Zemědělské družstvo Přeštěnice se sídlem nedaleko Milevska na Písecku se zaměřuje na živočišnou výrobou. Specializuje se na chov českého strakatého skotu za účelem produkce mléka a chovu drůbeže, zaměřeného na výkrm brojlerových kuřat a kachen, a dále chov husí. V nedávné minulosti zavedený chov prasat se nyní stal pro jihočeský podnik jen okrajovou záležitostí.
Zemědělské družstvo Přeštěnice s 58 zaměstnanci hospodaří v nadmořské výšce okolo 550 metrů na 1600 ha zemědělské půdy, z níž 900 ha je orné. V rostlinné výrobě se věnují pěstování obilnin, řepky a kukuřice na siláž. Základem podnikání v zemědělské prvovýrobě je však spojeno s chovem skotu a drůbeže.
Specializace na české strakaté plemeno
Pokud jde o chov skotu, tvoří základní stádo 500 dojnic českého strakatého plemene. To vloni dosahovalo průměrnou užitkovost 6500 kg mléka.
„Investovali jsme do technologií a původní vazné stáje jsme přebudovali na dvě ustájovací kapacity s volným boxovým ustájením se slamnatou podestýlkou a matracemi. Zatímco v jedné stáji máme 200 dojnic, které dojíme v dojírně s dvakrát osmi dojicími stáními, ve druhé bylo 315 dojnic převedrno na robotizované dojení. Přípravě stáda na změnu technologie dojení jsme věnovali velkou pozornost. Díky tomu na robotech Lelly Astronaut máme v současné době aktuální užitkovost 6800 kg mléka, dále se nám prokazatelně zlepšila březost krav, došlo k poklesu výskytu zánětů mléčné žlázy a počty somatických buněk držíme na solidní úrovni. A pokud jde o telata, tak jalovičky samozřejmě zařazujeme do chovu, ale býčky nevykrmujeme a prodáváme je při dosažení živé hmotnosti 100 kg,“ uvedl předseda podniku Ing. František Kozibrátka.
Chov prasat, který momentálně představuje 70 prasnic a 300 až 400 kusů ve výkrmu je v podniku zatím odsunutý na druhou kolej. Na rekonstrukci ustájovacích objektů se zastaralou technologií se vzhledem k nerentabilní ekonomice totiž nedostávají finance.
Chov drůbeže
Výkrm brojlerových kuřat a kachen a líhnutí housat je pak druhou stěžejní podnikatelskou aktivitou družstva z jihočeského kraje. Výkrm brojlerových kuřat kombinace Ross 308 a kachen (seddin vital) probíhá v adaptovaných kravínech K96. Zatímco jednodenní kuřata přeštěničtí chovatelé odebírají z podniku MTD Ústrašice v množství deset tisíc kusů v každém z deseti turnusů, které za rok zrealizují, čtyřiadvacet tisíc jednodenních kachňat kombinace seddin vital, jež během roku naskladní v osmi turnusech, pochází z chlumecké společnosti Perena. Kromě brojlerů kombinace Ross 308 chovatelé plánují výkrm dalšího produktu Aviagenu, který pod obchodním názvem žluté kuře budou vykrmovat speciální krmnou směsí minimálně po dobu šestapadesáti dnů.
Podle ústřední evidence drůbeže je Zemědělské družstvo Přeštěnice jedním ze sedmi domácích podniků s líhnutím housat. „V družstvu držíme husy nepřetržitě již od roku 1960. V porovnání s nejlepšími lety, asi před třiceti roky, kdy jsme produkovali i 200 000 housat, je naše současná produkce pětinová. Zatímco dříve se vylíhnutá housata prodávala okolním družstvům k výkrmu, dnes jsou našimi hlavními odběrateli drobnochovatelé. Jednodenní housata posíláme po celé republice jen na dobírku vlakem, protože pošta už zásilky s živými zvířaty nepřijímá. Husy chováme již půlstoletí a přál bych si, aby tato tradice u nás ještě nějakou dobu vydržela,“ pokračoval předseda.
Rodičovské hejno z Nových Hradů
V současné době je v jednom, z původně tří středisek rodičovské hejno čítající 3200 husí, z toho je 2500 matek a zbytek houserů. Hejno se obnovuje po pěti letech nákupem čtyřtýdenních až šestitýdenních housat ze šlechtitelského chovu v Nových Hradech. V průměru se od husy vyprodukuje šestnáct housat.
V období před zahájením snášky se husám podává speciální krmná směs obohacená kvasnicemi a vitamíny. Snášet husy začínají již během února a v závislosti na klimatických podmínkách snášku ukončují asi po čtyřech měsících.
Během snášky se vejce několikrát za den sbírají a po základním ošetření se skladují sedm až čtrnáct dnů v klimatizovaném chladicím boxu. Potom se násadová vejce přemísťují do líhní, každá ze 14 zařízení k líhnutí drůbeže má kapacitu převyšující 3200 vajec. První týden inkubace probíhá při teplotě 38,2 °C a vlhkosti v rozmezí mezi 50 až 60 %. Od desátého dne se teplota v líhni postupně snižuje, zatímco vlhkost by se měla zvyšovat až na 65 % asi týden před líhnutím. V té době se vejce kropí slabým roztokem vody a octa, což je osvědčený způsob, jak pomoci housatům vyklubat se. Do dolíhní se vejce přemísťují od 26. až 27. dne po nasazení. Po vylíhnutí se housata nejprve nechají oschnout, pak se roztřídí a z velké části ihned expedují podle přijatých objednávek.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Měl bych zájem o jednodenní housata v roce 2019?
Jaké jsou možné termíny odběru - počet 12 KS!
Cena?
S pozdravem
Milan Prochazka
Mobil: 606617362