Zambijská republika je vnitrozemský stát jižní Afriky, který je téměř desetkrát větší než Česká republika. Pro ekonomiku země hraje klíčovou roli zemědělství, v němž je zaměstnáno bezmála 70 % tamní pracovní síly. O tom, jak vypadá život na farmě v zemi, jež se nachází pod souhvězdím Jižního kříže, jsme si povídali s MVDr. Petrem Slavíkem – rodákem z Nasavrk, který pracuje poblíž hlavního města Zambie Lusaky jako dairy manager na Chartonel Farm.
Setkáváte se zde v rámci své veterinární praxe u zvířat se stejnými problémy jako u nás?
Výkon praxe je zde specifický v několika rovinách. V první řadě nemáte v zádech spolehlivý diagnostický systém státních laboratoří a efektivně fungující veterinární správu. Musíte se tak spolehnout především na svůj úsudek, případně konzultace s jinými veterináři. Například před dvěma měsíci vypukla epidemie slintavky a kulhavky. Začalo to na farmě, kde se dojí 2500 holštýnek. Zdrojem byli zřejmě buvoli, kteří byli přivezeni z národního parku do soukromé rezervace. Odtud se nákaza dostala do malých chovů, z nichž to na velké farmy přenesli pravděpodobně supi. Ale to jsou jen naše dohady, neboť seriózní epidemiologické šetření nebylo provedeno. Deset dnů trvalo, než virus potvrdila univerzitní laboratoř a další dva týdny, než státní veterinární správa přišla s opatřeními v podobě strategických vakcinací v okolí ohnisek. O všechno ostatní jsme se museli postarat v rámci farem sami. Takže jsme zřizovali na silnicích dezinfekční posty, uzavřeli farmy pro návštěvy, zavedli zvláštní režim pro cisternu s mlékem a jejího řidiče, pastevní skot jsme umístili do ohrad co nejdále od veřejných cest apod. Do toho přišel mezinárodní zemědělský veletrh… Mezi farmáři však funguje velká solidarita, a tak jsme věděli prakticky okamžitě, kdy se na sousední farmě vyskytlo tele s afty v ústní dutině, či kráva s puchýři na vemenu a stejně se předávaly informace o podezřelých kusech i od nás. V této souvislosti je zajímavé, že vakcinovat je stejně jako v Čechách zakázáno, ačkoli se u volně žijících zvířat virus vyskytuje, což tedy nedává smysl. Naší farmě se nemoc vyhnula, samozřejmě jsme měli vytvořený krizový plán v případě propuknutí nákazy, zásobili jsme se potřebnými léky apod. Jak skončilo období dešťů, přestalo být vlhko a začalo pořádně svítit slunce, epidemie ustala.*
Více se dočtete v zářijovém čísle časopisu Náš chov
