Letošnímu ataku ptačí chřipky se nevyhnuli chovatelé drůbeže napříč celou republikou. Na rozdíl od předchozích let, kdy se nákaza objevovala zpravidla v zimním období po podzimních migracích ptáků, byl zdrojem letošního výskytu aviární influenzy virus, který ve střední Evropě přetrval. Situaci komplikuje však to, že se v poslední době jedná o subtyp H5N1, který je přenosný na člověka.
V současné době se vyskytla vysoce patogenní aviární influenza také v Německu, Dánsku, Estonsku, Itálii či ve Finsku. U nás se nebezpečný subtyp aviární influenzy potvrdil třikrát, a to v září na Příbramsku ve smíšeném chovu drůbeže, kde byly postiženy husy a kachny, koncem října v komerčním chovu s pěti tisíci kusy drůbeže (hus, kachen a brojlerů) na Vysočině a 13. listopadu v malochovu slepic v Dolní Lhotě u Stráže nad Nežárkou. Začátkem listopadu se subtyp H5N1 potvrdil také u volně žijících ptáků, respektive u dvou uhynulých labutí u Soběslavi v Jihočeském kraji.
Státní veterinární správa apeluje na všechny chovatele drůbeže, aby důsledně dodržovali zásady biologické bezpečnosti ve svých chovech. Ty spočívají zejména v zabránění přímému kontaktu drůbeže s vodními volně žijícími ptáky, stejně jako v přístupu volně žijících ptáků ke krmivu a vodě, ale i ochraně krmiva a vody před znečištěním trusem těchto ptáků. Neméně důležité je sledovat zdravotní stav drůbeže a všech dalších ptáků chovaných v zajetí. Případné změny zdravotního stavu či zvýšený úhyn ptáků je nutné hlásit místně příslušné krajské veterinární správě.
„Vzhledem k tomu, že ještě nedošlo k šíření viru aviární influenzy v souvislosti s migracemi, bude letošní dopad této nákazy velmi špatný. Z hlášení ze systému ADNS (elektronické sledování nebezpečných nákaz v rámci EU) lze dohledat, že například v Polsku, kde aktuálně vyhlásili pět ohnisek v komerčních chovech drůbeže v jednom dnu, museli utratit statisíce kusů brojlerových kuřat a krůt ve výkrmu. Takže dopad aviární influenzy na chovatele i zpracovatele drůbeže bude obrovský. Riziko přenosu viru na člověka hrozí při manipulaci s postiženou drůbeží v chovu nebo při porážení. Minimalizujeme ho ale nastaveným monitoringem, v jehož rámci odebíráme vzorky z chovů s hromadnými úhyny, jejichž hlášení je povinné a vyplývá z legislativy. Stejně se k tomu přistupuje i při poklesu snášky, spotřeby krmiva nebo vody. Na jatkách je pak veškerá drůbež prohlížena úředními veterinárními lékaři. Z pohledu spotřebitele jsou tak drůbeží maso a vejce uváděné na trh naprosto bezpečné,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Během letošního roku Státní veterinární správa vyhlásila jednačtyřicet ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže a ptáků chovaných v zajetí. Ve třinácti případech, dvanáctkrát v chovech kachen, jednou u nosnic, to bylo v komerčních chovech, pětadvacetkrát v malochovech drůbeže, kde došlo ke kontaktu s volně žijící drůbeží a v jednom případě u jiných druhů ptáků.
