosti mají reprodukci na vynikající úrovni. V rámci českého strakatého plemene je celorepubliková průměrná délka mezidobí 394 dnů, tj. o 10 dnů kratší oproti holštýnskému plemeni. Zásadním opatřením pro úspěšnou reprodukci je vyhledávání říjících se plemenic. Tady je úspěšný ten chovatel, který sledování říje věnuje dostatek času.
Jaké vidíte další možnosti zlepšení ekonomiky chovu skotu v ČR?
Další výraznou rezervu ve zlepšování ekonomiky výroby mléka lze spatřovat ve věku otelených jalovic. Zatímco republikový průměr je necelých 30 měsíců, je prokázáno, že prvotelky dosahují stejné užitkovosti v I. laktaci ať již jsou oteleny ve 24 měsících nebo ve 30 měsících. Radikální obrat v užitkovosti totiž nastal změnou výživy v kategorii telat a jalovic do 1 roku a to díky intenzitě růstu. Jalovice dnes dosahují zapouštěcí hmotnosti tj. 400 až 420 kg daleko dříve. Růst jalovic i při vyrovnané výživě je velmi variabilní a je tedy třeba přistoupit k diferencovanému připouštění a to podle velikosti a tělesného rámce. Zkrácení věku otelených jalovic o jeden měsíc představuje pro chovatele úsporu cca 1 000 Kč na každé otelené jalovici což je při užitkovosti prvotelek 6 000 kg úspora 0,17 Kč na každý litr mléka nadojený v první laktaci. Důrazně však upozorňuji, že rané zapouštění bez nekompromisního požadavku na velikost tělesného rámce znamená ve stádě větší počet krav s problémy, jako jsou např. těžké porody a následné poruchy reprodukce.
Obecně lze říci že další rezervou je stále ještě výživa. Je pravda, že v mnoha podnicích je celoročně realizována jednotná kvalitní směsná krmná dávka zakládaná krmnými vozy. Ale je také pravda, že se zlepšením výživy krav v laktaci jsme polepšili i krmnou dávku kravám na konci laktace a suchostojným, s celou řadou negativních následků, jako jsou obtížné porody, záněty, onemocnění končetin, onemocnění vemene a další. Naučit se krmit tuto skupinu krav se zdá být ještě větším problémem než tomu bylo u dojnic v laktaci. Nedostatky lze pozorovat i v rozdojování dojnic těsně po otelení a dalším problém je regulace vývinu jalovic od mléčné výživy po kategorii vysokobřezích.
Velmi důležitým je v chovu skotu také lidský faktor. Ve své podstatě člověk, ať již jako zootechnik, ošetřovatel, či pracovník služeb, rozhodující měrou ovlivňuje úroveň chovu, úroveň reprodukce a tím i ekonomiku. Práce zootechniků je vysoce kvalifikovaná a ne vždy doceněná činnost. Každodenní dodržování pracovních postupů je rozhodujícím faktorem úspěšnosti chovu.
Závěrem je tedy třeba znovu opakovat, že situace v chovu skotu je pro produkci mléka a jatečného skotu složitá. Je nezbytné odstraňovat nedostatky a využívat všechny rezervy, které v chovu skotu ještě máme. Stejně jako v zemích EU nemohou ani u nás složitou situaci vyřešit sami chovatelé, kteří by si, podobně jako v zemích EU, v této etapě jistě zasloužili nezbytnou a se státy EU srovnatelnou pomoc.
A i přes všechna výše zmíněná úskalí chovu skotu bych na závěr rád využil možnosti pozvat širokou chovatelskou veřejnost na velký svátek chovatelů – V. den českého strakatého skotu v Radešínské Svratce v okrese Žďár nad Sázavou, který se koná dne 7. září tohoto roku.
Děkuji za rozhovor František Meixner
