V areálu Zemědělského družstva Mladotice se 23. května uskutečnila tradiční bonitace šlechtitelského chovu prasat přeštického černostrakatého plemene. Všech asi sedmdesát hodnocených prasnic, včetně tří plemenných kanců a vybrané skupiny prasniček si od bonitéra Ing. Miroslava Koláře vysloužila jenom kladné hodnocení. Šlechtitel východočeské plemenářské společnosti Chovservis ocenil výsledky západočeských chovatelů, kterými převyšují průměr populace a naplňují vytyčený chovatelský cíl.
Pro svou nenáročnost, odolnost vůči stresu a přizpůsobivost podmínkám prostředí je přeštické černostrakaté prase vhodné zejména do ekologických chovů. Najdou se však i tradiční zemědělské podniky, které se snaží zachovat toho národní plemeno prasat vyšlechtěné v západních Čechách pro další generace. Jedním z nich je Zemědělské družstvo Mladotice, které s pětasedmdesáti prasnicemi drží bezmála polovinu z celkového počtu 174 prasnic evidovaných v plemenné knize.
Šlechtitelský chov uvedeného západočeského podniku, který vznikl v roce 1992 jako nástupnický subjekt státního statku Žihle, byl v devadesátých letech převeden do Národního programu konzervace a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat. Koordinátorem projektu je Výzkumný ústav živočišné výroby v Praze Uhříněvsi, respektive Národní referenční středisko uchovávání a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, jehož výkonným orgánem je Rada genetických živočišných druhů. Tvoří ji zástupci chovatelských sdružení, kteří jsou garanty pro vyjmenované druhy a plemena hospodářských zvířat. Za uchování a využití genetických zdrojů prasat je odborným garantem Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě. Inseminační dávky za účelem kryokonzervace genetického materiálu přeštického černostrakatého prasete pak odebírá speciální oddělení Výzkumného ústavu živočišné výroby v Kostelci nad Orlicí.
Plemenná i jatečná zvířata
Prioritou ZD Mladotice je produkce plemenných prasniček a kanečků přeštických černostrakatých prasat. S předvýběrem plemenných zvířat začínají asi ve 2,5 měsících věku. Každý měsíc jde do aukce šestnáct až dvacet prasniček, které prošly testem vlastní užitkovosti. Asi pětinu z celkového počtu aukčních prasniček zařazují do stáda, zbývající jsou na prodej. Zatímco vybrané prasničky putují do odchovny, zbývající část, včetně vepříků pokračuje do předvýkrmových hal, kde zůstávají až do dosažení hmotnosti 50 až 60 kg. Z navazujících výkrmových hal se pak vyskladňují na jatky při průměrné hmotnosti 110 kg.
„Jatečnou produkci se snažíme odbýt přímo, protože na jatkách zatím nedoceňují kvalitu masa přeštických prasat. Podle mého soudu by cena za jatečné přeštíky v živém měla být v porovnání s moderními genotypy prasat asi 1,3krát vyšší. Pokud se zvýší zájem o plemenná zvířata a zlepší se cena za jatečnou produkci, tak bychom neváhali do chovu prasat investovat. Naše plány však zatím hatí nedostatek financí,“doplnil zootechnik podniku Jaroslav Bejda.
Nikdo ze zainteresovaných nepochybuje o tom, že přeštická prasata nemohou konkurovat moderním genotypům prasat. Je ale potřeba najít pro ně místo na trhu. Při nejistém financování genových zdrojů by pak byla šance, že by se i takovýto chov zaplatil.
„Po více než deseti letech, co jsme na prasatech prodělávali, podnik přibližně od poloviny loňského roku nevykazuje ztrátu. Při přibližně srovnatelných nákladech a tržbách je ale šance investovat do chovu prasat z vlastních zdrojů prakticky nemožná. Po celou dobu jsme se snažili populaci přeštických prasat udržet, teď bychom potřebovali pomoci s projektem, který by udržel při životě největší chov tohoto národního plemene prasat v republice,“ obrátil se v diskuzi na přítomné zástupce Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě, Výzkumného ústavu živočišné výroby a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích bývalý předseda podniku Ing. Stanislav Soukup.
Více se dočtete v týdeníku Zemědělec a časopisu Náš chov
