Odborný seminář k rostlinné výrobě, který pravidelně pořádá Českomoravské sdružení organizací ZZN, odpověděl zúčastěným na mnoho otázek. Například i na to, jaký se předpokládá další vývoj na trhu se strategickými surovinami pro výrobu krmiv, vývoj společné zemědělské politiky nebo návrh revize směrnice o kvalitě paliv a směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (ILUC revize).
Rok 2013 byl z hlediska sklizně obilovin rokem dobrým. Celkový průměrný hektarový výnos byl o celou tunu vyšší než v roce 2012, celkem bylo v ČR sklizeno 6,7 milionu tun obilovin, nejvýznamnější nárůst byl u pšenice a vynikají rok byl u řepky.
Celosvětově byla letos vyšší produkce než spotřeba (zejména v pšenici a kukuřici), takže se budou zvyšovat zásoby. Jak se to odrazí v cenách surovin pro krmivářský sektor?
Ing. Zdeněk Kubiska, předseda představenstva ČMSOZZN, se snažil odhadnout vývoj trhu s obilím a dopad na prvovýrobu. „Zemědělci úrodu mají – otázkou je, kdy budou prodávat a za kolik. Množství bude zřejmě dostačující pro všechny segmenty, které jsou na tomto sektoru závislé.
Podle Kubisky je nejvíce ohroženým sektorem chov drůbeže a bude problematický i v dalším roce.
Zatímco v ČR výroba krmiv stagnuje, Rakousko ani Německo postiženy nejsou. Živočišná výroba, a tudíž ani výroba krmných směsí se nepropadá, podobně jako vývoj v celé EU. Např. v Polsku je vývoj daleko překotnější – abnormálně narůstá chov drůbeže a produkty se samozřejmě dostávají na české pulty.
V hektarových výnosech je český farmář v porovnání se sedláky v zahraničí pozadu - viz foto. Tím, že cenově na ha čeští farmáři hodně ztrácí, handicap i přes srovnání dotací bude stále velký.
Měnovou intervencí ČNB se zdražují vstupy u dovozů krmiv, což bude mít také negativní dopad na živočišnou výrobu.
Politika Evropské unie se otáčí jako korouhvička, nejdříve jsme podporovali pěstování energetických plodin a nyní se Evropa snaží od této strategie ustoupit. O tom byl také odborný seminář v hotelu Dvořák v Táboře.
Více najdete v časopise Krmivářství.*
