Zemědělské družstvo vlastníků v Laasu hospodaří v Sasku asi osmdesát kilometrů od Drážďan. Zabývá se jak rostlinnou, tak i živočišnou výrobou, ve které se zaměřují na chov holštýnských dojnic a produkci mléka. Podnik má také výrobnu pro zpracování vepřového masa a vlastní obchod. Celá výrobní činnost se uzavírá v bioplynové stanici, kterou provozují posledních šest let.
Zemědělské družstvo (Agrargenossenschaft Laas e.G.) vzniklo z typického východoněmeckého LPG (Landwirtschaftlichen Produktionsgenossenschaften) právě před deseti lety.
Pěstují hlavně krmné plodiny
Družstvo hospodaří na 1920 ha zemědělské půdy, 1801 ha tvoří orná půda a 119 ha trvalé travní porosty. V roce 2010 pěstovali na 33 ha ozimou řepku, na 312 ha ozimý ječmen, na 479 ha ozimou pšenici a na 70 ha ozimé žito. Také se věnují pěstování tritikale (133 ha), ovsa (20 ha) a cukrové řepy (28 ha). Na části ploch je kukuřice (297 ha) a travní porosty na orné půdě (129 ha). Průměrná nadmořská výška pozemků je 120 m, v místě družstva spadne pouze 450 mm srážek.
Přímo ze dvora
Kvalita přímo ze dvora je systém, který je v Sasku velmi rozšířen, zájem obyvatel o kvalitní výrobky s deklarovaným původem roste. V Laasu mají výkrmnu prasat s kapacitou 2000 kusů, ročně vykrmí asi 5500 prasat, z toho 1482 prasat je poraženo a zpracováno pro podnikovou prodejnu nebo místní jídelnu. Kromě nákupního centra disponuje družstvo také pojízdnými prodejnami, které zásobují šedesát vesnic v okolí Laasu podle přesně určeného jízdního řádu.
Krmiva pro zvířata
Krmné směsi pro skot i prasata si v podniku vyrábějí pomocí mobilní míchárny krmných směsí z vlastních obilovin. Pro skot používají z jadrných krmiv pouze řepkový extrahovaný šrot a chráněnou bílkovinu Rindastar 39. Vyrábějí travní a kukuřičné siláže a pro odchov mladých jalovic, suchostojné dojnice a dojnice na konci laktace využívají též siláže žita. V podniku nerozdělují silážní jámy na krmení pro zvířata a pro bioplynovou stanici, ale krmivo mohou separovat podle kvality. Nejkvalitnější dostanou dojnice, průměrné mladá zvířata a nejhorší, například z okrajů jam, se vozí do bioplynové stanice.
Dojnice v rekonstruovaných stájích
V podniku chovají asi 390 dojnic holštýnského plemene a dalších 400 kusů mladého skotu. Průměrná užitkovost ve stádě je v současné době 10 700 kg mléka s tučností 4,19 % a obsahem bílkovin 3,49 %. Téměř všechno mléko (99 %) dodávají ve třídě S (super), denně dodávají do mlékárny 11 000 litrů mléka.
K inseminaci krav se využívají jak sexované dávky, tak i dávky býků testantů. První inseminace se provádí podle připraveného připařovacího plánu dávkami prověřených býků.
Dojnice jsou ustájeny v rekonstruovaných stájích. Stropy, respektive střecha stájí, se nezvedala, a stropy byly izolovány, větší kubatury bylo dosaženo vybouráním a otevřením bočních stěn a jejich vybavením roletami. Rolety jsou vybaveny senzory a jsou stahovány a zatahovány automaticky podle větru, teploty a deště. Větrání je v horkém počasí zajištěno také ventilátory.
V produkčních stájích jsou tři, respektive čtyři, řady hlubokých boxových loží, která jsou vystýlána řezanou slámou promíchanou s vápencem a vodou. Výhodou takto připraveného lože je, že krávy nemají problémy s vemeny ani končetinami a paznehty a udržují se čisté. Ve stájích je pro vyhrnování kejdy využíváno lanových shrnovacích lopat. Podlahy stáje, krmiště a chodeb jsou dostatečně rýhované, aby nebyly kluzké a umožňovaly dojnicím bezpečný pohyb.
Krávy ve stáji jsou rozděleny do skupin podle fáze laktace. Ve čtyřřadé stáji je také skupina krav, stojících na sucho (ty mají k dispozici výběh) a které se před porodem, přesunují do porodny, jež je v těsné blízkosti stáje.
Krmení dojnic
Krmivo se zakládá krmným vozem jedenkrát denně a asi 6-7x denně přihrnuje. Krmná dávka vypočítaná pro dojnice s denní užitkovostí 40 kg mléka pro dojnice se skládá z kukuřičné siláže (42 kg), travní siláže (9,5 kg), extrahovaného řepkového šrotu (3,7 kg) sušených cukrovkových řízků (1,5 kg), ječné slámy (1 kg), chráněný protein Rindastar 39 (3 kg), doplňkové krmivo Schaumasil TMR (0,3 kg), vitamino-minerální krmivo Rindavit (0,2 kg), kalcium karbonát (0,12 kg), NaCl (0,08 kg). Celková hmotnost denní krmné dávky pro dojnici je 61,4 kg, což je 28,53 kg sušiny. Zbytky krmiva na krmném stole, asi 3 % objemu krmné dávky, se vyhrnují k bioplynové stanici a tam se spotřebují. Voda je dostupná adlibitně a v napájecích žlabech je temperovaná.
Také dojírna je nová
Krávy se dojí v prostorné, světlé a vzdušné rybinové dojírně deLaval s dvakrát dvanácti stáními a rychlým odchodem. Podlahu ve středu dojírny lze nastavit do optimální polohy, tedy výšky, aby pro dojiče bylo nasazování strukových nástavců pohodlné. Pro čistění vemen před dojením se používají utěrky pro každou dojnici, k dezinfekci struků po dojení se využívá prostředek na bázi jódu. Po podojení skupiny dojnic se dojicí zařízení automaticky proplachuje pomocí systému airwash (automatická mezidezinfekce dojicích strojů). Dojí se třikrát denně.
Odchov mladého skotu
Telata jsou do tří týdnů věku odchovávaná ve venkovních individuálních boxech a napájena nejprve mlezivem a následně pasterovaným zbytkovým mlékem. Býčci jsou přibližně ve věku čtyři týdny prodávána a dále jsou odchovávány jen jalovičky. Ty jsou umístěny do skupinových přistýlaných kotců v odchovně a napájeny pomocí mléčných automatů mléčnou krmnou směsí Kalbi milch super sweet. Jalovice se poprvé zapouštějí ve věku 15 měsíců a hmotnosti 400 kg. Vhodná doba, tedy hmotnost pro zapuštění se zjišťuje měřením obvodu hrudníku jalovic.
K první inseminaci jalovic používají sexované sperma, pro další inseminace nesexované, klasické inseminační dávky. Zabřezávání jalovic je asi 85%.
Na konci je „bioplynka“
Bioplynovou stanice s výkonem 500 kW postavili v Laasu roce 2005 a za šest let provozu nabyli mnoha zkušeností. Mají dva železobetonové fermentory o objemu po 1000 m3. Suroviny se smíchají v zásobníku, homogenní směs jde do fermentorů. Vedle fermentoru jsou umístěny zbytkové sklady o objemu Laasu mají 9000 m3. Jako surovinu pro výrobu bioplynu využívají kejdu ze stájí skotu, dále zbytky krmiv, kukuřičnou, travní siláž a siláž žita a jako rezervu obilí. Za den se spotřebuje asi 25 až 30 t materiálu, denně do bioplynové stanice navážejí 10–12 tun travní siláže nebo 10 tun kukuřičné siláže.
Odpadní teplo slouží k vytápění dojírny, mléčnice, obchodu, dílen, kanceláří, ale také k dosušování obilí, dřeva, štěpků a podobně.
V Laasu je podle předsedy představenstva Dietmara Wiesnera „bioplynka“ nutností také proto, že díky různě kvalitní půdě, neprodukují plodiny v potravinářské kvalitě, a tak by se pouze rostlinnou výrobou neuživili. Odpady z živočišné výroby, a to jak kejda, tak zbytky krmiva, ale i méně kvalitní siláže pro výživu zvířat, se v bioplynové stanici využijí.
Klíčové informace:
· Zemědělské družstvo Laas má 110 členů, 55 zaměstnanců a v dceřiné společnosti (obchodní centrum a pojízdné prodejny) pracuje 21 lidí.
· Kromě rostlinné a živočišné výroby – chovu dojnic a výkrmu prasat mají bioplynovou stanici se systémem NaWaRo. Využívají v ní jako suroviny obnovitelné zdroje, exkrementy hospodářských zvířat, travní, obilné a kukuřičné siláže.
