30.10.2003 | 11:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Ve svaté zemi najdeme moderní zemědělství

Ve svaté zemi najdeme moderní zemědělství
Izraelské zemědělství má mnohá specifika. Vzhledem k semiaridním klimatickým podmínkám v této zemi bojují agronomové s nedostatkem vláhy, což se následně projevuje i na deficitu steliva nebo objemného krmiva pro živočišnou výrobu. Nejčastěji chovaným hospodářským zvířetem je dojený skot, následuje skot BTPM, ovce, kozy a drůbež.

Na patnáctém ročníku mezinárodní výstavy Agritech 2003, který se konal v Tel Avivu od 15. do 18. září, se představilo více než 250 domácích i zahraničních vystavovatelů. Od prvního ročníku pořádaného v roce 1979 se tento veletrh stal velmi důležitým místem pro získávání nových odborných poznatků, převážně v oblasti chovu skotu a hospodaření s vodou. My jsme veletrh navštívili spolu s národní delegací s firmou Bauer-Agromilk, která na český trh dodává technologie izraelské firmy S. A. E. Afikim.
Výroba mléka je v Izraeli poměrně ziskovým podnikáním, přestože farmáři nedostávají od státu žádné dotace. Při průměrné ceně 0,30 amerických dolarů za kilogram je ale nepotřebují. Náklady se ve většině podniků pohybují kolem 0,20 USD a výsledkem je tedy čistý zisk kolem deseti centů. Při izraelské průměrné užitkovosti 11 000 až 12 000 litrů ročně tak vychází hezky zaokrouhlená sumička.
Klasické zděné stáje pro dojnice byste tu ale hledali marně. Ustájení musí být maximálně vzdušné, stáje jsou tedy spíše přístřešky postavené na vysokých sloupech. Při zdejších průměrných teplotách, pohybujících se v létě kolem 40 stupňů, je nezbytné kvalitní větrání spolu se zvlhčováním prostředí.
Na veletrhu Agritech v živočišné sekci převažovaly technologie pro chov skotu. Nabídka dojíren a ventilačních systémů byla široká. Naproti obdobným akcím v České republice se zde však neprezentovaly plemenářské ani krmivářské společnosti.
Mléčná základna
Chov dojeného skotu a malých přežvýkavců v Izraeli je úzce spjat s organizací The Israel Dairy Board, která zastupuje jak producenty, tak zpracovatele mléka. Jejím záměrem je organizace spolupráce uvnitř i vně této komodity, obchodování s nadbytkem mléka, asistence ve šlechtitelských programech, vzdělávací programy a další. Podle údajů této organizace byla roční dodávka kravského mléka v Izraeli na úrovni 1,154 tisíce tun, zatímco vyměřená kvóta činila 1,170 tisíc tun. V průměru se za loňský rok vyprodukovalo 10 462 kg mléka s obsahem 326 kg bílkovin a 356 kg tuku na krávu. Roční dodávky ovčího mléka jsou potom 10 400 tun, kozího 4150 tun. O tuto produkci se v Izraeli stará kolem 1150 farem.
Další důležitou organizací je Svaz izraelského skotu (Israel Cattle Breeders Association-ICBA). Podle údajů svazu byl na počátku dnešního typu černostrakaté dojnice damašský skot. Křížením s importovanými holandskými H býky vznikla F1 generace, na kterou byli opět připařováni plemeníci z dovozu. Další generace krav už vznikaly s pomocí místních holštýnských otců.
Plemenná kniha holštýnského skotu zahrnuje 105 000 krav, což je přibližně 91 procent celkového počtu holštýnek. Veškerá populace je inseminována oprávněnými organizacemi.
Leader na izraelském trhu
Nejsilnější pozici na místním trhu má bezesporu firma S. A. E. Afikim. Její systém s názvem Afifarm je použitelný pro intenzivní chov dojeného skotu. Shromažduje komplexní informace o každé jednotlivé dojnici, o její produkci a konduktivitě mléka, pohybové aktivitě a celkové hmotnosti. V konečné fázi vývoje S.A.E. AFIKIM je zařízení na sledování jednotlivých složek mléka, somatických buněk a krve v mléce. Tyto složky jsou důležité pro udržení vysoké užitkovosti při zachování zdraví a reprodukčních ukazatelů.
Počátky firmy se datují do padesátých let minulého století, kdy pracovníci kibutzu Afikim v oblasti Kineret pocítili nutnost zjednodušit a zefektivnit chov dojnic. Vymysleli tedy elektronický systém, který se osvědčil nejenom na jejich hospodářství, ale i na okolních farmách a později se rozšířil do celého světa. V současnosti se veškeré součástky vyrábějí v Číně, v kibutzu si ponechávají pouze konečnou kompletaci zařízení a kontrolu kvality spolu se servisem.
Manažerský systém Afifarm zahrnuje moduly Afimilk, Afifeed, Afiweight, Afisort a Afipaint. Systém Afimilk staví na průtokoměrech mléka Afilite a Afiflo 2000. Zajišťují jak měření množství mléka, tak jeho konduktivity. Nedílnou součástí systému jsou pedometry na zadních končetinách a příslušné antény zabudované v prostorách dojírny nebo stáje. Pedometr kombinuje dvě funkce: obsahuje identifikační číslo krávy a eviduje počet kroků, tedy aktivitu každé dojnice. To umožňuje stanovit říji s vysokou přesností a výrazně tak zlepšit reprodukci ve stádě. Tento systém je použitelný v různých situacích, ve stájích i na pastvinách a také pro jalovice. Afisort je velmi důležitou složkou systému hlavně pro střední a větší stáda. Automatická třídicí branka separuje krávy pro zákroky (inseminace, veterinární péče atd.).
Afiweight pomáhá při plánování krmné strategie a upozorňuje na eventuální problémy dojnice, které se projeví poklesem nebo navýšením její živé hmotnosti. Afifeed hlídá spotřebu směsné krmné dávky u každého kusu, denní příjem potravy pro dojnici může být operativně měněn. Afipaint je název pro označovací zařízení s roztoky několika různých barev, které je možné použít pro separaci dojnice ze stáda. Afipalm je terminál, pomocí něhož může farmář zadávat aktuální údaje o každém kusu přímo v prostoru stáje. Data se potom přenášejí do software Afifarm v reálném čase. Chovatel je může vyvolat i jako přehledný graf. Na základě těchto informací zná dokonale své stádo a může plánovat do budoucnosti.
Zchlazování je nutností
Další zajímavou firmou je například Polak Bros. Industries zabývající se převážně chladicími systémy. Ventilace spolu se zvlhčováním, jak ji nabízí tato firma pod názvem CowKool omezuje tepelný stres a tím zajišťuje podstatné zlepšení produkce i reprodukce. Hodí se pro volná stání, dojírny i krmiště. Mechanické provedení ventilátoru umožňuje vysoký výkon s minimálními energetickými náklady a nízkou spotřebou vody. Systém je stále automaticky kontrolován. V pokusu prováděném zástupci izraelského ministerstva zemědělství a svazu chovatelů se porovnávala průměrná užitkovost v zimním a letním období s ventilací a bez ventilace. V případě mlžení u krmného stolu se v letním období dosáhlo 99,4 % zimní užitkovosti, v případě zchlazování v kotcích 96,4 procenta a bez zchlazování pouhých 89,2 %. Při průměrné užitkovosti 11 000 litrů a jednotkovém zisku deset centů jde o úsporu velmi výraznou.
Zdravé krávy dojí více
Firma VocalTag vsadila na jednoduchou filosofii, uvedenou v nadpisu. Zmíněná technologie je založená na senzoru evidujícím přežvykování, který je zavěšen na krku zvířete. Informace jsou shromažďovány v respondéru a přenášeny do PC.
Vychází se z faktu, že čas strávený přežvykováním je v přímém vztahu s produkcí slin, které pomáhají při trávení a optimalizují prostředí v bachoru. Sekrece slin může dramaticky poklesnout v případě, že kráva nepřijala dostatek kvalitní efektivní vlákniny. Přístroj měří aktivitu jednotlivé krávy v porovnání se stádem. Pokud se dojnice necítí dobře, méně žere a její bachorová aktivita klesá. Každá taková odchylka je farmáři okamžitě „hlášena“.
Bachorovou aktivitu můžeme tedy považovat za indikátor zdravotního stavu dojnice. Ztráta apetitu může znamenat například subklinickou ketózu nebo acidózu. Záměrem dobrého farmáře musí být vždy minimalizovat tyto metabolické poruchy, a tak si zajistit zdravé krávy s vysokou produkcí.
Dalším odvětvím na veletrhu Agritech 2003 bylo mlékárenství. Prezentovala se zde například firma Pladot, která byla založena v roce 1945 v kibutzu Ein Harod Meuhad v západní části Jezreelského údolí. Pladot se specializuje na vysoce kvalitní výrobky z nerezové oceli, například minimlékárny, minipastéry a další. Kvalitu firmy zaručuje ISO 9002.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down