Seminář na téma Ekonomické dopady optimalizace výživy u skotu uspořádal Výzkumný ústav živočišné výroby za podpory Ministerstva zemědělství při České technologické platformě pro zemědělství. Přednášející se zabývali ve svých prezentacích významem a využitím ukazatele příjmu nad náklady krmiva v praxi při bilanci krmných dávek. Dalšími tématy byly význam stájového prostředí na příjem krmiva a vliv perzistence laktace na výrobu mléka, stejně jako situace v produkci mléka v Evropské unii.
Na semináři přednášeli Ing. Jan Syrůček, Ph.D. (VÚŽV), Ing. Jiří Kostkan (Mikrop Čebín a. s.), Ing. Dana Čítková Ph.D. (ČZU), doc. Ing Mojmír Vacek, CSc. (ČZU) a Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc. (VÚŽV). Ing. Syrůček se ve své prezentaci věnoval ukazateli IOFC, příjmu nad náklady krmiva. Jde o velmi důležitý ukazatel, kterému v praxi ještě není věnována dostatečná pozornost. IOFC je vhodnější oproti klasickému výsledku hospodaření, protože je měřítkem pro hodnocení ekonomické efektivity chovu a v měsíčním hodnocení odhalí ztrátovost a případnou nutnost změny. Mluvil rovněž o bodu zvratu při řízení stáda skotu, který vyjadřuje situaci, kdy jsou náklady rovny výnosům, takže zisk je roven nule.
Ing. Jiří Kostkan ve své přednášce uvedl, že pro zemědělské podniky, pro jejich živočišnou výrobu je důležité znát optimální hodnotu IOFC. Pokud IOFC klesne trvale pod stanovenou nízkou hodnotu je potřeba prověřit řízení krmení a výživy, příjem sušiny dojnicemi, jaké jsou používání suroviny, aditiva a koncentráty. Pokud je IOFC trvale vysoké, znamená to velmi dobré využití krmiva a pak je nutné sledovat trend IOFC. Jestliže začne klesat, je třeba optimalizovat krmné dávku.
Doc. Mojmír Vacek doplnil, že pro dobrý příjem krmiva jsou rozhodující podmínky chovného prostředí, a to zejména omezení tepelného stresu. Důležité je zajistit pohodu zvířat tak, aby se prodloužila doba ležení, omezilo se kulhání a zvýšil se příjem krmiva. Stejně významné je mít vždy pro dojnice plný žlab vhodného krmiva. Tím, že se zlepší chovné prostředí, dá se očekávat po zvýšení příjmu krmiva i vyšší dojivost, snížení projevů negativní energetické bilance, zlepšení ukazatelů reprodukce a lepší zdravotní stav zvířat. Důsledkem budou nižší náklady na obměnu stáda i tržby za chovné jalovice.
Ing. Dana Čítková se věnovala otázkám délky mezidobí. S jeho prodloužení naroste počet neproduktivních dní, klesne průměrný denní nádoje, odchová se méně jalovic na obnovu stáda a zvýší se náklady na litr mléka. Přesto může být prodloužení mezidobí za určitých podmínek rentabilní a o jeho délce se nesmí nerozhodovat plošně, ale s ohledem na individuální stav a užitkovost dojnice.*
Podrobněji v časopisu Náš chov 7/2018 a týdeníku Zemědělec.
