Americké ministerstvo zemědělství (USDA) oznámilo, že jakýkoli skot určený k přepravě přes státní hranice USA bude muset být otestován na výskyt ptačí chřipky.
K 11. dubnu se vyskatoval virus ptačí chřipky H5N1 u 11 amerických mléčných farem v sedmi státech (Michigan, Idaho, Kansas, Nové Mexiko, Texas a Severní Karolína).
Nová objednávka od USDA přišla den poté, co americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) oznámil, že fragmenty viru ptačí chřipky byly nalezeny v mléce na pultech obchodů.
Celostátní testování
Dne 24. dubna FDA uvedl, že nyní provede celostátní testovací průzkum komerčně prodávaného mléka na přítomnost virových částic a výsledky zveřejní v nadcházejících dnech. To se nedělá z důvodů bezpečnosti potravin (tj. riziko nákazy člověka ptačí chřipkou), ale s cílem pokusit se určit farmy, odkud mléko obsahující virus pochází.
Michael Osterholm, odborník na infekční choroby a ředitel Centra pro výzkum a politiku infekčních chorob na Univerzitě Minnesota ve zprávách pro tisk dne 24. dubna poznamenal, že většina mléka také obsahuje celé částice patogenů, jako jsou E. coli a listeria, ale ty jsou neškodné. To znamená, že pasterizace je zabíjí, ale drobné zbytky tímto procesem nejsou odstraněny.
Úřad pro kontrolu potravin a léčiv 23. dubna uvedl, že „dosud neshledal nic, co by změnilo hodnocení, že komerční dodávky mléka jsou bezpečné“.
Zdroj infekce
Cesta infekce přes krmivo (drůbeží moučky) je nepravděpodobná Znamenalo by to také, že všechny infikované farmy by dostaly kontaminované krmivo.
Někteří odborníci místo toho poukazují na infekci od krav, které přijímají trávu nebo pijí vodu obsahující výkaly divokých ptáků, které zase obsahují virus ptačí chřipky. Nyní je dobře známo, že přenos malého množství trusu volně žijících ptáků do komerčních stájí drůbeže prostřednictvím lidí, zařízení nebo dokonce ventilačních systémů je nejpravděpodobnějším způsobem, jak virus infikoval stovky hejn drůbeže v Severní Americe a Evropě.
K šíření infekce na farmě mezi dojnicemi může docházet prostřednictvím kontaminovaného dojicího zařízení.*
Zdroj: Dairy Global