Výživa hospodářských zvířat dnes stojí na rozborech krmiv. Ty musí být adekvátně přesné, včas provedené, a za přiměřenou cenu. Jaké jsou současné požadavky na zemědělskou laboratoř? Jaká je kvalita objemných krmiv z loňského roku? Na dotazy odpovídal ředitel Zemědělské oblastní laboratoře v Postoloprtech a jednatel ZKULAB, s. r. o. Jiří Malý a Ing. Šárka Čížková, specialistka na výživu přežvýkavců.
Jak můžete charakterizovat vaši činnost a kdo jsou vaši zákazníci?
JM: Jsme laboratoř zabývající se rozbory převážně pro zemědělskou prvovýrobu. Ta vznikla z původní zemědělské laboratoře Žatec při ACHP v roce 1992. Svou činnost jsme postupně rozšířili na velkou část Čech jako důsledek postupného zániku oblastních laboratoří. V roce 2011 se zemědělská laboratoř propojila s bývalou Zkušební laboratoří krmiv v Žatci – nyní ZKULAB, s. r. o.
ŠČ: Našimi nejčastějšími zákazníky jsou z 90 % zemědělští prvovýrobci. Pro rostlinnou výrobu děláme rozbory půd, rostlin, těžkých kovů v ovoci a zelenině, dále rozbory hnojiv a vod. Část rozborů je pro majitele bioplynových stanic. Pro živočišnou výrobu zajišťujeme rozbory krmiv, děláme jednotlivá stanovení nebo celkové rozbory zahrnující více analýz s výživářským doporučením. Děláme také rozbory pro výrobce krmných směsí, z nichž je část výrobců petfood.
JM: Ačkoli jsme občas osloveni různými společnostmi a zájmovými skupinami, striktně se bráníme jakékoli obchodní aktivitě nad rámec služeb laboratoře. Téměř pro celý sortiment analýz máme akreditaci ČIA.
Jaký je objem vaší práce?
ŠČ: Ročně analyzujeme cca 25 000 vzorků, z toho je asi 10 tisíc rozborů půd, 6 tisíc listových analýz a 3000 vzorků krmiv. Zbytek tvoří analýzy pro bioplynové stanice, pro pěstitele ovoce, zeleniny apod. Firma působí převážně v regionu severních, západních a středních Čech. V terénu máme osm pracovníků, kteří zemědělské podniky pravidelně navštěvují a odebírají dohodnuté vzorky. Existuje také možnost vlastního odběru vzorků zákazníkem, převážně je však využívána naše služba. Speciálně na odběru vzorku totiž závisí výsledek celé práce.
JM: Zakládáme si na správnosti a přesnosti. Jsme akreditovaná laboratoř. Existují sice levnější analytické metody, např. využívající metodu NIR, ale ty jsou vhodné spíše pro jednosložková krmiva, kontrolu homogenity krmiva na jámě, krmné dávky s omezeným počtem parametrů apod. My dokážeme zajistit objektivní odběr vzorků a cenově i časově přijatelné klasické analýzy, což si naši zákazníci uvědomují a také to oceňují.
ŠČ: Po odběru vzorku krmiva na celkový rozbor probíhá jeho zpravování a analýza. Do pěti pracovních dnů garantujeme odeslání výsledků. Výsledný protokol je zpracován v krmivářském programu a obsahuje i slovní hodnocení a zařazení do tříd. Jako určitý bonus za cenu rozboru mohu pro zákazníky vypracovat výpočet krmných dávek.
Takže nenabízíte žádnou obchodní činnost?
ŠČ: Nikoli, žádné produkty neprodáváme. Jak potřebnou živinu zákazník do krmiva nebo v případě rozborů pro rostlinnou výrobu do půdy dodá, už je pouze na něm.
ŠČ: V poslední době roste potřeba analyzovat mykotoxiny v krmivech. Z nich stanovujeme DON, T2-toxin, zearalenon, případně ochratoxin. Zejména rok 2014 byl na tyto toxiny bohatý, neboť deště v době sklizně zapříčinily rozvoj fusarií. Ne vždy je plíseň viditelná, platí však,že plíseň produkuje mykotoxiny, když je stresovaná.
Máte tedy celkový přehled o kvalitě krmiv?
ŠČ: V loňském roce se například vlivem nadprůměrně vysokých teplot v letním období špatně vyvinuly klasy u kukuřic, a tudíž mají kukuřičné siláže menší obsah škrobu. Krmiváři tak musejí dorovnávat nedostatek energie z jiných zdrojů. Tuto záležitost je třeba řešit včas, nikoli až na začátku zkrmování jámy nebo vaku.
Problém byl na straně zajištění optimálních podmínek pro konzervaci, neboť sušší hmota se hůře dusá a dochází k vyšší oxidaci. Celkově lze ale rok 2015 hodnotit jako pro zemědělce velice úspěšný, zejména pro pěstitele ozimé řepky a obilnin. O něco hůře dopadla již zmíněná kukuřice, slunečnice a cukrovka pro nedostatek srážek a vysoké teploty.
