Dnes potvrdil Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, že v Plzni se již skutečně vyskytuje invazní druh sršně – Vespa velutina. Tuzemští včelaři tedy mají opět o starost více.
Asijský druh sršně – Vespa velutina – byl poprvé zavlečen do Francie lodí s nákladem čínské keramiky roku 2004. V současnosti se již vyskytuje v Itálii, Španělsku, Portugalsku, Německu, Belgii, Nizozemsku, Velké Británii a Švýcarsku. A nově také v ČR.
Asijská sršeň je o něco menší, hlava, a část zadečku jsou černé, s úzkým žlutým páskem na začátku zadečku a výrazným žlutooranžovým páskem na konci zadečku. Nohy má černé se žlutými konci. Hlava je zepředu žlutooranžová a při pohledu shora černá.
Hnízda sršně asijské jsou kolovitého až hruškovitého tvaru a mají vchod z boku. Nejčastěji bývají vysoko v korunách listnatých stromů nebo ve stavbách, výjimečně i v zemi.
Vespa velutina dokáže účinně lovit včely medonosné. Krouží kolem česna, kde odchytává vracející se létavky. Jakmile včelu chytne, ukousne jí svými kusadly zadeček, čímž eliminuje použití včelího žihadla.
Včasné zpozorování sršní asijských a ničení jejich hnízd je nejúčinnější metodou na zpomalení jejich šíření. Sršně asijské často létají okolo včelích úlů, kde chytají včely přímo u vstupů do úlů.
Je důležité každý podezřelý nález okamžitě nahlásit místnímu včelařskému spolku a Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky přes web https://invaznidruhy.nature.cz nebo e-mail invaznidruhy@nature.cz.
Včelaři v zahraničí, kteří mají se sršní asijskou již zkušenosti, využívají různé způsoby, aby sršeň tento invazní druh zlikvidovali. Např. selekční pasti, které polapí sršně asijské, ale nikoli ostatní hmyz. Sršně jsou z jara do pasti vábeny na potravu obsahující cukry, v létě na potravu obsahující především proteiny. Vchod do pasti má tvar čtyřbokého jehlanu s vrcholem, jímž sršeň proleze dovnitř do pasti, přičemž na stranách jehlanu jsou další otvory, jimiž však sršeň neproleze, ale menší hmyz ano a může tak vylézt z pasti ven na svobodu. Past funguje na podobném principu jako mateří mřížka.
Aby včelaři zabránili ztrátám včel, instalují na svých včelnicích proti sršním také různé zábrany s otvory, kudy prolétne včela, ale i sršeň. Tyto zábrany jsou mechanickou překážkou, která sršním omezuje techniku letu a ztěžuje nečekané výpady a jednotlivé útoky sršní vůči včelím jedincům. Tyto zábrany tak údajně snižují úspěšnost sršně při lovení včel.*
Foto: wikimediacommons
