Společnost Farmet a. s. uspořádala zhruba v polovině května (19. 5. 2015) konferenci s názvem Tepelné zpracování krmiv. Spolupořadateli konference byly AgroDigest s. r. o., Pohořelice a Mendelova univerzita v Brně. Cílem konference určené odborné veřejnosti, krmivářům a výrobcům i provozovatelům krmivářských linek bylo probrat problematiku výroby extrudovaných krmiv a krmení hospodářských zvířat a ryb.
Program konference byl zahájen v sídle firmy v České Skalici a přednášky potom probíhaly nedaleko – v sále muzea Boženy Němcové.
Přítomné účastníky přivítal generální ředitel společnosti Farmet a. s. , a předseda představenstva společnosti Ing. Karel Žďárský. Mimo jiné řekl, že posláním společnosti je hledat, objevovat a poskytovat zákazníkům na celém světě ty nejefektivnější komplexní postupy a řešení technologických operací v oboru a přinášet tak zákazníkům rychlou návratnost investic a zisk. Přitom ovšem klást důraz na úspory energií a ochranu životního prostředí. Posláním společnosti je také samozřejmě vyvíjet, vyrábět a dodávat stroje a technologie pro profesionální použití i v těch nejnáročnějších podmínkách.
Programem konference provázel Ing. Jiří Hanuš, Ph.D., který také na závěr dne provedl zájemce provozem firmy a pracovištěm jejího vývoje.
První přednášku si připravil prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc., (Mendelova univerzita v Brně) a jejím tématem byl využití tepelně upravených krmiv u drůbeže. Ve své prezentaci se také zmínil např. o indikátorech tepelného ošetření krmiva, kterými mohou být aktivita ureáz, index disperzibility proteinu (0,96), aktivita trypsin inhibitorů (0,99), rozpustnost proteinu v 0,2 % roztoku KOH (0,78). Přijatelný index aktivity ureázy se může pohybovat v rozmezí od 0,4 do 0,05. Vyšší hodnota než 0,4 indikuje nedostatečné zahřátí krmiva a hodnota blížící se nule naopak přehřátí vedoucí k degradaci lyzinu.
Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc., dr. h. c., (Mendelova univerzita v Brně) přednášel o extrudovaných krmivech ve výživě prasat. Uvedl například, že krmení extrudovaných krmivem se vyplatí zejména v kategorii selat, v podílu 30–35 % všech krmiv by mělo by být upraveno extruzí, nebo 72 % z podílu krmiv hydrotermicky. Pro kojící prasnice by mohlo být upraveno extruzí asi 20 % krmiv.
Dr. Ing. Jiří Třináctý (AgroDigest s. r. o.) se zabýval využitím těchto krmiv ve výživě přežvýkavců. V úvodu popsal metabolismus dusíkatých látek u přežvýkavců a také uvedl výsledky experimentů se zkrmováním tepelně upravených řepkových expelerů dojnicím ve Finsku a Kanadě, extrudované plnotučné sóji a extrudovaného sójového šrotu dojnicím např. v USA a popsal nové trendy v tepelné úpravě krmiv (společnosti Farmet).
Doc. RNDr. Zdeněk Adámek, CSc., (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod) představil příklady toho, jak se dají extrudovaná krmiva využít pro výživu ryb. Popsal specifika výroby extrudovaných krmiv pro ryby, kdy se využívá teploty vyšší než 100 oC po dobu kratší než jedna minuta, při použití vlhké extruze má směs vlhkost 10–45 %, obsah vody je pak 4–8 %, upravuje se specifická hmotnost krmiva, aby se buď potápělo nebo udrželo na hladině (podle druhu ryb) a pro krevety a další vodní živočichy by se měly vyrábět nesmáčivé granule.
Před exkurzí do provozu společnosti shrnul Ing. Jiří Hanuš, Ph.D., (Farmet, a. s.), možnosti zvýšení kvality výlisků pro krmivářství pomocí mechanické a tepelné úpravy a vyčíslil také náklady na extruzi. *
Podrobněji v týdeníku Zemědělec a časopisu Krmivářství 4/2015.
