Situace v chovu prasat není optimální. Nízká farmářská cena nutí chovatele uvažovat mnohdy i o uzavření a likvidaci chovu. Optimisté doufají, že se situace na trhu zlepší. Chovatel, který chce do budoucna přežít, ale musí obstát v konkurenci.
Zemědělská obchodní společnost Kačina se střediskem ve Svatém Mikuláši hospodaří na 4800 hektarech zemědělské půdy, z nichž je většina orné. Pěstují převážně obiloviny a pícniny. Kromě prasat se v Kačině chová český strakatý skot, základní stádo čítá 850 krav.
Od skotu k prasatům Stáj ze 60. let minulého století sloužila původně skotu. Posledních několik let byla prázdná a tiše chátrala. Situace se změnila zhruba před rokem, kdy se management firmy v čele s předsedou představenstva ing.Vlasákem a ředitelem Ing. Jaroslavem Havránkem rozhodla prostory upravit pro chov prasat.
Důvodem změny byly hlavně příliš vysoké náklady na kilogram živé hmotnosti: „Jednotkové náklady se pohybují kolem 35 korun, což je při aktuální ceně 32 Kč na kilogram jatečného prasete značně neekonomické,“ podotýká ředitel podniku. Dalším důvodem je podle jeho slov nízký počet odchovaných selat na prasnici, jen kolem dvaceti.
V současné době je v podniku 300 prasnic, v rekonstruovaných stájích jich bude zhruba 410. Všechny prasničky budou nové, stáj se bude naskladňovat postupně. Až bude plná, provoz se téměř neprodyšně uzavře: „Objekt bude oplocen a nebude do něj mít přístup nikdo cizí - ani zástupci služeb. Ošetřovatelé budou striktně dodržovat podmínky černobílého provozu,“ vysvětluje ing. Havránek.
Vlastní stáje
Původní kravíny leží paralelně vedle sebe ve vzdálenosti několika desítek metrů. Horní stáj je výše než spodní, což je podle ing. René Karpelese ze společnosti Agrico, s. r. o., která je dodavatelem technologií, výhodou. „Tekuté krmení, které se na farmě používá, tak může být bez problémů transportováno do spodní stáje prostřednictvím tzv. stavebního krčku,“ uvádí Karpeles.
Porodna prasnic vzniklá z původní odchovny mladého dobytka je situovaná vedle přípravny. Je rozvržená do šesti sekcí s centrální chodbou. Týdenní obrat sekcí je 18 prasnic, ale podle ing. Karpelese je možné použít i 14 nebo 21denní cyklus – vše závisí na rozhodnutí zootechnika.
Podlaha v porodně je kompletně zaroštovaná plastovými díly, pod nimiž jsou betonové vany s rourovým svodným systémem kejdy. Protože byla původní stáj dostatečně vysoká (okolo tří metrů), bylo možné vestavět vany na původní podlahu stáje, která se „zvedla“ o 50 cm. „Podhled 220 až 240 cm pro porodnu dostačuje,“ uvádí zástupce společnosti Agrico.
Krmení v porodně je tekuté centrálně řízené počítačem. Výhodou je, že každá prasnice má svůj ventil a nehrozí tudíž nedostatek krmiva pro některou z nich. Sekce jsou vybavené doupaty a výhřevnými deskami pro selata.
Přípravna se skládá ze tří částí a její součástí je také mycí box k dezinfekci březích prasnic při přesunu na porodnu.
Spolu s kanci
Druhá část objektu – bývalá K-174 se po rekonstrukci změnila na stáj pro březí a jalové prasnice. V tzv. eroscentru najdeme 84 míst pro prasnice a také osm kotců pro prasničky (po osmi kusech) a dva pro kance. V této sekci je podlaha částečně zaroštovaná betonovými dílci.
Stáj pro březí prasnice je rozčleněna do 24 kotců po devíti kusech. Podlaha je kompletně zaroštovaná. Krmení je tekuté stejně jako u prasniček, plastová koryta disponují protiokusovými trubkami.
Ventilace ve všech objektech je řešena jako příčná, přívod vzduchu je klapkami a odvod komíny, řízená je automaticky regulační jednotkou.
Kejda z prostoru van je odváděna do jímky o kapacitě 1200 m³, která spolu s podroštovými prostory a předjímkou zaručuje minimální skladovací dobu kejdy šesti měsíců.
