Společnost VVS Verměřovice uspořádala sérii jarních seminářů Siláže 2015 s přednáškami o správné výrobě objemných krmiv, principech silážování, a to hlavně z pohledu dojnic a také o zásadách prevence a terapie onemocnění paznehtů a končetin krav.
Po úvodních slovech Ing. Jiřího Burdycha (VVS) se první přednášky ujal Ing. Miroslav Kozák. Tématem jeho prezentace byla efektivní výroba objemných krmiv z pohledu krávy. Řekl, že pro dosažení optimálního cíle je nezbytný správný management plodiny na poli, management sklizně a management silážního prostoru, tedy technologie „tří M“.
Klíčem ke správnému silážování je rychle snížit hodnotu pH ke 4, což zaručuje inhibici nežádoucích bakterií. Musí být splněny tři základní podmínky, a to dostatek zkvasitelných cukrů, přítomnost bakterií mléčného kvašení a udržení anaerobních podmínek. Silážovaná hmota musí být nařezána a důkladně utlačena.
Miroslav Kozák mimo jiné uvedl, že u siláží trav bývají celkové ztráty sušiny zhruba 25 % (v rozmezí 10 až 70 %) u siláží kukuřice to bývá asi 22 % (8 až 60 %).
Fermentační proces má čtyři fáze, a to fázi anaerobní, fermentační, stabilizační a aerobní (při zkrmování).
Na průběh a stabilitu fermentačního procesu má vliv podíl sušiny v silážované hmotě. Sušina ovlivňuje kvalitu siláží a tu zlepšuje zavadání píce a jeho rychlost. Rychlým zavadáním omezíme ztráty živin prodýcháním, takže doba zavadání by neměla být delší než 24–36 hodin.
Dlouhá doba zavadání vede ke kontaminaci hnilobnými bakteriemi a klostridiemi.
Mezi nežádoucí mikroorganismy patří enterobakterie, které způsobují rozklad bílkovin na amoniak a biogenní aminy, což způsobuje velké ztráty živin a navíc amoniak a biogenní aminy mají negativní vliv na zdravotní stav dojnice. Nejškodlivější mikroorganismy jsou především z půdy. Spotřebovávají cukry, dusíkaté látky a kyselinu mléčnou a vytváří kyselinu máselnou. U siláží s vysokou sušinou, špatném udusání nebo po otevření siláže vznikají plísně, které produkují mykotoxiny s negativním důsledkem na zdravotní stav dojnic.*
Podrobněji v týdeníku Zemědělec a časopisu Krmivářství.
