Společnost VVS Verměřovice uspořádala v týdnu od 11. do 15. února sérii seminářů s tématikou výroby objemných krmiv a řízení stáda dojnic. Přednášek se ujali Ing. Radko Loučka z VÚŽV Uhříněves a MVDr. Ondřej Bečvář.
V úvodní přednášce se zástupce pořádající firmy Ing. Jiří Burdych, MBA zmínil o současné situaci v chovu dojnic a produkci mléka. V roce 2012 byl počet dojnic u nás asi 369 tisíc a tržní produkce mléka 2554,7 milionů litrů mléka s průměrnou cenou 7,67 Kč za litr. O rentabilitě chovu dojnic rozhoduje zejména množství prodaného mléka a na efektivnost jeho výroby má velký vliv kvality a cena objemných krmiv. Ceny siláží, jak uvedl Ing. Burdych, kolísají od 430 do 1100 Kč za tunu a u senáže je to 550 až 1170 Kč za tunu. Proto jsou semináře zaměřeny mimo jiné na výrobu objemných krmiv.
Tématem přednášky Ing. Loučky bylo jak vyrobit kvalitní objemná krmiva. Důležité je vždy pro danou plodinu zvolit vhodnou technologii a dobu sklizně a také použitá aditiva. Správná technologie znamená dobré udusání silážované hmoty a její zakrytí, aby byla izolovaná proti vnikání vzduchu. Pro zatížení folie na silážním žlabu se používají zátěžové pytle. Ty se pokládají v nepřerušené řadě po celém obvodu silážního žlabu, v příčných pásech uvnitř a v místě překrývání folií nejlépe ve dvou řadách.
Silážní přípravek je třeba vybírat podle druhu a stavu silážovaného materiálu, podle počasí v době sklizně a plnění žlabu, kvality řezanky a způsobu konzervace. Aditiva se vybírají podle specifických vlastností i toho, jak je přípravek distribuován a samozřejmě na základě ceny. Ale tu je třeba posoudit vzhledem k účinnosti preparátu.
Ing. Loučka dodal, že ale žádný silážní přípravek nemůže nahradit správnou praxi.
Zásadní je návratnost vynaložených prostředků, takže pokud nebude silážní přípravek účinný, bude i jeho nízká cena až příliš vysoká.
Na začátku své prezentace o efektivních opatřeních v managementu chovu dojnic se MVDr. Bečvář zaměřil na řízení reprodukce ve stádě dojnic. Výsledkem úspěšného managementu reprodukce je březí kráva v době zaprahování. Podmínkou pro dosažení optimálního výsledku je správná detekce říje a inseminace, vysoké procento zabřezávání krav a také udržení březosti. Bohužel systémy vizuální detekce nefungují, neboť průměrná délka říje u holštýnských dojnic je skotu je pouze sedm hodin, a to vyžaduje jejich kontrolu 3–4 krát denně po v intervalech 6–8 hodin. Aby zevní projevy říje byly intenzivní, musí se zajistit dobrá výživa, vynikající pohodlí krav ve stáji, zvířata musí mít kvalitní a zdravé paznehty, detekce říje musí být konzistentní a přesná s citem pro detail. Protože tyto požadavky nejsou vždy správně plněny, využívá se synchronizace říje a ovulace a časovaná inseminace.
Při používání synchronizačních protokolů odpadne denní detekce říje a denní inseminace se přesouvá na jeden den v týdnu Při tomto systému se zvyšuje procento detekce říje, nesnižuje se procento zabřezávání a zvyšuje se procento březosti.
Více si přečtete v týdeníku Zemědělec a časopisech Náš chov a Krmivářství.
