Statek s. r. o. Únanov v těsné blízkosti Znojma je společnost, kterou založili v roce 1992 dědici po Teodoru Dvořákovi a Ing. Oldřich Tesárek, který zastává funkci jednatele.
Stavělo se na troskách 250-ti hektarového restitučního statku a druhého nejhoršího družstva na okrese. O historii i současnosti zemědělského podniku jsme hovořili s Ing. Oldřichem Tesárkem.
Původní družstvo obhospodařovalo okolo 1000 ha, nynější společnost má hektarů 800. „Od roku 1992 hospodaříme celkem úspěšně,“ hodnotí situaci ing. Tesárek, „hodně jsme investovali, jsme společnost s ručením omezeným, ale naše zapsané jmění je přes 36 miliónů Kč. Jsme tedy již solidním obchodním partnerem.“ V původním družstvu bylo zaměstnáno 112 lidí, nynější podnik jich má 45, z nich však pět je zaměstnáno v přidružené výrobě, kterou je výroba smažených bramborových lupínků. Tržby podniku dosahují výše 35 až 40 miliónů ročně, což představuje obrat 1 milion korun na pracovníka. Zemědělský provoz je zaměřen především na živočišnou výrobu, proto jsou plodiny pěstované v Únanově (pšenice, ječmen, kukuřice) téměř výhradně, kromě řepky, určeny k výrobě krmiv. Nespornou výhodu pro zemědělské podnikání představuje koncentrace stájí a pozemků v jednom místě, kolem budovy únanovského statku.
V oblasti chovu skotu vsadil ing. Tesárek na holštýnizaci a díky převodnému křížení je již část 500kusového stáda černá, s různým podílem křížení, mléčná užitkovost 240 dojnic v loňském roce dosáhla 6100 kg, pro porovnání v roce 1992 byla na úrovni 3000 kg mléka,.
V Únanově chovají 2500 prasat, z toho je 150 prasnic, přírůstek ve výkrmu dosahuje 750 g a spotřeba se liší podle technologie. Ve stáji se systémem mokrého krmení Schauer je 3,40 kg krmiva na 1 kg přírůstku, v ostatních tradičních stájích se pohybuje okolo 4 kg. Šestkrát za rok opustí statek 12 500 vykrmených kuřat, pro jejichž ustájení využívají prostor nad výkrmnou prasat.
Podnik hodně za necelých deset let své existence hodně investoval. „Dali jsme se na značku John Deer,“ uvádí Ing. Tesárek. Už máme kombajn od této firmy, traktor a lis na kulaté balíky. Veškerou slámu lisujeme. Využíváme i bezorební technologii. Koupili jsme postupně dva italské krmné vozy a italský senážní lis značky, který stál 1,5 milionu Kč, je to však nejlépe návratná investice. Využíváme ho na výrobu siláží, senáží, konzervaci řízků i LKS do vaků ať již pro sebe, nebo ve službě.“ Ročně vyrobí Únanovští 80 až 100 vaků,z toho je jen asi deset pro vlastní potřebu, zbytek na zakázku. Jeden vak je 60 metrů dlouhý o průměru 2,40 m. vejde se do něho 150 až 190 tun senáže, 200 až 250 tun siláže nebo 280 tun řízků. Ing. Tesárek nedá na LKS dopustit: „LKS je jednoznačně dobrá pro vysokoužitkové dojnice.“
V době naší návštěvy jednal ing. Tesárek o podrobnostech další nutné investice - koupě kravína pro 480 krav, který užívají a je dosud vlastnictvím družstva v konkurzu. Dražbu již statek vyhrál, ale kupovat se bude v ekonomicky obtížném roce, kdy výnosy plodin snížilo sedmitýdenní sucho, navíc to bude díky problémům českéhoho bankovnictví za hotové: „Od roku 1993 jsme byli klienty IPB, měli jsme od banky sedm úvěrů, vždy jsme řádně spláceli, čtyři jsou již splacené úplně. V době, kdy došlo k událostem s IPB jsme měli přislíbený úvěr, který však byl díky tomu pozastaven a dosud není vyřešen. Když vezmeme hotové peníze z provozu, můžeme se dostat do ekonomických obtíží. Začínáme situaci řešit s jinou bankou, ale cítíme se být IPB poškozeni,“ vysvětluje ing. Tesárek.
Jednou ze zajímavostí provozu, kvůli které jsme do Únanova přijeli je vlastní výrobna krmných směsí. Až do roku 1998 hospodařili na statku podobně jako v mnoha jiných zemědělských podnicích: přes zimu výkupu dlužili, po sklizni obilovin dluh splatili a v zimě se opět zadlužili. „Rozhodli jsme se tomu udělat konec,“ uvádí Tesárek. „Před dvěma lety jsme zakoupili míchárnu od firmy Himmel a využili vlastní posklizňovou linku. Koupili jsme tedy jen šrotovník, míchačku, dopravní cesty a počítač. Zařízení vyšlo na jeden milion korun. Dalšího půl milionu pak stál přepravní vůz na směsi.“ Investice se podniku vrátila při roční produkci okolo 1600 tun za jeden rok. Podle Tesárka ušetří na každém 1 kg směsi 1 Kč. Obsluhu míchárna nemá: „Obsluhuji výrobnu sám, zabere mi to tak půl hodiny denně“, vysvětluje Tesárek. Míchají hlavně v noci a faktury za odběr elektrické energie tak podstatně poklesly. Pro suroviny je využíváno šest zásobníků, jejichž kapacita je na jeden měsíc. Pak se opět naváží. Nejvyšší výhodu spatřují v možnosti přizpůsobení receptur především pro dojnice. Jako výchozí suroviny používají pšenici, ječmen, sójový extrahovaný šrot, řepkové pokrutiny. Receptury pro prasat i skot spočítali podniku výživáři z Mikropu Čebín. Recepturu pro dojnice však ing. Tesárek přizpůsobuje podle výsledků rozborů mléka, které má jednou za 14 dní k dispozici.
Na otázku plánů do budoucna mají v Únanově jasnou odpověď. Letos kupují kravín a příští rok se musí začít s přestavbou na volné ustájení s dojírnou. V plánu je i zakoupit další senážní stroj: „Veškeré tržby jdou na další výrobu. Žádné vyplácení společníků; dosud nebylo a ani v dohlednu nebude. Chceme konkurovat
nejlepším farmám a musíme jít touto cestou. Představuji si do budoucna chov se 450 dojnicemi s minimální denní užitkovostí 20 litrů denně. Taky chceme buď postavit nebo pronajmout halu na výkrm skotu U nás stavy skotu klesají a o maso bude zájem. Domnívám se, že na našem okrese zůstane jen 10 až 12 nejlepších kravínů;. U krav se musí buď investovat nebo skončit.“
.
Na závěr zajímavost, podobně jako prosperuje Statek, daří se i obci. V Únanově s 1110 obyvateli byla vybudována kanalizace, čistička, chodníky, nově přebudována náves, osvětlení. Zdrojem příjmů je skládka, kterou provozuje obec s firmou A.B.A. Jde o řízenou skládku odpovídající předpisům EU.
