Vitamíny jsou významné a esenciální složky nezbytné pro život a zdraví zvířat, ovlivňující řadu důležitých metabolických procesů. Vitaminy plní v živočišném organismu četné bioregulační funkce a jsou proto zcela nepostradatelné pro zdárný průběh životně důležitých funkcí. Předkládáme některé souvislosti vyplývající z monitoringu beta-karotenu v objemných krmivech.
Zvířata jsou závislá na optimálním zásobení vitaminy v krmných dávkách (krmných směsích), neboť je zpravidla, až na výjimky, nedokážou ve vlastním těle syntetizovat. Obsah vitaminů v krmivech (krmných dávkách) tak sehrává dvojí úlohu – jednak fyziologicko–zdravotní, ale také slouží jako citlivý indikátor kvality krmiv. Mnohé vitaminy tak mají souvislost nejen s celkovou nutriční kvalitou krmiva, či krmné dávky, ale také s jejich změnami v průběhu sklizně, ošetření a skladování. Vitamíny jsou rozděleny podle své rozpustnosti do skupiny ve vodě rozpustných a rozpustné v tucích.
Úloha vitaminů ve výživě zvířat
Vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E K) jsou velmi důležité zejména pro přežvýkavce a jsou dodávány v krmivech (krmných směsích). Zatímco vitaminy rozpustné ve vodě (zejména skupiny B) jsou z velké části syntetizovány v bachoru. Většina objemných i jadrných krmiv, včetně konzervovaných objemných krmiv, je zpravidla na vitaminy chudá. Z toho důvodu jsou vitaminy ve větší míře saturovány v minerálně-vitaminových doplňcích (premixech). Přírodní vitamin A a aktivní forma vitamínu D se vyskytují pouze v živočišných produktech, jako jsou játra, mléko, rybí tuk, vaječný žloutek. V organismu zvířat, zejména přežvýkavců, může vitamin A vznikat i transformací z provitaminu A (beta–karotenu), který je bohatě zastoupen v zelených rostlinách. Lze předpokládat, že obsah vitaminů E a D s ohledem k podobným fyzikálně chemickým vlastnostem spolu s beta–karotenem bude u krmiv těsně souviset se šetrností konzervace, zejména s rychlostí zavadání (sušení), skladovacími podmínkami a dobou skladování. Vitaminy rozpustné ve vodě (zejména vitaminy skupiny B a vitamin C) mohou být u přežvýkavců syntetizovány bachorovou mikroflórou. Proto vitaminová výživa u přežvýkavců je ve větší míře zajišťována přirozenými zdroji, tj. kvalitními objemnými krmivy. Z toho důvodu je nezbytné, aby kvalita konzervovaných krmiv byla co nejvyšší, resp. konzervace byla co nejšetrnější.
Výživná hodnota krmiv i požadavky (denní krmné normy) jsou u jednotlivých druhů zvířat ve vazbě na jejich užitkovosti dobře známy a jsou neustále zpřesňovány na základě nových fyziologických poznatků.
Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc.,
MVDr. Ing. Jan Dvořáček*;
doc. Dr. Ing. Zdeněk Havlíček;
prof. dr. inž. Katarzyna Szwedziak**
Mendelova univerzita v Brně;
*Sdružení odborných služeb Skalice n. Svitavou, s. r. o.
** Uniwersytet przyrodniczy we Wrocławiu
Celý článek nejdete v Našem chovu 9/2023.
