Seminář o historii výživy hospodářských zvířat za posledních padesát let s výhledy do budoucna byl uspořádán firmou Nutratech v Brně v kongresovém centru hotelu Continental. Součástí programu bylo i promítání filmu o pobytu Ing. Šiskeho v Ghaně padesát let po tom, co tam žil jako malý chlapec a také autogramiáda knihy na podobné téma.
Přednášku na téma výživy zvířat v šedesátých letech i v současnosti si připravil prof. Ing. Ladislav Zeman, DrSc. Řekl mimo jiné, že po roce 1960 se u prasat většina experimentů soustředila na tvorbu kompletních směsí, a to i na požadavek tehdejšího oborového podniku Velkovýkrmny. Byly vytvořeny celostátně platné receptury pro prasata. Experimenty ve stájích tehdejšího výzkumného ústavu krmivářského a pozdějšího Výzkumného ústavu výživy zvířat v Pohořelicích ovlivnily chov prasat v celém Československu. Přednášející zavzpomínal na experimentální receptury pro výkrm prasat (A1 od 15 do 25 kg, A2 od 25 do 50 kg, A3 od 50 do 75 kg a A4 od 75 kg hmotnosti do porážky). Přitom názvy směsí (které se běžně používaly dále) vznikly tak, že těmito písmeny byly označeny kotce s prasaty, kterým byla krmena směs A, další řadě B atd., stáj byla určena pro 96 zvířat. Výzkum se podařilo dokončit kolem roku 1975. U krav, resp. skotu se většina experimentů zaměřila na tvorbu typové krmené dávky. Od začátku se stanovovaly vzorové krmné dávky a na ministerstvo zemědělství bylo pozváno mnoho odborníků, kteří tam zpracovávali koncepce krmivové základny pro kraje, okresy a podniky. Na začátku sedmdesátých let byl již založen krmivářský průmysl a pro každý okres se stanovila jedna výrobna krmných směsí. Zpočátku se také vyráběly doplňkové směsi k objemným krmivům pro prasata, skot a ovce. Jedním z nápadů testovaných v Pohořelicích bylo zlepšení kvality vaječné skořápky, a tedy i líhnivosti pomocí organických minerálních látek, využití probiotik, prebiotik ve výživě a zlepšení trávení u prasat, drůbeže i telat. Prof. Zeman se vrátil ve své přednášce k současnosti v otázce, jak to bude s výrobou dostatečného množství potravin pro stoupající počet lidí. Buducnost výživy a krmení vidí v přesnějším normování živin pro zvířata. Problémem může být genetických pokrok. Dodal, že před patnácti lety se s Ing. Šiškem zúčastnili panelové diskuse, kde se řešilo, zda mohou prasnice dosáhnout užitkovosti 30 selat na prasnici a rok a bylo řečeno, že toho nelze dosáhnout, protože nejlepší chovatel v Británii dosáhl u 70 prasnic užitkovosti 28,3 selat/rok/prasnici, a to se prý bude těžko překonávat. V roce 2017 byly takové podniky, jejichž prasnice díky pokroku v genetice mají užitkovost blízkou 40 selatům/rok. Výzkumníci by taková zvířata měli mít k dispozici, aby po pokusech mohli určit, jak je krmit. Dále se prof. Zeman zmínil o nejčerstvějších novinkách používaných pro zlepšení výživy zvířat.
Dalším bodem programu bylo promítání filmu V Ghaně po padesáti letech pro desítky účastníků semináře a později autogramiáda stejnojmenné knihy Ing. Vladimíra Šiskeho.CSc.
