Soukromý zemědělec Boháček je název farmy v Líšťanech u Plzně, která je prioritně zaměřena na živočišnou produkci. Jejím rozhodujícím ekonomickým pilířem je mléko. V rámci využití méně úrodných a těžko přístupných pozemků je pak doprovodným programem extenzivní chov velkých, malých i divokých přežvýkavců – highlanda, ovcí a daňků.
Majiteli farmy jsou Ing. Jaroslav Boháček s manželkou Naděždou a dětmi. „Jde vlastně o jakési sdružení fyzických osob. Manželka má na sebe registrovaná zvířata a pozemky, na mě jsou evidované stroje a zaměstnanci,“ upřesnil chovatel Ing. Boháček.
Rodinná firma Boháčkových vznikla privatizací bývalého státního statku Křimice v roce 1992. Na rozjezd měli chovatelé k dispozici 360 ha zemědělské půdy a šedesát kusů skotu – 28 krav a 52 březích jalovic červenostrakatého plemene ustájených v kravínu K96. Postupně kupovali další krávy od restituentů a chovatelů z blízkého okolí a rozšiřovali plochu obhospodařované půdy. Chov skotu za účelem produkce mléka se stal základním kamenem jejich podnikatelského záměru. Po třech letech hospodaření překonali krizi, která odbyt produkce mléka provázela a chov dojného skotu se jim podařilo dostat na velmi slušnou úroveň.
„Už to je třináct let, co jsme začali spolupracovat s havlíčkobrodskou plemenářskou firmou ISB Genetic, s. r. o. Za tu dobu jsme původní stádo přebudovali převodným křížením na holštýnské. Cílem je, aby stádo bylo vyrovnané, a to jak ve velikosti, tak užitkovosti dojnic. O tom, že to byl krok správným směrem, svědčí nejen dosahovaná průměrná užitkovost kolem 10 300 kilogramů mléka u 238 krav, ale také ocenění našich zvířat na tradičním chovatelském dnu v Kralovicích. I když jsme neobsadili první dvě místa jako loni, třetí příčka v kategorii prvotelek a o stupínek lepší umístění v kategorii starších plemenic je v konkurenci deseti chovů slušný výsledek,“ konstatoval chovatel.
Nic nebylo zadarmo
K dosažení současné úrovně chovu vedla dlouhá cesta. Především bylo nutné přemístit krávy z dosluhujícího kravína do nové produkční stáje. Projekt na stájovou kapacitu pro 220 dojnic s volným boxovým ustájením byl z dílny jihlavské firmy Atelier Alfa, s. r. o. Do novostavby za dvanáct miliónů korun se krávy stěhovaly v roce 1996.
Průjezdná produkční stáj je rozdělena na čtyři sekce podle užitkovosti a fáze laktace. Asi polovina krav, to je zvířat s nejvyšší užitkovostí a v první fázi laktace, se dojí třikrát denně v autotandemové dojírně Westfalia s 2 x 4 dojicími stáními; ostatní krávy se dojí tradičně dvakrát za den.
„Denně dodáváme do mlékárny kolem šest a půl tisíce litrů mléka. Když se v souvislosti s jeho odbytem vrátím o několik let zpátky, musím konstatovat, že jsme měli problémy najít mlékárnu, která by byla ochotna za dodávky včas zaplatit. Protože jsme ale museli pravidelně splácet bance úvěr na novostavbu stáje, nemohli jsme si dovolit čekat i několik měsíců, než dostaneme za dodanou produkci zaplaceno. Až na počtvrté se nám v roce 1997 podařilo najít solidního odběratele, malou zpracovnu Holandia, a. s., která má denní kapacitu dvacet až dvacet čtyři tisíc litrů mléka,“ zavzpomínal Ing. Boháček.
Rok po vyskladnění dojnic proběhla opět ve spolupráci s jihlavskou projekční firmou rekonstrukce „kádevadesátšestky“ na odchovnu mladého skotu. Přebudovaná ustájovací kapacita je určena pro telata ve věku od dvou do devíti měsíců a momentálně je útočištěm více než dvou set „dorostenců“, kteří své první dva měsíce prožili v dřevěných individuálních venkovních boudách. Součástí odchovny je přístavek pro ustájení vysokobřezích plemenic a krav stojících na sucho, který Boháčkovi již navrhli a zrealizovali ve vlastní režii. Na přístavek navazující dvouhektarový výběh pak slouží ke kondiční pastvě ustájených plemenic.
Plemeno ze skotské vysočiny
Dnes Boháčkovi obhospodařují 1106 ha zemědělské půdy, z níž je drtivá většina pronajatá od vlastníků, zbytek pak od pozemkového fondu. Rostlinná výroba je zaměřena zejména na produkci krmiv. Méně úrodné a těžko přístupné pozemky využívají k extenzivnímu chovu masného plemene skotu highlanda, dále k užitkovému chovu ovcí a daňků.
Základ chovu skotských highlandů v Líšťanech položilo před třemi roky deset šestnáctiměsíčních jalovic ze Zeleného údolí u Sázavy od společnosti EKO, s. r. o., Hroznětín. Protože se highland řadí mezi pozdní plemena (s doporučením prvního otelení nejdříve ve třetím až čtvrtém roce), byl až loni k deseti kravám pořízen býk. Sedmiletý, světle rezavý plemeník pochází z chovu českobudějovické společnosti Mani, s. r .o. V současném stádu rezavě a černě zbarveného masného skotu s typickou širokou hlavou s dlouhými rohy a splývavou hustší srstí je ještě deset telat, pět býčků a pět jaloviček. Vedle zmiňovaných dvou barevných rázů se u tohoto plemene vyskytuje ještě třetí, ale bíle zbarvená zvířata jsou poměrně vzácná. Zajímavostí skotského plemene s mohutným trupem na krátkých končetinách je srst s diferencovanou podsadou a pesíky.
Dospělé krávy dosahují výšky v kohoutku 115 až 130 cm a hmotnosti 450 až 550 kg. Býci mají v kohoutku až 140 cm a v porovnání s krávami jsou až o čtvrt tuny těžší. Jatečná zvířata se porážejí ve dvou letech, kdy dosahují hmotnosti 350 až 400 kg. Uvádí se, že za předpokladu extenzivního chovu je maso highlandů vyhledávanou surovinou na výrobu značkových steaků, které po specifickém postupu zrání dosahují chuti srovnatelné se zvěřinou.
Skotský náhorní skot, jak se highlandovi také říká, lze bez problémů chovat celoročně na pastvině, aniž by bylo třeba budovat nějaké přístřešky. Přikrmují se senem nebo senáží pouze v zimním období. Jadrná krmiva se nepodávají, pouze se doplňují minerální látky ve formě lizů. „U tohoto plemene si velmi cením bezproblémových porodů a vynikajících mateřských vlastností. Narozená telata jsou velmi životaschopná a od samého počátku samostatná. Porody probíhají ve stádě, dospívající telata není nutné oddělovat, ani jim věnovat zvláštní péči. Na pastvě jsou zvířata klidná, pouze krávy v období telení dovedou vehementně bránit svoje potomky,“ chválil si chovatel.
Extenzivně ovce a daňky
„Před třemi roky jsem nakoupil několik bahnic kříženek, na kterých chci realizovat hybridizační program, jež byl náplní mojí diplomové práce. V první fázi jsem na bahnice pouštěl romanovského berana za účelem vylepšení mateřských vlastností a zvýšení četnosti vrhů. Na druhou generaci kříženek jsem plánoval východofríského plemeníka, ale nakonec jsem použil oxford downa. Ve finále půjde na jehničky – z druhé vlny křížení – beran plemene kent - romney. Cílem je odchovat od bahnice dvě jehňata, která by dosahovala minimální hmotnosti ve 120 dnech 30 kg. Nyní mám ve stavu 85 bahnic, což s letošním odchovem dělá celkem 150 kusů,“ pokračoval Boháček.
Nevyužitý, asi dvouhektarový zatravněný areál u rekonstruovaného kravína a láska k myslivosti přivedla chovatele k chovu daňčí zvěře. Po prvním pokusu, který v podobě nákupu čtyř kusů ztroskotal na nekázni lidí, kteří daňky překrmili, pořídil před dvěma roky 19 nových zvířat. Ta se stala spolu s jedenácti daňčaty narozenými napřesrok a novými šesti kusy základem chovu, který z kategorie hobby již „přesedlal“ do faremního. „Protože oplocený prostor již současné stádo se čtyřiceti čtyřmi daňky neuživí, musíme je denně přikrmovat. Dobrou správou je, že už to nebude nadlouho. Po legislativním maratónu jsem loni konečně uspěl s žádostí o oplocení 30 ha nevyužitého pozemku s náletovými dřevinami, kam zvířata ve spolupráci s místním mysliveckým sdružením co nejdříve přemístíme,“ prozradil v závěru svůj záměr Ing. Jaroslav Boháček.
