Zamyšlení zemědělského podnikatele: Čím dál víc mi vadí politické a mediální projevy, které v současnosti kulminují neskutečnou protizemědělskou masáží nezemědělské veřejnosti.
Je 28 let po revoluci. V souladu se zákony ČR bylo české zemědělství transformováno a restrukturalizováno. Ze socialistického způsobu hospodaření vzniklo nové hospodaření soukromých vlastníků. Ti, co chtěli individuálně soukromě hospodařit, dnes už tak hospodaří. Ostatní soukromí vlastníci se rozhodli sdružit svůj majetek do právnických osob – družstev, akciových společností.
Všichni jsou tedy právoplatnými a i rovnoprávnými vlastníky podle platné právní úpravy. Přesto se však stále více vytváří tlak na zvýhodňování jen jedné skupiny vlastníků. Proč?
Otázky dne:
1) Kde bere Evropská komise, někteří naši politici a mediální komentátoři a rádoby zemědělští analytici tu drzost, zasahovat umělými výplody nerovnoměrně do hospodaření jednotlivých vlastníků?
2) Platí ještě v ČR vize o tržním hospodářství, a to i v zemědělství?
3) Dočká se ale někdy český zemědělec - soukromý vlastník + nájemce zem. pozemků a zemědělských majetků slibovaného jednotného trhu v rámci EU a jednotných podmínek hospodaření v EU a hlavně v ČR?
4) Bude někdy v českém zemědělství platit jen a jen pravidlo dobrého a špatného hospodáře, a to se všemi důsledky, které z toho vyplývají?
Jen takto by to mělo, od odpovědných a zodpovědných z moci úřední, být na venkově řízeno. Ono jinak to politické, mediální a finanční kastování různých druhů zemědělských podnikatelů nebude už moc dlouho jen a jen o znesvářeném a pověstném „pytli blech“!!, kdy se snažíme jeden vlastníček druhému přelézt po zádech.
Zatím je vše pokřiveno a deformováno tak, že zemědělci v rámci EU nemají slibované stejné podmínky, to samé je stále politicky deformováno i v ČR, kdy si ani soukromí vlastníci zemědělských majetků nejsou mezi sebou rovni. Důsledkem je, že nikdo ve společnosti neví, jaké jsou správné tržní ceny potravin bez „průběžkových dotací“ a i proto se s nimi tak neskutečně plýtvá. Nejhorší je, že za zemědělské dotace jsou výkonní hospodáři ještě ve společnosti nenáviděnou skupinou.
Odůvodnění otázek a názoru:
Patřím do skupiny 30 výkonných zemědělců–vlastníků, kteří se rozhodli na svých (většina) a pronajatých zemědělských pozemcích hospodařit společně. Jsme zemědělští odborníci se vzděláním a praxí, proto víme nejlépe, co naše pole, chovaná zvířata, ale i okolní příroda potřebují.
Smyslem našeho způsobu hospodaření je, že se snažíme efektivně využívat hnojiva a prostředky na ochranu rostlin pomocí plně využitých moderních strojů, technologií s dostupnými prvky inovací, kdy tento přístup aplikujeme i v moderní robotizované živočišné výrobě, která splňuje požadovaný směr „zemědělství 4.0“.
Chceme ale také žít svobodně, mít nárok na dovolenou, lázně atd., nebát se onemocnět a až přijde čas odejít do důchodu tak, aby se nemohlo stát, že naše hospodářská zvířata nebude schopen někdo fundovaný odborně obsloužit.
Stále se nějací politici (ale nejen oni) chtějí stát zemědělskými odborníky, ač leckdy nemají skutečnou představu o výkonných zemědělcích a jejich životě ve venkovském prostředí. Ti, kteří někdy náhodou i měli představu, jsou pod politickou a mediální masáží rychle pacifikováni, a nebo nevydrží tlak různých lobbistických skupin a jsou brzy odejiti.
Nenašel se „odpovědný a zodpovědný“, který by společnosti řekl, že všichni pocházíme od „kupky hnoje“ a že by bylo všem potřeba se jednou mezi výkonné zemědělce podívat a ještě lépe si s námi zkusit nějaký čas pracovat na polích, ve stájích a venkovském prostoru (návrat ke kořenům)
Jsem přesvědčen, že politik + úředník + redaktor + "zemědělský analytik" + trolíci a odtržení zemědělští snílci z nezemědělské veřejnosti by s hrůzou a údivem zjistili, co je to práce výkonných zemědělců v přírodních podmínkách. Za odměnu by si možná odnesli poznatek, že dotace jsou určeny každému obhospodařovanému hektaru zem. půdy a každému chovanému hosp. zvířeti + službám ve veřejném zájmu. Překvapilo by je možná poznání, že zemědělec žádnou komoditu neprodává s úhradou vlastních nákladů + přiměřeným ziskem, a proto aby byly potraviny dostupné a byl zajištěn sociální smír, musí být každý ha + každé hosp. zvíře + veřejná služba spravedlivě dotovány!
Pokud jsou dotovány ha a dobytčí jednotky v celé Evropě (i světě), dozajista to nemůže být v malé ČR jinak!
No a trochu zemědělské matematiky pro neznalé!
Je nás tedy 30 hospodářů – vlastníků, jsme soukromá společnost!
Hospodaříme na 2000 ha, kdy na každého z nás připadá 70 ha
Chováme 640 dojnic, na každého z nás jich připadá 21 + 21 kusů mladého skotu.
Podle EU a většiny politiků ČR či zemědělských rádoby analytiků a části neznalé mediálně dezinformované veřejnosti, bychom měli mít krácené dotace jako větší podnik!!??
Jak je možné, že EU + státní politika dlouhodobě účelově z moci úřední okrádá v tržní ekonomice jednu skupinu soukromých hospodářů na úkor jiné skupiny soukromých hospodářů? Připomínám ještě jednou – píše se 28 let od revoluce!
Nemyslíte si, že už by měla minout doba „politicko-hospodářsko-mediální agitky a blouznění“, a je čas začít všechny zemědělce posuzovat jen a jen na dobré a špatné hospodáře!
Nebo je opravdu vrcholem politického snažení - „švejkování“, abychom si všichni společně hospodařící vlastníci v našem podniku pořídili vlastní IČO, a tím se stali těmi jedině správnými venkovskými podnikateli, zasluhujícími si podporu z veřejných zdrojů EU a ČR, a to pro mladé, začínající a soukromě hospodařící?
Lze to technicky zařídit, ale je toto opravdu smyslem politicko-ekonomického snažení? Cosi si nákladně bouráme, kam jinde v EU přirozeným způsobem směřují.
Víte on čas ukáže, a stejně tak roztřídí, zemědělské vlastnictví a hospodaření na venkově jen podle kritéria dobrý a špatný hospodář!
Možná ale neodborné zásahy a s nimi spojené deformace rádoby zemědělských národohospodářů s mocí politickou a úřední způsobí zvrat postupného přirozeného vývoje a venkov ovládnou velká holdingová uskupení, kterým pod tlakem ztráty odbytu naší produkce budeme muset všichni své podniky – hospodářství postupně prodat, nebo s nimi podepsat nevýhodné vazalské smlouvy.
Obranou by bylo sjednocení a obnovení ve světě vybudovaných vertikál zpracování, odbytu a obchodu!
Kdo by ale dnes to „stádo rozhádaných a znesvářených krpatých venkovských blech“ sjednotil!
Není v ČR moudrého zemědělského vizionáře, sjednotitele, nebo bojovného Žižky, proto je český venkov ve stavu, v jakém je = administrativně byrokraticky decimován technokraty, kteří zpětnou vazbu „selského rozumu“ nepotřebují.*
Jaroslav Lád,
předseda ZD Ostaš
