19.04.2021 | 02:04
Autor:
Kategorie:

Místo Ukrajince dojí Němec

Rodinná farma Bártovi a Rezkovi ve Zboží na Vysočině funguje už bezmála třicet let. Všechno šlape, jak má, zdejší holštýnky jsou zdravé, plodné a dojí. Přesto nedávno nastal bod zlomu, kdy se farmáři rozhodovali, jestli s chovatelstvím neskončit – především kvůli značné pracovní náročnosti procesu dojení, které měla na starosti v podstatě jen Ludmila Bártová. Řešení v podobě pomocníka z východní Evropy se rodině nezamlouvalo, mnohem lepší se jim zdálo „zaměstnání“ umělé inteligence. A nelitují.

Jak říká Josef Bárta starší, hned po sametové revoluci využili se švagrem Františkem Rezkem příležitosti a zkušeností z práce v družstvu, a rozhodli se spolu s rodinami soukromě hospodařit, tenkrát na pár hektarech zemědělské půdy a s 12 kravami plemene „vesnická směs“ doma na dvoře. Po několika letech se rodina pustila do stavby nové volné stáje s dojírnou Westfalia pro čtyři plemenice. Následující rok se podařilo dovézt deset holštýnských vysokobřezích jalovic z Německa, dnes je ve stavu necelá padesátka krav s užitkovostí okolo 10 500 litrů za rok.

Farmáři jsou ve svém podnikání omezeni prostorem, a to jak z hlediska stáje, tak z hlediska prostoru pro dojení. Proto první požadavek na robota zněl, že musí být kompaktní. Společnost Kamír a Co spol. s r. o. navrhla Bártovým dojicí robot GEA Monobox, který nároky na minimální prostor splňoval. Jak komentuje Ludmila Bártová, Monobox je přesvědčil nejen svými rozměry, ale především jednoduchostí provozu. „Je velmi rychlý, dokáže nasadit dojicí stroj do dvaceti sekund od okamžiku, kdy si kráva stoupne do boxu. Díky tomu, že všechny pracovní operace před, během i po dojení vykonává při jednom nasazení, jsou plemenice podojené velmi rychle a bez zbytečného stresu, které mnohdy způsobuje několikanásobné nasazování a sundávání strukových násadců. Také si myslím, že vemena, krávy i okolí jsou čistější než při používání mycích kartáčků,“ konstatuje chovatelka.

Syn Josef dodává další přednost: „Jednoduché je i ovládání jak na dotykové obrazovce přímo u robota, tak na jakémkoliv dalším zařízení, například na stolním počítači či mobilním telefonu. Zároveň se na počítači či mobilu zobrazuje jednoduchý přehled stáda i jednotlivých dojnic jak z hlediska užitkovosti, tak reprodukce i zdravotního stavu.“ Další člen rodinné farmy Jaroslav Rezek upozorňuje na snadný přístup k robotu. „Díky tomu, že je zapuštěný v jámě po dojírně, se dá mnohem snáze čistit a provádět další nezbytné úkony,“ říká.

Také kvalitu bílého zlata si robot pečlivě hlídá. Mléko může putovat třemi cestami, do tanku s objemem 1700 litrů, do samostatné nádoby buď jako mlezivo pro telata, nebo nestandardní mléko, a do odpadu ve směsi s čisticími prostředky z proplachů. Výhodou je rozlišení jednotlivých struků, například pokud je jeden z nich postižen zánětem a ostatní jsou zdravé, nepřijde chovatel o tři čtvrtiny mléka konkrétní dojnice.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down