Ve dnech 13–16. srpna 2019 se v Brně konal 18. mezinárodní symposium Konzervace objemných krmiv. Více než 170 účastníků z 18 států se sešlo na Vysokém učení technickém v Brně, Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií. Během tří dnů konference proběhlo sedm plenárních zasedání a dvacet přednášek. Připraveno bylo pětatřicet posterů.
Sympozium za pomoci sponzorů pořádali NutriVet, Pohořelice, Mendelova univerzita v Brně, Brno, Národné poľnohospodárske a potravinárske centrum Nitra, Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves, Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně.
Ve čtvrtek 15. srpna na sympoziu přednášeli Marketta Rinne z Finska, specialistka na výživu dojnic, hodnocení krmiva jejich konzervaci. V přednášce se zabývala hodnocením dusíkatých látek v silážích v souvislosti s managementem sklizně a konzervace.
Keith Bolton z Texasu uvedl několik příkladů nehod, které se staly při silážování nebo odběru siláže při krmení. Věnoval se prevenci takových nehod, které jsou velmi často smrtelné. Řekl, že taková silážní nehoda může nastat kdekoli a kdykoli v jakémkoli vaku nebo žlabu hromádce ve zlomku času a bez varování.
Luděk Štůrala přednášel o hrubém proteinu v silážích a podílu nedegradovatelných dusíkatých látek (RUP). Mluvil také o aminokyselinách a o tom, kolik se jich ze siláže dostane do bachoru a do střev a jak se limity aminokyselin kalkulují.
Nishino Naoki z Japonska popisoval experiment a výskyt jednotlivých kmenů mikroorganismů v mikrobiomu z různých segmentů střev a z tráveniny u koz, které byly krmeny kukuřičnou siláží.
Josef Illek se ve své prezentaci věnoval otázce, jak minimalizovat počet klostridií v silážované hmotě a popsal, jak nebezpečné pro zdraví, mléčnou užitkovost a plodnost dojnic jsou.
O historii, současném využití a také budoucnosti blízké infračervené spektroskopii přednášel Ladislav Menšík. Milan Kroulík se věnoval metodám precizního zemědělství v rostlinné produkci. Zmínil se o elektronickém nosu a multivariační analýze dat. Pomocí nových metod se dá odhadnout správná doba sklizně a také průběh fermentace siláží.
O metodách využitelných v precizním zemědělství mluvil host z Maďarska George Bazar. Snahou vědeckého týmu je využít technologii elektronického nosu tak, že se odebírají vzorky siláží a jejich složení se určí v laboratoři, aby se technologie optimálně kalibrovala.
O dronech s multispektrálními kamerami a jejich využití v zemědělství přednášel Jiří Janoušek a uvedl několik zajímavých příkladů.
Využití bolusů s měřením pH bachoru komentoval Radko Loučka. Popsal metodu jako jednu z možností, jak kontinuálně měřit změny bachorového pH během dne a zaznamenat kvalitu krmení vysokoužitkových dojnic.
Podrobněji v časopisech Náš chov a Krmivářství a týdeníku Zemědělec.
