Přednáškový sál Komunitního centra Matky Terezy v Praze Hájích pravidelně hostí včelaře. Cyklus seminářů určený především pro širokou veřejnost začali včelaři představením včelích produktů a jejich působení na lidské zdraví.
Včelařskou i laickou veřejnost zaujala přednáška MUDr. Jiřího Brožka, který se podělil o své mnohaleté bohaté zkušenosti s využitím medu, pylu, propolisu i včelího jedu v humánní medicíně. Jiří Brožek spolupracuje s výzkumem v této oblasti.
„Nelze říci, že všechno lze vyléčít včelími produkty, ale v kombinaci s moderní medicínou se řadí včelí produkty na první příčky v úspěšnosti,“ otevřel přednášku MUDr. Brožek. Včelí med představil nikoli jako pouhou směs cukrů, ale jako složitý systém pro výživu optimálního složení cukrů s důležitými enzymy, biologicky aktivními látkami, vitáminy, minerály a stopovými prvky. Slazení řepným cukrem – disacharidem sacharózou – je pro lidský organismus novinka, která se používá pouze posledních několik desítek let, což je z biologického hlediska velice málo. Ordinaci gastroenterologů v poslední době velice často navštěvují lidé s poruchou disacharidáz, neboli enzymů štěpících dvojité cukry (řepný cukr). Stačí, aby díky nějaké příčině stoupla teplota ve střevě o několik desetin a disacharidázy jsou vyřazeny. Při poruše disacharidáz se nestrávené cukry dostávají až do tlustého střeva, kde probíhá jejich nežádoucí fermentace.
Pyl v medu má efekt vakciny V medu je obsaženo také určité množství pylu, který včely nosí do úlu jako bílkovinnou výživu pro svůj plod. Konzumace medu obsahujícího pylová zrna přímo z oblasti, kde žije člověk alergický na pyl, může být dobrou obranou proti alergickým a astmatickým problémům. Jde o jakousi přírodní vakcínu, cizokrajné medy mají jiné pyly. Proto opět platí již známé: „Najděte si svého včelaře v oblasti, kde žijete, a kupujte med od něho“. Nejmodernější kliniky například v Thajsku používají med také jako hojivé médium.
Pokud získáme kvalitní med od včelaře, je potřeba dbát, aby nebyl skladován ve vysoké teplotě a přehříván při jeho roztavování. Přehřátý med sice není zdravotně závadný, ale ztratí účinné enzymy a aktivní látky. „Nejvíce zdraví prospěšných látek je v pěně, která se vytváří na povrchu u horního okraje sklenice, je to taková smetana na medu,“ přirovnal přednášející.
Černý vosk, jak se dříve nazýval propolis, používali k balzamování již staří Egypťané, kteří vynikali v kosmetice. Když se do úlu dostane například malá myška, včely jí také nabalzamují propolisem, aby se tělo v úle nerozkládalo. Propolis je látka působící dezinfekčně a anesteticky. Například při boslesti zubu na dovolené, kde není možnost navštívit zubního lékaře, vyřeší problém kulička propolisu od včelaře.
Velice důležité je, že propolis působí jako membránové lepidlo (adherent) a díky tomu obranné mechanismy těla pak poznají, kdo je nepřítel a dokáží se s ním vypořádat.
Co se týká konzumace včelího pylu, lékař doporučil zejména včelí chleba neboli pergu. Jde o pyl, který včely natrávily a uložily do buněk. „Tak rozštěpený pyl má vysoce imunomodulační efekt, úspěšně lze vyléčit asmatiky a alergiky, je dobrý při léčbě zánětů močových cest, hypertrofie prostaty a dalších neduhů,“ dodal lékař.
Druhové medy jsou jako odrůdy vína Mgr. Bronislav Gruna, profesionální včelař ze Znojemska, navázal na přednášku na Jiřího Brožka a představil druhy medů, které je obvykle možné získat v české a moravské krajině. Jde především o med řepkový, lipový, slunečnicový, akátový, med z ovocných stromů a med medovicový, kterému se laicky říká také lesní. K získávání druhových medů včelař musí přizpůsobit technologii. Obvykle včelaři mají od svých včel směsi z výše zmíněných nektarů a mnoha dalších rostlin kvetoucích v České republice. Směsné medy mají vynikající kvalitu a chuť podobně jako správně namíchané cuvée vína.
K dispozici pro veřejnost byla také ochutnávka druhových medů, prodej medoviny a výrobků ze včelích produktů, jako jsou propolisové tablety nebo spreje. Začínající včelaři se mohli poradit s profesionály.
Včelaři z Pracovní společnosti nástavkových včelařů, kteří se pořádání těchto akcí ujali, se zavázali, že pražská setkání budou pořádat na pražském Jižním městě pravidelně.
Další setkání na téma Zdravá včelstva se konalo 17. února, v přípravách je téma Evropské včelařství, které je na programu 17. března.