Zemědělská společnost Ostřetín je mezi chovateli dobře známá. Není divu, ostřetínské dojnice si přivážejí z výstav tituly šampiónek, uveďme ocenění v Přerově v roce 2001 nebo letos v Litomyšli. Na podzim se chystají na národní výstavu dojných plemen do Prahy. „Když budeme sedět doma, nikdo o nás nebude vědět,“ uvažuje ředitel podniku a předseda představenstva Vladimír Kaplan.
Společnost hospodaří na 1380 ha zemědělské půdy. Pole se rozkládají v nepříliš úrodné oblasti – jde o jílovité půdy nebo písky. „Po tři roky jsme měli v rostlinné výrobě problémy, trápilo nás sucho i mokro, výnosy obilovin se tak dostaly jen na úroveň kolem 30 q. Podnik je v oblasti, která získala vloni dotace od státu na sucho. I letošní rok nebude výjimečný, protože porosty postihla listopadová sucha,“ říká Vladimír Kaplan. Rostlinná výroba však není v podniku prioritou, 100 ha půdy mají v klidu. „Výhodné by u nás bylo, kdybychom si mohli rozhodnout kolik dáme půdy do klidu sami.“ Rozhodující příjem podniku je za produkci mléka.
Pro krmení využívají technologii silážování vlhkého kukuřičného zrna ve vacích, i když jak podotýká předseda, s různým kvalitativním výsledkem. V loňském roce se například kukuřice sklízela až téměř v zimě a došlo tak k jejímu zaplísnění..
Podnik živí mléko
„Hlavním odvětvím, je pro nás chov skotu,“ potvrzuje ředitel. V podniku chovají 500 dojnic, zbytek do tisícovky tvoří telata a jalovice. Od věku čtyř měsíců do zjištění březosti se jalovice pasou v Dolní Jelení. Ustájovací kapacita zde však nestačí, „časem musíme něco postavit..“ Původní myšlenku přestavby pevného hnojiště na chlévy museli opustit a naopak hnojiště je nutné zastřešit: „Jsme v oblasti, kde se budou muset splnit podmínky nitrátové směrnice.“
„Nás živí mléko, vloni jsme splnili kvótu na 95 až 96 %. Žádali jsme navýšení o 3 % a to jsme dostali. Celková loňská roční produkce mléka se dostala na necelé 3,9 miliónů litru, letos bychom měli dodat 4,2 miliónů do Hlinska v Čechách.“ Mlékárna podle Vladimíra Kaplana vždycky platila a držela dobrou cenu, realizační cena mléka dosáhla v loňském roce 8,00 Kč. Hlinsko dává příplatek 0,50 Kč za třídu Q a množstevní 0,20 Kč (pro dodavatele nad 3000 litrů, u 700 až 3000 litrů je to 0,10 Kč). Ostřetínský ředitel se snaží prosadit příplatek pro dodavatele nad 10 0000 litrů mléka denně, ale zatím nepochodil. Za ekonomicky rozumnou úroveň považuje cenu kolem 8,30 Kč.
V podniku se kvalitě mléka věnují. Investice směřovala v loňském roce do chlazení: „Máme jako první v republice úplně nový produkt z Pacova, součástí chlazení je předchladič, první tank je umístěný venku před mléčnicí a má kapacitu 15 000 litrů.“ Původně se chtěli v Ostřetíně pustit jen do rekonstrukce, ta by vyšla na 1,6 mil. Kč, přitom zcela nové zařízení pořídili za 2,1 miliónu Kč.
Dojnice jsou pýchou
Pýchou družstva je bezesporu chov dojnic. Ostřetínští mají být nač hrdí, protože družstvo patří k chovatelské špičce v republice. Chovají pouze holštýnské plemeno, stádo vzniklo převodným křížením od roku 1972. V roce 1985 dovezli 45 holštýnek z Německa a 56 jalovic z Francie v roce 1994. „Od roku 1985 děláme embryotransfer, přenášíme z nejlepších německých a našich krav,“ V roce 1992 jsme se rozhodli ozdravit chov od IBR, předtím se vakcinovalo. Zároveň v roce 1993 přešli i na volné ustájení.
Zdraví na prvním místě
V roce 1993 byla jedna třetina krav na IBR pozitivních a vakcinovaných, ty putovaly do izolace, po otelení telata krmili mraženým mlezivem a odchov probíhal u soukromníků. Po zdravotních zkouškách ve věku sedmi až osmi měsíců teprve jalovičky přešly zpět do stáda. „Využili jsme dotační titul vypsaný na ozdravení od IBR a před pěti lety jsme se pustili do ozdravování od BVD,“ vysvětluje ředitel, který je členem zdravotní komise.svazu.
Jaký mají důvod? „Chceme prodávat plemenný materiál i býčky. Postup není přitom jednoduchý a ani nejde o levnou záležitost: nejprve všechna zvířata vyšetřili a nosiče virů – 12 kusů zlikvidovali. Veškerá narozená telata se pak testovala. „Když jsme si mysleli, že už bude nález negativní, udělalo se stanovení metodou z mléka z bazénového vzorku. Opět však byl nález pozitivní, i když s nízkou hladinou protilátek. Ve spolupráci s SVS se pak v Ostřetíně odebíraly skupinové vzorky, až se našla skupina, ve které se nosič nacházel. (cena stanovení je 250 Kč za vzorek.)
„Právě nyní jsme nechali dělat nově bazénový vzorek a výsledek je negativní.“ Opatrní teď musí být Ostřetínští při posílání zvířat na výstavy, na kterých se statut běžně neprověřuje. Nemohou na ně posílat plemenice březí méně než čtyři měsíce a každé zvíře se vrací přes karanténu . „Chceme prodávat plemenný materiál, proto musíme být vpředu, když prodáme plemenného býka víme, že je čistý. Když jsme začali s IBR, tak se nám smáli,“ vzpomíná předseda.
Obchod s plemennými zvířaty nezůstává jen u prodeje plemenných býčků, zájem je i o chovné jalovice. „Pro kupce je rozhodující užitkovost matky, nekupují zatím podle kvality
otců,“ Ostřetínští mají co nabídnout, letošní užitkovost v chovu dosáhne 9 500 kg mléka.
Býčky předem domluvených rodičovských kombinací nakupují plemenářské firmy. V roce 2001 prodali 18 býčků do inseminace a jednoho do přirozené plemenitby. Nejvíce jich koupila firma Natural. Při výběru býků do připařování nyní klade Vladimír Kaplan důraz na obsah bílkovin, který je ve stádě nižší (3,17 %).
Doplácíme na malé dodavatele
Podnik je členem Mlecoopu, odbytové organizace mají ale podle předsedy malou sílu.
Ostřetínská společnost je pro odběratele mléka velkým partnerem: „Od nás svážejí 10 až 12 tisíc litrů z jednoho místa, ale doplácíme na svoz od malých dodavatelů,“ je přesvědčen Kaplan. Mlecoop vyjedná cenu i pro ty, kteří v něm nejsou, míní. „Sloučení v celostátní Agroodbyt má smysl, půjde o tlak na odběratele.“
Na závěr zajímavost pro chovatele – podnik se živí především zemědělskou výrobou. Jednu doplňkovou činnost však mají – broušení betonových podlah ve stájích. Hladký povrch tak speciálním strojem obrousí na různé vzorky. Dojnicím neujíždějí nohy a nedochází ke zbytečným ztrátám. Inspiraci pro tuto činnost našel předseda v době, kdy se sami snažili tento problém řešit.. Úspěch podniku je svázán s jejím ředitelem, to jasně dokazuje fakt, že Vladimír Kaplan je věrný podniku už od roku 1971.
