Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves ve spolupráci s ministerstvem zemědělství, Vědeckým výborem výživy zvířat a Komisí výživy odboru živočišné výroby ČAZV uspořádal ve středu pětadvacátého září konferenci na téma aktuální poznatky ve výživě a zdraví zvířat a bezpečnosti produktů 2019. Společným tématem všech přednášek bylo využití lupiny ve výživě zvířat a její vliv na kvalitu produktů.
Jako první vystoupil se svou prezentací zástupce Ministerstva zemědělství Ing. Petr Beneš a mluvil o cizorodých látkách v krmivech a jejich zjišťování ze strany ÚKZÚZ a SVS.
Druhou přednášku si připravila Ing. Radmila Dostálová (Agritec Plant Research, s. r. o., Šumperk) a mluvila o perspektivách pěstování a využití luskovin u nás. Doplnila, že nejrozšířenější z nich je sója, která se celosvětově pěstuje na ploše 120 milionů ha s roční produkcí více než 230 milionů tun. Druhá nejrozšířenější luskovina je fazol, třetí cizrna, dále bob. Lupiny se pěstuje nejvíce v Austrálii, Německu a Polsku. Podle výsledků domácích i zahraničních prací je možné nahradit dováženo sóju ve směsích pro monogastry nahradit domácími luskovinami (hrách, lupina, bob).
O zdravotním stavu luskovin a možnostech jejich ochrany mluvila Ing. Eliška Ondráčková (Agritec Plant Research, s. r. o., Šumperk). Důležitými faktory ovlivňujícími výskyt chorob jsou kvalita osiva, kvalita půdy, hloubka setí, hustota porostu, hnojení a agrotechnika. Přednášející popisovala jednotlivé možné choroby luskovin (strupovitost, antrakóza, peronospora, padlí hrachové, plíseň šedá) a jejich prevenci a ošetření.
Dalších dvou prezentací se ujala prof. Ing. Eva Straková, Ph.D. (VFU Brno) a popsala výsledky projektů NAZV MZe týkající se produkce zelené hmoty a semene u vybraných odrůd lupiny bílé (Amiga, Dieta, Zulika) a dodala, že lupinová semena jsou pro výživu zvířat významným zdrojem nejen hrubého proteinu, ale i aminokyselin. Nejvíce zastoupenou aminokyselinou je arginin a limitující je metionin. Jako perspektivní odrůda se po testech jevila odrůda Zulika. Má vysoké hektarové výnosy, má v semeni nejvíce hrubého proteinu a aminokyselin.
Ekonomický efekt podávání krmných směsí s obsahem lupinového šrotu u drůbeže. Krmnou směs testovali ve velkých chovech drůbeže a do KS přidávali 5%, 13% a 16% lupinového šrotu. V roce 2015 se testovaly čtyři turnusy a v testu s lupinou bylo 240 000 kuřat (kontrola 2285 000), roku 2016 v pěti turnusech to bylo 273 000 kuřat (kontrola 287 000) a v roce 2018 bylo v šesti turnusech 339 00 kuřat (347 000). Celkem testem s lupinou prošlo 852 000 kuřat (kontrola 862000). Výsledný ekonomický efekt při zařazení lupiny bílé ve směsích pro brojlery BR1 – BR3 při započítání vyšší jatečné hmotnosti kuřat, nižší spotřebě krmiva nižším úhynu, ale dražších KS byl celkový přínos (roky 2015, 2016 a 2018) za turnus 126 238 Kč a za rok potom 883 665 Kč.
Poslední přednášku o krmení brojlerových králíků doplňkem lupinových zrn si připravil doc. Ing. Zdeněk Volek, Ph.D. Přednášející dospěl k závěru, že lupinu bílou lze doporučit pro krmné směsi králíků s cílem podpory dostupnosti mateřského mléka pro králíčata zvýšením jeho kvality i množství a také kvality masa, ale i zvýšením rezistence vykrmovaných králíků k patologickým problémům trávicího traktu.*
Podrobněji v časopisu Náš chov 11/2019 a týdeníku Zemědělec.
