Jestliže ještě nedávno se chovatelé skotu zabývali navýšením užitkovosti, dnes se většina farem s dosahovanou průměrnou užitkovostí převyšující 30 litrů mléka soustřeďuje na ekonomiku produkce a zdravotní stav dojnic.
V této souvislosti hrají významnou roli zejména objemná krmiva se zastoupením živin, které se nakupovanými krmivy často nedají ani nahradit. Podmínkou efektivní výroby kukuřičných siláží a jetelotravních či vojtěškotravních senáží je však jejich vysoká kvalita v níž lze stále najít rezervy.
Zcela vyčerpávající odpověď na otázku jak efektivně vyrobit a nakonec i zhodnotit v podniku vyrobená krmiva zazněla na semináři v Čechticích, který uspořádala společnost Fremis, a. s. Zhostil se jí Ing. Petr Brabenec, který v jednotlivých krocích rozebral výrobu objemných krmiv a upozornil na slabá místa, a to jak při sklizni píce na poli, tak i při vlastním fermentačním procesu v jámě.
„Nejlevnější výroba mléka je z krmiv, která si v podniku sami vyrobíte na poli. Nakupovaná krmiva zvyšují náklady, navíc živiny obsažené v objemných krmivech se často nedají nahradit. V tomto ohledu nejde jen o zastoupení proteinu či škrobu, ale i o stravitelných minerálních látek, rozpustné vlákniny, rychle degradovatelných cukrů, které mají příznivý vliv na zdravotní stav zvířat i jejich reprodukční ukazatele. Je třeba určit člověka zodpovědného za výrobu objemných krmiv, podcenění je na mnoha farmách základním zdrojem neúspěchu. Evidence na jámě je důležitá pro strategii krmení v následujícím roce, vybírání jednotlivých jam se řídí podle kvality a obsahu sušiny,“ uvedl Ing. Brabenec.
Více se dočtete v některém z aktuálních čísel týdeníku Zemědělec
