Významným dnem sjednocení na domácí agrární scéně bude pro příště nazýváno úterý 29. května 2001: V odpoledních hodinách totiž došlo ve Větrném Jeníkově ke sloučení Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě (SCHP, do této chvíle měl více než 170 členů) a Svazu producentů vepřového, drůbežího masa a vajec (SP, přes 60 členů).
Členské shromáždění SP nejprve v přízemí místního kulturního domu odsouhlasilo dohodu o sloučení se SCHP a potom se stejně vyjádřila i partnerská organizace o patro výše. Od historického momentu tak existuje jen chovatelský svaz (s nezměněným názvem), zatímco ten producentský zanikl bez likvidace.
Sňatek podnikatelů se společnými zájmy, který „rozumní“ z obou stran považovali za jediné možné východisko, nebyl ovšem uzavřen ani rychle, natož lehce: Klasické jablko sváru se logicky muselo najít – a také našlo. V tomto případě se jím stal článek nových stanov Svazu, týkající se členství, přesněji pět slov jeho odstavce 3. Původní znění „Člen Svazu se zabývá šlechtěním prasat na bázi českého genofondu, tedy plemen a linií šlechtěných v rámci programu Svazu, nebo rozmnožováním a produkcí hybridních prasat (převážně z tohoto šlechtění pocházejících)“ se producentům vůbec nelíbilo. Vadil jim obsah závorky... Chovatelé proto museli zasednout znovu a výsledkem bylo vyškrtnutí diskutabilního závěru věty. Teprve pak se mohlo jít znovu k pomyslnému oltáři.
Kdo tedy vůbec může být členem nového, značně posíleného SCHP? Samozřejmě zemědělské podniky bez ohledu na právní normu, zabývající se chovem či produkcí prasat. A dále fyzické a právnické osoby odborně nebo jinak činné v téže oblasti podnikání, které mají zájem v ní aktivně působit. Na druhé straně členství nemůže podle stanov získat tzv. chovatelský podnik, specifikovaný paragrafem 6 zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat (č.154/ 2000 Sb.).
Jak jsme již v minulém čísle našeho týdeníku informovali, hlavním cílem sloučeného Svazu je trvalé úsilí o dosažení a udržování konkurenceschopnosti odvětví chovu prasat, a to v období před i po přistoupení České republiky do Evropské unie. Termín „konkurenceschopnost“ v tomto případě zahrnuje všechny rozhodující faktory podmiňující produkci jatečných prasat. Jinými slovy jde jak o koncepci a orientaci chovu prasat, tak o genetiku, zdravotní stav zvířat, technologii ustájení a chovu, výživu a krmení, management a organizaci odvětví.
„Obecně řečeno, je třeba mít jasno, kam chceme kráčet a čeho hodláme dosáhnout, jak toho dosáhneme, jakým způsobem na to půjdeme,“ říká ředitel plemenné knihy Ing. Čestmír Pražák. Podle jeho slov jsou možnosti a formy Svazu ovlivňovat jednotlivé zmíněné faktory různé. Od soustavného sledování vývojových trendů ve světě a zejména v Evropě, přes monitoring domácího vývoje, spolupráci s předvýrobní sférou (orientaci práce výzkumu a vývoje na potřeby odvětví) a přímé řízení (šlechtitelský program), až po zvyšování úrovně vědomostí a znalostí chovatelů, lobing na důležitých místech a u rozhodujících osob, zastupování a reprezentaci odvětví ve vztahu k zahraničí a kontakty a spolupráci s významnými zahraničními partnery.
Nový předseda SCHP, Ing. Jaroslav Hajda, se dostal na pozici číslo jedna díky 63 % přízně od členů kooptovaného předsednictva a porazil tak své tři nominované soupeře. Tento muž z přerovského regionu (Milotice nad Bečvou) přirovnal v krátké řeči chov prasat k motoru zemědělského resortu. Motor musí rozhodně běžet na plné obrátky, to si myslí i další z nováčků v čele Svazu, místopředseda Ing. Stanislav Broda, jinak reprezentant okresu Prachatice (Strunkovice nad Blanicí). Uvedený tandem chovatel – producent v čele jednotné silné organizace (prý bude mít brzy 215 členů) je symbolem reality letošního pozdního jara. Teď můžeme jen čekat, jak se sňatek z rozumu projeví ve finále – totiž na trhu s vepřovým masem.
