V posledních desetiletích už není krmná dávka „pouhým“ zdrojem živin a energie k zajištění života a produkce hospodářských zvířat. Stále častěji jsou vyhledávána krmiva, která nejenom dovedou krmnou dávku zlevnit, ale k tomu obsahují specifické látky ovlivňující pozitivně reprodukci, welfare či životní prostředí.
Živočišná produkce v třetím tisíciletí rozhodně nemá na růžích ustláno. Ačkoliv se ve všech oblastech dosáhlo mnoha úspěchů a moderní technologie usnadňují život jak zvířatům, tak jejich ošetřovatelům, tak se zemědělci musí takřka každý den potýkat s celou řadou problémů. Mnohdy se jedná o záležitosti, které svými důsledky dovedou ohrozit ekonomiku a konkurenceschopnost zemědělského podniku. Ztrátovost podnikání může na malých farmách ohrozit živobytí majitele a jeho rodiny, ale u těch velkých už to může být otázkou desítek a stovek osob a fungování celé komunity. Není tedy překvapením, že se všude na světě hledají způsoby, jak nejen přežít, ale také dosáhnout zisku. Klíčovým úkolem je zvířata co nejefektivněji nakrmit a krom produkce získat ještě nějaký ten bonus navíc, ať už v podobě lepší konverze živin, vyššího procenta březostí nebo příznivějšího vztahu k životnímu prostředí, což v očích veřejnosti dnes znamená mnoho, protože to často rozhoduje o tom, zda spotřebitel koupí či nikoliv a tedy zda chovatel utrží nebo ne.
