Vláknina ve výživě koní

Výživa představuje jeden z hlavních pilířů zdraví a welfare koní. Z hlediska fyziologie trávicího traktu je organismus koně přizpůsoben k přijímání a trávení velkého množství vlákniny rozložené do mnoha malých dávek v průběhu celého dne.

Moderní způsoby ustájení a krmení často vedou k redukci příjmu vlákniny a zvýšení podílu koncentrovaných krmiv s vysokým obsahem škrobu. Tento posun má zásadní dopad na fyziologii trávicího traktu, mikrobiální rovnováhu, hormonální stabilitu, zdraví a chování koní. Výzkumy potvrzují, že vláknina je po vodě druhou nejdůležitější složkou krmné dávky a její nedostatek má vážné zdravotní i behaviorální důsledky.

Vláknina a její význam

Vláknina představuje nestravitelnou, ale fermentovatelnou složku rostlinného materiálu, kterou tvoří zejména celulóza, hemicelulóza, lignin a pektiny. Tyto látky nejsou štěpeny enzymy v tenkém střevě, ale jsou rozkládány symbiotickou mikroflórou v slepém a tlustém střevě koně.

Hlavními zdroji vlákniny ve výživě koní jsou:

• čerstvá pastva,
• seno (trávy, vojtěška, jeteloviny),
• senáž a siláž z travních porostů,
• sláma (zejména pšeničná),
• vedlejší produkty jako například řízky z cukrové řepy nebo otruby.

Obsah vlákniny v krmivu závisí na stádiu zralosti rostlin a podmínkách sklizně. Čím starší rostlina, tím vyšší obsah lignifikované vlákniny a nižší stravitelnost.

Důsledky nedostatku vlákniny

Nedostatek vlákniny má přímý dopad na trávicí a celkové zdraví:

• zvýšené riziko žaludečních vředů,
• častější výskyt kolik a acidóz,
• nestabilita střevní mikroflóry a zhoršené vstřebávání živin,
• pokles fyzické výkonnosti a imunity.

Zvýšená frustrace, stres a stereotypní chování jsou dalším přímým důsledkem omezení přirozené potřeby koně trávit většinu dne pastvou nebo žvýkáním. Jedná se například o

• okusování,
• olizování a pojídání podestýlky,
• agresivní nebo apatické chování,
• snížení sociální tolerance ve stádě.

Behaviorální problémy často vedou ke zraněním, horší ovladatelnosti a zhoršení sportovní výkonnosti.

Analýzy v chovatelské praxi ukazují, že nízký podíl vlákniny ve výživě často nevychází z nedostatku zdrojů, ale z mylných představ a zjednodušení:

• nedostatečné povědomí o potřebách koní,
• snaha zvýšit výkonnost prostřednictvím koncentrovaných krmiv,
• obavy z „plného břicha“ před soutěžemi,
• ekonomické a prostorové limity,
• tradiční management v dostihových a sportovních stájích.

Přitom výzkumy prokazují, že výkon lze udržet i při vysokém podílu píce, pokud je dávka energeticky a nutričně vyvážená.