Jednu z přednášek na 18. mezinárodním sympoziu o konzervaci objemných krmiv si připravil Keith Bolsen z Texasu, zakladatel nadace o bezpečnosti siláží (Silage Safety Foundation). Ve své prezentaci uvedl několik příkladů nehod, které se staly při silážování nebo odběru siláže při krmení. Věnoval se jejich prevenci a řekl, že taková pohroma může nastat kdekoli a kdykoliv na jakémkoli místě ve zlomku času a bez varování.
V úvodu přednášky řekl, že je nezbytné si uvědomit možná rizika. Nebezpečí totiž ne vždy ovlivňuje osobu, která je vytvořila, ale může ovlivnit kohokoliv. Nehody jsou způsobeny nebezpečným chováním nebo stavem siláže v důsledku jednání lidí (když například stojí příliš blízko rotujícím hřídelem frézy, blízko čela silážní plochy při plnění žlabu nebo odebírání krmiva nebo přemísťování sklízecí řezačky nebo frézy bez kontroly situace na silážované hmotě, a když nedá svůj čin najevo např. troubením). Další chybou je vstup do žlabu během jeho plnění, aniž by o tom věděl traktorista, který siláž dusá. Dobré je nosit kontrastní bezpečnostní vestu. Proto je velmi důležité vytvořit jakéhosi průvodce silážováním a pravidelně školit tým, který bude silážovat o managementu a bezpečnosti této práce. Keith Bolsen doplnil, že úrazy, a to často smrtelné se stávají při pádu z výšky ze siláže, při manipulaci se strojem nebo zařízením a také zavalením sesypané siláže.
Přednášející dále popisoval odstrašující příklady úrazů.
V roce 2013 pracoval syn s otcem na siláži. Syn dělal svou práci se zátěžovými pytli a otec tahal folii. Syn slyšel otce křičet a uviděl, jak že spadl dolů na beton z výšky pětimetrů. Než přijela záchranka, otec zemřel.
V roce 2018 zemřel dvacetiletý zaměstnanec farmy v Německu, který pracoval u siláže a ta ho zavalila. V roce 2014 zemřel v Novém Mexiku další muž, jenž odebíral vzorky siláže, poté, co ho zavalilo 15 tun siláže a dostali ho ven až za tři hodiny. Zemřel na mechanickou asfyxii. Již v roce 1999 spadlo na jiného farmáře ve Wisconsinu šest tun senáže. Byl z ní vytažen během několika minut, ale došlo k poranění šestého obratle páteře a farmář skončil na vozíku. Farmář v Minnesotě šel v roce 2000 odebírat krmivo pro krávy ze siláže vysoké 4–4,5 metru, když ho zavalila. Naštěstí v tu chvíli šel okolo jeho bratr a vytáhl ho. Farmář nehodu přežil a plně se zotavil, ale dodnes má špatné sny.
Keith Bolsen uvedl několik zásad, které je nezbytné pro bezpečnost dodržet. Nikdy nedělejte siláže vyšší než 3–3,5 m, k siláži nesmí chodit lidé samotní a a nikdy nestůjte u siláže blíž než je trojnásobek její výšky, nikdy neparkujte frézu nebo vykusovač blízko siláže. Vršek čela siláže je velmi nestabilní, dávejte si pozor. Nikdy nechoďte nahoře po kraji siláže a hlavně si nikdy nemyslete, že pád tun siláže se vás netýká a nemůže se vám nic stát.*
Podrobněji v časopisu Krmivářství a týdeníku Zemědělec.
